Stejně jako loni, i letos musel Virtanen do kvalifikačních bojů. A zatímco minulý rok skončil v posledním kole, letos se mu podařil vůbec poprvé v kariéře postup do hlavní soutěže Wimbledonu.
V prvních dvou zápasech (s Italem Francem Agamenonem i se Švýcarem Alexanderem Ritschardem) musel pokaždé odvracet čtyři mečboly. Nic ale nevzdal a nakonec si po čtyřsetovém vítězství nad Romanem Burruchagou z Argentiny splnil sen.
Pak ale přišla těžká chvíle. Věděl, že pokud se mu podaří postoupit do hlavní soutěže, bude muset zpět do své země – chtěl být totiž na pohřbu svého dědečka. "Byli jsme si velmi blízcí. Vždycky mě podporoval a sledoval každý můj zápas. Ať už jsem vyhrál nebo prohrál, pokaždé mi napsal zprávu," vzpomínal. "Bylo pro mě zvláštní, letět zpátky do Finska na pohřeb. Ale ani vteřinu jsem nad tím nepřemýšlel, musel jsem to udělat. Byla to i další motivace, vím, že by na mě byl hrdý," dodal.
Virtanen se po otočce do Helsinek zase vrátil do Londýna a v prvním kole se potkal s Australanem Maxem Purcellem. A byla to jednoznačná záležitost, finalistu generálky z Eastbourne přehrál hladce 3:0 na sety.
"Bylo to zvláštní, vždyť během kvalifikace jsem byl několikrát míček od vyřazení. Ale myslím, že jsem hrál opravdu dobře a naplno využíval své zbraně. Vím, že se mi na trávě může dařit, když budu hrát svou hru. První výhra na grandslamu je pro mě opravdu milník, a navíc se mi to povedlo na mém oblíbeném turnaji," vyprávěl Virtanen.
Další kolo sice už bylo nad jeho limit, i když s nasazeným Američanem Tommym Paulem vedl 2:1 na sety. Možná se sečetla únava a náročný program. Vždyť v posledním týdnu odehrál pět zápasů a celkově strávil na kurtu 13 hodin a 3 minuty. "Byl to těsný zápas. Cítil jsem, že můžu vyhrát, ale někdy záleží na pár výměnách a ty mi utekly," litoval po vyřazení.
I tak ale letošní wimbledonskou story bude mít dlouho v paměti. "Ta víkendová návštěva Finska pro mě byla dost náročná. Donutilo mě to hlouběji se zamyslet. Pak přišel kompletní reset. Vrátil jsem se na kurt a uvědomil jsem si, že chci věřit své vlastní hře a chci do toho dát vše a předvést to nejlepší," svěřil se.
Premiérové vítězství na grandslamu má ale samozřejmě pro Virtanena hlubší význam. "Myslím, že děda by byl s mým výkonem spokojený. Vždycky mi věřil. A snad odtamtud viděl a slyšel, že to tady dopadlo docela hezky. Asi by mi zase napsal zprávu..."