Markéta má tu nejlepší vlastnost, jakou člověk může mít, říká její nej kamarádka
Ještě v juniorských letech jste tvořily s Vondroušovou neporazitelným párem. V roce 2015 jste vyhrály čtyřhru na Australian Open i French Open, navíc obojí bez ztráty setu. Co bylo vlastně tím impulzem, že jste spolu zase začaly nastupovat letos v deblu pravidelně?
"Vlastně ani nevím… (usmívá se) Celou dobu od juniorek jsme s Maky byly na turnajích pořád v kontaktu. A to i když pak hrozně vyskočila v žebříčku. Obě jsme si fandily. Pak se rozhodlo, že budu víc hrát debl a na konci loňského roku mi Maky řekla, že kdybych se dostala v žebříčku čtyřhry do stovky, zahraje si se mnou Australian Open. A pokud bych stoupala výš a výš, mohly bychom být zase spolu jako dřív v juniorkách. Takže můj cíl byl jasný – a povedlo se to, což jsem ani nečekala. (usmívá se) Dohodly jsme se, že odjedeme ty největší turnaje a já jsem hrozně ráda, že zase můžeme být na kurtu vedle sebe."
Na Wimbledonu jste nyní došly mezi nejlepších 16. Ovšem kvůli postupu Markéty ve dvouhře jste poté odstoupily. Byla jste z toho zklamaná?
"Zklamaná? Vůbec… Dobře vím, že pro ni je na jakémkoliv turnaji priorita singl. Ať je to grandslam, tisícovka nebo pětistovka. Kdyby mi to řekla kdykoliv, budu to respektovat. Neodpustila bych si pak, kdyby si v deblu nedejbože něco udělala a nemohla pak nastoupit do dvouhry. Tak jsem potom hned rázně řekla: ‘Nejdeš hrát! Odteď ti tady budu fandit. Do poslední chvíle, co budeš chtít!’ A tak jsme tady všichni zůstali a podporujeme ji. Nebylo to těžké rozhodnutí, s tím do turnaje jdu, i když je to moje kamarádka a deblová parťačka. Jsem ráda, že se jí takhle daří."
Slíbila vám Markéta něco za tohle vstřícné gesto? Vedle bodů do žebříčku jste přišla o celkem dost peněz…
"O žádné kompenzaci jsme se vážně nebavily, ani se to nestane. Jsem úplně proti tomu, přes to vlak nejede. Své peníze a body jsem za 3. kolo dostala. A díky ní, že tu s ní můžu být a fandit jí, mám zážitek na celý život. To se asi jen tak někomu nepovede…"
Fotografové vás zachytili v hráčské lóži při semifinále, jak máte hlavu v dlaních a otíráte si slzy dojetí. Máte nervy na to, abyste vydržela ještě samotné finále?
"Vítězná sestava se nemění! Zůstali jsme tady s Davidem (přítelem Kolodziejové – pozn. aut) až do posledního dne, za což jsme hrozně vděčni. Ani nevím, jakou tady mám roli. Ze začátku jsem byla deblová parťačka, kamarádka… Maky to spíš bere tak, že tu má podporu nejlepší kámošky a pomáhá jí to, aspoň doufám. Nicméně se přiznám, že mi to ve čtvrtfinále i v semifinále dalo ránu. Jsem v těchhle věcech docela citlivá. A dneska, ať už to dopadne jakkoliv, slzička taky ukápne…" (usmívá se)
Znáte se odmala. Jaký tenisový sen jste spolu sdílely jako teenegarky? Byl to triumf ve Wimbledonu, nebo něco jiného?
"O tomhle jsme se vlastně asi nikdy nebavily… Když jsme vyhrály ty dva juniorské grandslamy, byly jsme rády, že to můžeme všechno vzájemně sdílet. Předtím jsme obě byly na Štvanici, bydlely jsme tam spolu, trénovaly jsme spolu, jezdily jsme jedna s druhou na turnaje. Pořád jsme byly u sebe, jedna byla oporou pro druhou…"
Na jakou společnou tenisovou příhodu s Markétou nikdy nezapomenete?
"Na náš první velký úspěch, když jsme v roce 2015 vyhrály Australian Open. Je to pro nás taková emoční vzpomínka. Pak i ta Paříž. Vůbec celý ten rok byl pro nás výjimečný. Vždycky si na něj budu pamatovat."
A asi i na moment, kdy jste Markétu doprovázela jako svědkyně ke svatebnímu oltáři. V pondělí to bude přesně rok. Tenkrát měla nynější finalistka Wimbledonu po operaci zápěstí a nehrála. Napadlo by vás, že ještě před prvním výročím dosáhne takového úspěchu?
(usmívá se) "Vůbec! Že se něco takového může stát, by možná moc nikoho nenapadlo ani před samotným turnajem, protože jsme si vždycky říkaly, že tráva není úplně náš povrch. Což se teď naprosto změnilo. Maky začne trávu milovat, kdo by ji taky nemiloval, kdyby byl ve finále Wimbledonu… Mimochodem, strašně to letí, že už to bude rok od svatby, ani mi to nepřijde. Snad to dneska dopadne dobře a všichni si to užijeme."
Těžká otázka, ale... Jaké vlastnosti si nejvíc na Markétě ceníte? Herní i lidské.
"Začnu tenisem. Je neskutečné, jak vidí a čte hru, jak se pohybuje, co všechno doběhne. Taky je brutálně šikovná, pro trávu je její cit výhodou, k tomu je levačka, soupeřky s ní mají kvůli tomu problémy, je pro ně nepříjemná. A lidsky? Maky je hrozně hodná holka, pro svou rodinu a pro své blízké přátele by se obětovala, což je podle mě ta úplně nejlepší vlastnost, jakou člověk může mít. Na ní je všechno super! (směje se) Fakt. Cokoliv jsem potřebovala, nebo jsem byla v nějakých nesnázích, vždycky jsem věděla, že mi pomůže. Když měla loni operovanou ruku a já hrála ve Wimbledonu kvalifikaci, přijela se na mě podívat a podpořit mě. Je to hrozně dobrosrdečný člověk a já jsem ráda, že ji v životě mám."