Collinsová – Krejčíková 5:7, 3:6
"Má to určitě své kouzlo. Hlavní soutěž v singlu tady hraju počtvrté a vždycky, když sem přijedu, tak na Janu myslím. Loni bylo výročí jejího vítězství. Pořád ji máme v šatně a každý den, když tam jdu, se na ni koukám. Hodně tady o ní přemýšlím a přála bych si, aby tu byla," uvedla Krejčíková.
Pro Krejčíkovou je Novotná, která zemřela na rakovinu v listopadu 2017 ve věku 49 let, velkou inspirací. Ve Wimbledonu triumfovala v singlu v roce 1998, v letech 1993 a 1997 hrála finále.
"Jana mi vyprávěla o hodně turnajích. Jak se na nich cítila, jak na ně nahlížela. Ale úplně o konkrétním Wimbledonu, ani o roku 1993, ani 1998, jsme se moc nebavily. Nevzpomínám si, že by mi říkala přesně: Jo, tady jsem byla ve finále, hrála jsem takhle a takhle," podotkla hráčka z Ivančic.
Turnajová jednatřicítka Krejčíková postoupila na trávě v All England Clubu mezi osm nejlepších hráček poprvé v kariéře a podařilo se jí zkompletovat sbírku grandslamových čtvrtfinále. V hledišti jí při pondělním duelu s Collinsovou fandil i wimbledonský vítěz z roku 1973 Kodeš.
"Je to velká podpora. S panem Kodešem jsme docela dost v kontaktu už od té Paříže (po Roland Garros 2021, kde vyhrála). Často mu sama od sebe napíšu, když chci nějakou radu. On mi také někdy napíše, že se díval na nějaký zápas a chce mi poradit. Je tu s celou rodinou. Jsem ráda, že chtěl můj zápas vidět a fandil mi," řekla Krejčíková.
Wimbledon pro ni má zvláštní kouzlo. Líbí se jí na něm především tradice. "Hodně jsem hrála v Roehamptonu, snažila jsem se sem kvalifikovat, ale moc mi to nešlo. Vyhrála jsem tu čtyřhru (2018) a v roce 2021 jsem tu konečně debutovala i v singlu. Wimbledon se mi moc líbí se všemi tradicemi, s jahodami a hraním v bílém. Mám ráda tyhle tradice, takže je čest a splněný sen, že tady můžu být a hrát."