Šipkař s přezdívkou "Evil Charlie" logicky nechyběl ani na jednom z turnajů seriálu European Tour, které se v Praze konaly v letech 2019 a 2022. Pokaždé ale končil ve druhém kole. Letos ho čeká třetí pokus.

Vnímáte před startem Czech Darts Open trochu jiné napětí? Přece jen budete hrát před českými fanoušky.

"Absolutně. Už jsem poznal, že v Čechách jsou nejlepší fanoušci, co může domácí hráč zažít. Samozřejmě, velké haly naplněné v Anglii nebo Německu jsou taky super, ale pro českého hráče je český turnaj to nejlepší co může být."

Turnaj se stěhuje z Královky do Letňan, kde byla jeho první edice. Vnímáte rozdíl mezi místy konání?

"Královka je taková domáčtější, uzavřenější, taky je tam moc hezká akustika. I vysoké tribuny samozřejmě mají své kouzlo. Na druhou stranu v Letňanech je větší prostor, více komfortu pro hráče, můžete trénovat na jednom místě. Prostě všechno, co nabízí větší prostor. Za sebe můžu říct, že se mi víc líbilo na Královce, možná i proto, že jsem tam toho sehrál daleko víc při různých exhibicích. Ale i na Letňany se těším. Každý prostor má své a obojí je velká paráda."

Dvakrát jste se neúspěšně pokoušel v Praze přejít druhé kolo. Cítíte letos šanci?

"Samozřejmě, jsem odhodlaný. Člověk chce před domácím publikem hrát co nejdéle. Má to dvě strany, je tam určitě velký závazek, před divákama něco dokázat, to může svazovat ruce. Ale o to je to taky větší motivace, tím se to srovnává. Před chvílí vyšel los. Už vím, že hraju v pátek večer s Jeffreyem Spariddansem, což je známý a těžký soupeř, ale myslím, že mě ti domácí diváci tak vyhecují, že ho porazím."

Zápasy na European Tour bývají zrádné, hraje se jen na šest vítězných legů, i proto není nouze o překvapení…

"Samozřejmě, aby člověk postoupil, musí něco předvést a v horším případě aspoň nedělat chyby. V prvních kolech je to o tom, uhrát šest legů, ale i tak je to rychlý zápas. Prostor na chyby je malý. Ale už jsem to říkal, když se jich člověk vyvaruje, tak je schopný zápasy vyhrávat a dojít daleko."

Jak je možné, že v Praze ještě nevyhrál třeba Van Gerwen?

"To startovní pole se pořád dělí na extratřídu a zbytek světa. Ale ty rozdíly už v daném zápase bývají nepatrné. Letos to bylo to vidět třeba na UK Open, kde se náš Adam Gawlas dostal až do semifinále a celkově vyhrál Andrew Gilding, na kterého by na začátku nikdo nevsadil. Dnes už jsou tenké hranice mezi úspěchem a neúspěchem a když člověk bude mít den, bude dobře skórovat a zavírat, tak může porazit každého. Jasně, když se nastupuje proti velkému jménu, je tam respekt, ale když člověk bude hrát svou hru, a bude zavírat, tak je schopen porazit kohokoliv."

V lednu jste po období nejistoty opět získal profesionální kartu. Co to pro vás znamená?

"Ta karta samozřejmě dává jistotu, že má člověk dva roky před sebou a může hrát naplno a může vytěžit z turnajů maximum. Jednoduše, máte jistotu startu na hromadě turnajů. Pro mě to znamená ale i to, že nemusím objíždět tolik akcí, co loni. To jsem měl za celý rok volných snad jen devět víkendů. Bylo to extrémní, prostě masakr."

Úspěch se vám ale zatím trochu vyhýbá…

"Je to jiné. Letos hraju kvalifikace na evropské turnaje jako držitel karty, což je daleko těžší, ale budu se snažit hrát dál. Dva roky jsou přede mnou, a i když se mi teď na začátku moc nedařilo, neznamená to, že se to nerozjede. Je potřeba chytit nějaký lauf, a vím, že člověk je pak schopný dojít třeba i do semifinále nebo finále "players" turnajů."

Berete na Czech Darts Open do publika i rodinu?

"Samozřejmě, to je povinnost. Jen bohužel je teď nejmladší dcerka nemocná a tak musí zůstat doma. Hlídat bude děda, který měl taky jet, ale obětoval se. A tak jedeme já, manželka Evička a dcera Eliška. Jedeme už ve čtvrtek, dáme si relax a těším se na to, až tam budeme."