POHLED: Titul z juniorského grandslamu potěší, ve velkém světě ale uspějí jen ti nejodolnější

Stejně dávám kredit Lauře Samson, která se do finále probojovala už ve svých 16 letech. Je to jen odraz báječné práce všech českých rodičů a trenérů, kteří se kolem mladých nadějí v posledních letech pohybují.

Také je ale potřeba jedním dechem dodat, že triumfem na grandslamové juniorce bohužel nikdy nebyla předurčena zářivá budoucnost na dospělém profesionálním okruhu.

V Paříži se českým juniorkám daří. Za poslední čtyři ročníky Češky slavily hned třikrát: Linda Nosková v roce 2021 a Lucie Havlíčková v roce 2022. Juniorskými grandslamovými vítězi doby nedávné jsou i Jonáš Forejtek (US Open 2019) a Jiří Veselý (Australian Open 2011). Nabízí se ale také zamyšlení, zda titul z juniorského grandslamu může být návodem k získání triumfu i mezi profesionály, nebo tak brzký úspěch může naopak při budování kariéry ublížit.

Uspěli jen Mandlíková a Lendl

Na listinách vítězů juniorských grandslamů najdeme mezi českými (československými) tenisty 14 dívek a 5 chlapců. V budoucnu dokázali pak už jen Hana Mandlíková a Ivan Lendl přetavit nabytou zkušenost z "dětských" let k velkým triumfům mezi dospělými. Existují samozřejmě i další s báječnými kariérami – Karolína Plíšková se stala světovou jedničkou, Barbora Strýcová se stala oporou českého fedcupového týmu, další také několik let hráli na profi okruhu, ale pokud použijeme přísné kritérium, kterým je onen titul z turnajů velké čtyřky, sítem zatím propadly jen již dvě zmíněné nesmírně silné osobnosti.

Ona to není ale jen česká záležitost, podobné je to po celém světě. Mezi dnes aktivními muži jsou jen Murray, Čilič a Wawrinka těmi, kteří dokázali triumfovat jak na juniorském, tak seniorském grandslamu. Z ženského pole najdeme šestici hráček: Šwiatekovou, Gauffovou, Azarenkovou, Ostapenkovou, Wozniackou a Halepovou.

Dvojnásobná wimbledonská vítězka Petra Kvitová nemá žádný titul z juniorky, stejně jako bývalá světová jednička Maria Šarapovová. Z věhlasné mužské Big Three se bez titulu z juniorky obešli Rafael Nadal i Novak Djokovič.

Některé tenistky cíleně vypouští juniorský okruh a už v raném věku hrají mezi ženami. Sama si pamatuji rok 2006, kdy jsem došla v Paříži a New Yorku do semifinále juniorky, ale stejně stará Nicole Vaidišová hrála semifinále mezi dospělými. Už tehdy byla jednoznačně vyspělejší osobností. Dnes volí podobnou cestu Linda nebo Brenda Fruhvirtovy a v semifinále Roland Garros byla 17letá Mirra Andrejevová.

Vyhrát juniorský grandslam je jistě skvělý výsledek. Je ale teenager připravený na všechno, co se strhne poté? Zvýší se zájem ze stran sponzorů, dočasně i médií. Obdrží volné karty na profesionální turnaje. Na jednu stranu to jsou příjemné věci, ale na druhou stranu tím vzrostou i očekávání a především tlak. V juniorech titul hráče katapultuje do nejužší světové špičky, ale mezi dospělými začíná úplně od nuly a vše si musí uhrát sám. Nikoho nezajímá, zda v juniorech něco vyhrál nebo ne. A je na samotném hráči, jak se s tím vším vyrovná.

Přichází čas volby

Dle vlastních zkušeností vím, že juniorský okruh je skvělá příprava na ten profesionální. Dospívající hráči a hráčky se postupně naučí vyrovnávat se s každotýdenním cestováním, hrát na velkých kurtech s plnými tribunami, poznají zájem médií a účastní se řady školení (jak mluvit s médii, vše o dopingu, výživě apod.). Získají velmi cenné zkušenosti. Navíc na grandslamech přijdou junioři do kontaktu se svými idoly, což je silně motivující faktor.

Na druhou stranu je to velmi náročné období, takže je opět potřeba najít balanc, aby po ukončení juniorské kariéry hráč nebyl vyždímaný neustálým cestováním přes kontinenty, protože ta pravá práce mu teprve začne. Navíc do tohoto období spadne i maturita a rozhodování, zda jít na vysokou školu nebo vše vsadit na jednu kartu - na tenis. A to vše za předpokladu, že vydrží zdraví. Již letošní ročník Roland Garros ukázal, že vítězí ti, kteří zůstanou zdraví a fit nejen fyzicky, ale i v hlavě.

Závěrem je třeba říci, že objíždění juniorských turnajů rozhodně není ztráta času a peněz. Vzorem může být cesta Rogera Federera, který triumfoval nejdříve na juniorském Wimbledonu v roce 1998, než začal sbírat tituly mezi profesionály.

Český, a zejména ženský, tenis má v současné době velmi silnou generaci juniorských hráček, které jistě mají potenciál stát se v budoucnu tenisovými stálicemi. Ta pravá práce ale přijde až ve chvíli, kdy opravdu vstoupí na kurt mezi dospělé. Snad se nechají inspirovat cestou těch nejsilnějších.