Minulý týden Markéta Vondroušová na travnatém turnaji v Berlíně ošklivě podklouzla a v zápase dál pokračovat nemohla. Diagnóza? Poranění pouzdra kyčelního kloubu a nejistota, zda bude připravena na Wimbledon. Není ale zdaleka jedinou hráčkou, která byla nucena zápas skrečovat, či se rovnou z turnaje odhlásit. Kvůli kyčli nedohrál ani Félix Auger-Aliassime, Andy Murray a Anna Kalinská vzdali pro bolesti zad, Aryna Sabalenková nehrála kvůli ramenu, Anastasija Potapovová odstoupila vinou problémů s kolenem a Daniel Evans skrečoval kvůli bolestem kolena.
Seznam ale zdaleka není konečný, celkově čítá přes 20 jmen. Rozšířil se i o Kateřinu Siniakovou, jež nechtěla riskovat zhoršení zranění pravé nohy, které si přivodila při podklouznutí na stejném turnaji jako Vondroušová. A nakonec také o Karolínu Muchovou, ta po téměř desetiměsíční pauze odehrála necelé dva zápasy a znovu si raději dala pauzu.
Při odstoupení z turnajů hraje často velkou roli hlava. Někdo je pronásledován obavami z bolesti či delší pauzy. Tenisová sezona je totiž extrémně náročná a je jen málo možností na pár dnů volna. Zároveň přechod na travnatý povrch je pro unavené tělo velmi problematický. Dalším faktorem je to, že tenisté hrají skoro každý týden s jinými míči, čímž riziko zranění opět rapidně stoupá.
Tráva není pro každého
Tráva je nevyzpytatelná a k tělu nejméně šetrná. Je rychlá, klouže a míče odskakují nízko. Tenisté musejí mít hodně nízko těžiště, šikovně reagovat na nepravidelné odskoky a v neposlední řadě se jinak pohybovat.
Sama jsem zrádnost tohoto povrchu pocítila na vlastní kůži. Při jednom uklouznutí jsem si přisedla nohu, uslyšela křupnutí a hned jsem věděla, že je s kyčlí něco špatně. Od okolí jsem sice slýchávala, že je tráva jako dělaná na moji hru. Že jsem levačka, že hraji rychle. Nehýbala jsem se úplně špatně, ale respekt z povrchu, způsobený úrazem kyčle a později i prošlápnutým kolenem, kdy se noha při doběhu na malé nerovnosti naopak zadrhla, se promítl do mého pohybu po dvorci a s dobrými výsledky na trávě jsem se mohla rozloučit.
Samozřejmě záleží na jednotlivcích. Někdo padá na trávě velmi často, jiní ustojí cokoli. Jakmile vkročila na travnatý kurt Petra Kvitová, tak na něm byla jako ryba ve vodě a excelovala. Iga Šwiateková se trávě naopak vyhýbá. Letos v přípravě na ní neodehrála ani jeden turnaj, odpočívá a soustředí se až na samotný grandslam. Také možná nechtěla riskovat zranění. Ale podceňovat by se neměla, protože je juniorskou vítězkou Wimbledonu. Dnes ji ale může nulový počet odehraných zápasů na trávě limitovat.
Návrat Muchové v pravou chvíli?
Karolína Muchová má hru na travnatý povrch jako dělanou, umí se na něm skvěle pohybovat. Líbí se mi, jak si vždy zodpovědně docupitá, kam potřebuje, aby měla stabilitu a u úderů byla dobře postavená. Navíc je extrémně šikovná a má obdivuhodný cit pro míč. Jako jedna z mála hráček chodí na síť a to na trávě funguje.
Její comeback tento týden v Eastbourne po skoro roční pauze byl vydařený. Čtvrtfinálový zápas ale vynechala. Troufám si říct, že pauzy zapříčiněné zraněním zamávají s psychikou a nedivila bych se, kdyby se jí do hlavy vkrádaly obavy nad další pauzou. Žebříček sice jde v případě zranění zmrazit, ale jen na určitý čas, a tak jsou často hráči nuceni vracet se dříve, než by bylo vhodné.
V šikovnosti může Muchová směle soutěžit s Vondroušovou. U té je zase otázkou, jak se "otřepe" z pádu z Berlína. Markéta má ale výbornou povahu, nikdy si z ničeho nedělá těžkou hlavu. Navíc je typem hráčky, která nemusí mít před turnajem odehrány desítky hodin. Ty dohání šikovností a způsobem myšlení. S návraty po zranění má zkušenosti. Důležitá pro ni bude psychická pohoda.
Letos do turnaje vstoupí "posílena" tetováním, které jí připomíná loňský triumf. A protože vítězná sestava se nemění, tak jí pohodu na Wimbledonu vytváří kromě trenéra Honzy Hernycha i její sestra a máma.
