Fritz/Paul – Evans/Murray 6:2, 6:4
Jméno Andyho Murrayho už bude v historii bílého sportu navždy. Sedmatřicetiletý Brit se do ní zapsal mimo jiné triumfy ve Wimbledonu 2013 a 2016 a na US Open 2012, strávenými 41 týdny na postu světové jedničky, prvenstvím na Turnaji mistrů, ziskem 46 titulů na nejvyšším okruhu a také čtyřmi olympijskými medailemi.
Právě na olympiádě řekl sbohem svému milovanému tenisu. Singlový šampion z Londýna 2012 a Rio de Janeira 2016 a stříbrný medailista z deblu a mixu v Londýně 2012 odehrál poslední kariérní zápas po boku krajana Daniela Evanse.
V utkání proti Tayloru Fritzovi a Tommym Paulovi tahali britové za kratší konec a do stavu 2:6, 1:4 nezískali ani jedno podání Američanů. Ke konci se stejně jako v předchozích dvou zápasech začali utkání otáčet, ale tentokrát neuspěli a Murray se tak s tenisovou kariérou rozloučil po prohře 2:6, 4:6.
V předchozích zápasech Britové odvrátili pět mečbolů proti Japoncům a dva mečboly proti Belgičanům a dostali se až do čtvrtfinále. O medaile však nezabojují.
Murray hrál v posledních letech s kovovou náhradou kyčelního kloubu, po vážném zranění už nikdy nedosahoval takové výkonnosti jako například v sezonách 2015 (bilance 77:14) či 2016 (úspěšnost 80:10).
Přesto nic nevzdával a s pomocí lásky k tenisu dál bojoval, ačkoli od začátku roku 2017 triumfoval na nejvyšší tour už jen v Dubaji 2017 a Antverpách 2019 a bylo jasné, že ty největší akce už vyhrávat nebude. Kariéru ukončil coby 121. muž světového pořadí.
Obzvláště poslední týdny velmi úspěšné kariéry musely být pro Murrayho velmi těžké. Kvůli problémům se zády a následné operaci se nemohl zúčastnit dvouhry domácího Wimbledonu a stoprocentně dohromady se nedokázal dát ani před olympiádou, kde chtěl rovněž hrát singlovou soutěž. Ve Wimbledonu se představil alespoň v deblových soutěžích, po boku bratra Jamieho skončil v prvním kole a další rána přišla v podobě odstoupení jeho parťačky Emmy Raducanuové z mixu.