Události Serie A: Desátá výhra Neapole v řadě a střelecký koncert Interu
Co může překazit cestu rozjeté Neapole za svým historicky třetím ligovým titulem, který by byl prvním bez legendárního Diega Maradony v sestavě? Momentálně to vypadá, že snad jedině netradiční formát letošního ročníku, který bude brzy na téměř dva měsíce přerušen kvůli nadcházejícímu mistrovství světa. Právě nejistota, v jakém rozpoložení týmy na své podzimní výkony na začátku ledna navážou, teď dává pronásledovatelům Neapole poslední naději.
Nabitý program a vložené kolo v úterý Partenopei vůbec neohrozily. Statistici se možná až do 69. minuty jejího vystoupení s Empoli tajně usmívali pod vousy, protože právě toskánský celek dokázal Neapol porazit už třikrát v řadě. A mohl potvrdit pověst značně neoblíbeného protivníka, který vloni definitivně utnul naděje neapolských na zisk mistrovského titulu.
Přehled zápasu Neapol - Empoli 2:0
Neapoli pomáhá efekt střídajících hráčů
Jenže letošní ročník se zdá být životním i pro kouče Luciana Spallettiho. Na co sáhne, to se mu daří. A platilo to i tentokrát. Toskánský stratég krátce po hodině hry vystřídal najednou tři hráče a zcela změnil obraz hry. Dva nově příchozí fotbalisté navíc svými trefami rozhodli o výhře 2:0. Celkově si tedy letos Neapol pomohla už devíti góly střídajících hráčů, čímž se v předních evropských soutěžích nikdo jiný pochlubit nemůže.
"Dvaadvacet využívaných hráčů dá dohromady prostě větší kvalitu než jedenáct. Dnes už je to jiný sport, nehraje se jen v sobotu ve tři odpoledne. Musím to točit," prohlásil po utkání Spalletti. A nutno podotknout, že mu to jde.
První gól vstřelil z pokutového kopu Hirving Lozano, který tak skvěle započal druhou stovku svých utkání v barvách neapolského celku. Ani tím zajímavosti spojené s touto brankou nekončí. Lozano byl totiž již pátým exekutorem pokutových kopů, na kterého letos Spalletti ukázal. I to dokazuje neuvěřitelnou vyrovnanost jeho týmu, což evidentně v nabitém programu hraje klíčovou roli.
Tlak v pokutovém území přináší penalty
Neapolští evidentně soupeře k nedovoleným zákrokům v pokutovém území umí donutit. Od začátku loňské sezony totiž kopali již 17 penalt, čímž se v nejlepších pěti evropských soutěžích může pochlubit už jen Real Madrid.
Ale pojďme zpátky do současné sezony Serie A – Neapol si připsala již desáté ligové vítězství v řadě, což se jí povedlo teprve potřetí v historii. Její celkový rekord v tomto ohledu představuje 13 po sobě jdoucích výher z ročníku 2017/18, kdy se tady pod vedením Maurizia Sarriho rovněž snilo o titulu.
Neapol tehdy získala rekordních 91 bodů, nakonec z toho ale bylo jen druhé místo. Po úvodních 14 kolech na tom byla stejně – 12 výher a 2 remízy. Je tu ale zásadní rozdíl, který dává jejím fanouškům naději. Letos se zatím nezdá, že by tady měl být nějaký konkurent, který bude schopen držet toto zabijácké tempo.
Další ztráta AC Milán
Obhájce titulu AC Milán totiž krátce po poslední výhře Neapole nedokázal zareagovat na půdě nováčka z Cremony, kde uhrál pouze bezbrankovou remízu. Jeho nedůrazní střelci si s vynikajícím brankářem Marcem Carnesecchim neporadili. A kvůli karetnímu trestu teď nemohl milánské ďábly zachránit ani tradiční spasitel Olivier Giroud. To vše hraje Neapoli do not.
Luciano Spalletti přitom v posledních letech plnil stránky italských novin ve spojitosti spíše s faktem, že měl donutit ukončit kariéru legendu AS Řím Francesca Tottiho. Je pravdou, že jeho přehlížení bylo často hodně okaté, ale Spalletti má zkrátka tým na prvním místě. Loni se zase spekulovalo, že do Neapole přišel s hlavním cílem odstranit Lorenza Insigneho, který začal klubu přerůstat přes hlavu.
Jestli právě odchod neapolského rodáka a symbolu kabinu natolik provětral, se asi nikdy nedozvíme, ale faktem zůstává, že celek bez nějakých extra hvězd teď skvěle šlape. Spalletti ale zůstává ve střehu: "Je před námi ještě hodně dlouhá cesta a teď musíme co nejlépe využít reprezentační přestávku."
Ještě před jejím začátkem ale do města pod Vesuvem přijede Udinese. Ale že by měl zrovna tento tým překazit současnou jízdu Neapole není dvakrát pravděpodobné. Z posledních 13 vzájemných měření sil jich totiž prohrálo hned 12.
Hráč kola
Krásný dárek k narozeninám, které slavil o den později, si ve středu večer nadělil obránce Interu Federico Dimarco. V souboji, v němž Nerazzurri deklasovali Boloňu tenisovým výsledkem 6:1, totiž vstřelil dvě branky a byl bezkonkurenčně nejlepším mužem na hřišti. Kdo viděl jeho bomby na živo, se tak už nemůže vůbec divit tomu, že jeho levačku obdivuje i bývalý famózní zadák Roberto Carlos.
Dimarco se navíc stal teprve druhým obráncem Interu, který od začátku minulého desetiletí nasázel v jednom utkání dvě branky. Jeho předchůdce Achraf Hakimi to pak shodou okolností v roce 2020 dokázal rovněž proti Boloni. Pro Inter to byl s výjimkou prvních 20 minut skvěle vydařený večer, který dal zapomenout na neúspěch v souboji s Juventusem.
Gól kola
"To se musíte zeptat jeho, proč mu to nejde. Jestli náhodou moc nemyslí na mistrovství světa." Nezvykle kritický byl po víkendové prohře ke svému loňskému nejlepšímu útočníkovi José Mourinho. Na půdě Sassuola pak dokonce nechal Tammyho Abrahama sedět na lavičce a do hry ho poslal až v 65. minutě. A ono to pomohlo, Abraham nastoupil s velkou chutí a odhodláním, které o čtvrt hodinky později přetavil ve vedoucí gól, když si parádně naskočil mezi bránící přesilou na centrovaný míč z pravé strany.
Jenže portugalskému kouči zlomil vaz tentokrát někdo jiný. "Zradil nás jeden neprofesionální fotbalista. Už jsem mu řekl, ať si v lednu najde jiný tým," soptil s odkazem na vyrovnávací trefu domácích Mourinho. Netrvalo dlouho a italská média přišla s rozklíčováním hádanky. Řešení situace pořádně odflákl Rick Karsdorp, který šel na hřiště právě se zmiňovaným Abrahamem. Bude si balit kufry?