Rafo, příteli... Co Federer napsal Nadalovi v otevřeném dopise před jeho posledním turnajem?
Federer s Nadalem se potkávali na kurtech v mezidobí let 2004 až 2022 a i díky jejich rivalitě byl tenis po celou dobu mezi velmi prestižním sportovním odvětvím.
Švýcarova slova, která napsal na svůj Instagram jako otevřený dopis svému příteli a rivalovi, překládáme do české verze.
Vamos, Rafo!
Mezitím, co se připravuješ na tenisovou maturitu, musím se podělit o pár věcí, než na mě dolehnou emoce.
Začněme tím, že jsi mě porazil. Hodněkrát. Ano, vyhrál si nade mnou častěji než já nad tebou. Byl si pro mě výzvou jako nikdo jiný. Na antuce jsem měl pocit, jako bych vstoupil na tvůj dvoreček, kde znáš každé zákoutí. Přinutil jsi mě pracovat tvrději, než jsem si kdy myslel, že dokážu, jen abych si udržel tu úroveň. Donutil jsi mě přehodnotit mou hru – dokonce jsem zašel tak daleko, že jsem kvůli tobě změnil velikost hlavy své rakety a doufal, že mi to pomůže…
Nejsem moc pověrčivý člověk, ale posunul jsi to všechno na další úroveň. Celá ta tvá příprava. Všechny ty rituály. Lahve s vodou srovnané jako vojáčci do formace, věčné upravování vlasů i spodního prádla… To všechno s takovým soustředěním. Přiznávám, že se mi to celé tak líbilo. Protože to bylo tak jedinečné – byl jsi to ty.
A víš co, Rafo? Díky tobě jsem si tenis užil ještě víc.
Dobře, na začátku možná ne… Po Australian Open v roce 2004 jsem se poprvé stal světovou jedničkou. Myslel jsem si, že jsem na vrcholu světa. A byl jsem! Ale o dva měsíce později jsi přišel na kurt v Miami v tričku bez rukávů, abys ukázal ty tvé bicepsy a přesvědčivě jsi mě porazil. Všechny ty povídačky, které jsem o tobě slyšel, ty pohádky o tom úžasném mladém hráči z Mallorky, generačním talentu, který pravděpodobně jednou vyhraje major… Ne, opravdu to nebyl jen humbuk.
Oba jsme tehdy byli na začátku naší cesty a tu jsme nakonec absolvovali společně. O dvacet let později musím říct: Rafo, měl si tak neuvěřitelnou kariéru! Včetně těch tvých 14 triumfů na French Open. To je historická věc. Španělsko díky tobě bylo hrdé. A udělal jsi hrdým celý tenisový svět.
Pořád myslím na momenty, které jsme spolu prožili. Věřím, že to byla hezká propagace sportu. Ten zápas na kurtu, který byl napůl antukový a napůl travnatý. Na překonání rekordu návštěvnosti, kdy jsme hráli před více než 50 tisíci fanoušky v Kapském Městě v Jižní Africe. Vždycky jsme se na kurtu doslova řezali a pak někdy musel jeden druhého doslova držet při předávání trofejí.
Jsem Ti stále vděčný, že jsi mě pozval na Mallorku, abych v roce 2016 pomohl založit tenisovou akademii, která nese tvé jméno. Vlastně jsem tam tehdy tak trochu pozval sám sebe. Věděl jsem, že jsi příliš zdvořilý na to, abys trval na mé přítomnosti, ale já si to nechtěl nechat ujít. Vždy jsi byl vzorem pro děti po celém světě a my s Mirkou jsme moc rádi, že všechny naše děti trénovaly právě ve tvé akademii. Byly nadšené a naučily se toho tolik – stejně jako tisíce dalších mladých tenistů. I když jsem se vždycky bál, že moje děti přijdou domů a budou chtít hrát tenis levou rukou...
A pak přišel Londýn – Laver Cup 2022. Můj poslední zápas. Bylo tam všechno a jsem vděčný, že jsi byl po mém boku – ne jako můj rival, ale jako můj deblový partner. Být ten večer s Tebou na kurtu a sdílet ty slzy… To bude navždy jeden z nejzvláštnějších okamžiků mé kariéry.
Rafo, vím, že se soustředíš na poslední kapitolu své epické kariéry. Vím, že si promluvíme, až bude hotovo. Prozatím chci jen poblahopřát Tvé rodině a týmu. Ti všichni sehráli obrovskou roli při tvých úspěších. A chci, abys věděl, že starý přítel ti vždycky fandí a bude fandit stejně hlasitě všemu, do čeho se pustíš, až to skončí.
Tak, Rafo!
Všechno nejlepší, Tvůj fanoušek
Roger