Nedělní večer patřil v aréně Philippe Chatriera mužům, kteří figurují na 98. a 75. místě světového žebříčku. Pokud by se nejmenovali Wawrinka a Murray, skončili by možná někde na "osmičce".
Věc to byla nevšední, Murray se totiž French Open v posledních letech spíše vyhýbal, většinou své tělo šetřil na Wimbledon. Letos udělal výjimku.
Když mu ale sloužilo zdraví, nedalo se říct, že by mu hra na pařížské antuce nesvědčila. Bilance skotského tenisty na Roland Garros mluví jasně – 39 výher a po neděli jen 12 proher, k tomu jedna finálová a čtyři semifinálové účasti. Z hlediska procentuální úspěšnosti zápasů zůstává Paříž jeho druhým nejúspěšnějším grandslamem.
"Je to pravda, za ta léta se mi tu dařilo opravdu dobře," prohodil na tiskové konferenci po nedělním klání. "Myslím, že mým problémem spíš bylo, že jste mě porovnávali s tím, co zde dosáhli Rafa Nadal nebo Novak Djokovič," usmál se smířlivě po utkání, které končilo tak nějak symbolicky za soumraku.
Murrayho letošní pařížský příběh ukončil bývalý vítěz French Open Wawrinka. Švýcar přehrál Murrayho v rámci night session 6:4, 6:4, 6:2. Konec jejich zápasu nabídl kromě typického vítězného bekhendu jednoruč po lajně od Wawrinky i velmi emotivní moment. Trojnásobní grandslamoví šampioni si mezi sebou u sítě vyměnili delší konverzaci, ze které se snadno dalo vyčíst, jaký respekt k sobě navzájem chovají.
"Moje první slova musí vyjádřit úctu k velkému šampionovi. Jako tenisový fanoušek jsem se rád díval na Andyho, jak hraje tenis proti nejlepším hráčům všech dob. A my jsme s těmito hráči sváděli bitvy téměř 20 let. Už rozhodně nejsme tak mladí a snažíme se z toho, co nám zbývá, vytěžit co nejvíc," vyprávěl Wawrinka publiku, které rozhodně neodcházelo po posledním míči.
"S přibývajícími lety musíte být disciplinovaní, musíte se obětovat, ale důvod, proč to děláme, je být tady, před diváky, kteří nám dávají tak velkou podporu. Je v nás spousta emocí, věřte nám," dodal.
Zatímco Murray se možná bude chtít loučit ve Wimbledonu, který je jeho domovskou grandslamovou adresou, Wawrinka, kterému už bylo 39 let, by si prý ještě kariéru rád natáhl. "Právě ty emoce mi dodávají odvahu pokračovat. Jsem sice nejstarší v pavouku, ale v hlavě stále velmi mladý. Chci prostě hrát dál, tak je to jednoduché."
Úder dne
Ve chvíli, kdy Murray a Wawrinka rozehrávali svůj zápas na centrkurtu, končilo báječné představení domácího oblíbence Richarda Gasqueta ve vedlejší aréně Suzanne Lenglenové. Brzy 38letý mušketýr, který stejně jako Wawrinka vládne parádním jednoruč bekhendem, udolal Bornu Čoriče. "Asi až fyzické utrpení mě donutí zastavit. Je to zase o něco těžší než loni," vyznal se Francouz. Ale i u něj je vidět odhodlání: "Ale pořád, dokud je malá jiskra, tak cítím ty vibrace," dodal. Však i díky tomu zahrál úder, který byl oceněn jako vůbec nejlepší z celé neděle.
Ve druhém kole to bude mít Gasquet zatraceně těžké. Jannik Sinner mu jistě bude chtít naznačit, že nastala doba, kdy začíná vládnout nová generace. I když s tím určitě nebude souhlasit další sedmatřicátník Novak Djokovič.
Nišikori si užil pět setů
A pokud pomineme speciální story Rafaela Nadala, v neděli byl vidět ještě jeden kousek od skoro zapomenutého veterána. Keii Nišikorimu je sice teprve 34 let, ale tři roky se dával zdravotně dohromady, aby si zase po letech (poprvé od US Open 2021) zahrál na grandslamu.
Sice aktuálně figuruje až na 350. místě žebříčku ATP, pro Paříž si ale schovával pravidlo o chráněném rankingu. A hned první zápas si užil dosyta - pětisetovou bitvu s o 11 let mladším a o 26 centimetrů vyšším Kanaďanem Gabrielem Diallem vyhrál po více než čtyřech hodinách na kurtu.
Veterány prostě nazatracujte. Touha, kterou v sobě mají, dokáže dělat divy….