Siniaková je unikátní hráčkou. Je úspěšná jak ve dvouhře, ve které se letos vyšplhala až na 27. místo žebříčku WTA a samozřejmě je třeba zmínit i jejích devět grandslamových titulů v deblu či dvě olympijská zlata. "Mám pocit, že jsem toho ve čtyřhře dosáhla hodně, ale nikoho to nezajímá," vyprávěla v rozhovoru pro magazín Tennis Majors.
Na tenisovém okruhu nemají deblisté opravdu tolik publicity. První kola se hrají na vedlejších kurtech a referáty si přečtete maximálně o finálových zápasech velkých turnajů. Siniaková ale čtyřhře věří. "Odmalička jsem na všech turnajích hrávala dvouhru i debla," vzpomíná dnes 28letá tenistka.
"Nikdy jsem se nesoustředila pouze na jedno, chtěla jsem být dobrá v obou disciplínách. Dřív to bylo úplně přirozené a až ve chvíli, kdy jsem se stala profesionálkou, tak jsem musela čtyřhru trochu omezovat. Ale nikdy mě nenapadlo ji úplně vypustit. Všechno šlo dobře a tak jsem se rozhodla, že pokud to půjde, budu ji na turnajích hrát," dodala tenisová univerzálka.
A tak se v její kariéře začaly objevovat úspěchy, tituly, ocenění, až se stala jednou z nejlepších deblistek světa a v Česku jednou z nejznámějších a nejrespektovanějších hráček. "V tenise je těžké ohlížet se zpět. Všechno běží tak rychle, že si ani nepamatujete, co se stalo týden předtím. Když vyhrajete titul, máte sotva 24 hodin na to, abyste o tom přemýšleli. Ale rozhodně vnímám, že mám neuvěřitelnou kariéru a asi to docením, až ji ukončím," vyprávěla o nekonečném tenisovém kolotoči.
Jednu událost ale bude mít v paměti přece jen uchovanou. "Jsou to olympijské hry. Poutají pozornost lidí z celého světa a i těch, kteří nesledují tenis. Je to na nich jiné než na grandslamech," říká držitelka dvou zlatých medailí – z deblu v Tokiu 2021 i ze smíšené čtyřhry z Paříže 2024.
Siniaková je světovou jedničkou ve čtyřhře a drží se v pořadí TOP40 ve dvouhře. A podle svých slov za to vděčí právě nabytým zkušenostem z deblu. "Čtyřhra mi pomáhala především na začátku kariéry. Zdokonalila jsem své podání, ale i další prvky. To proto, ve čtyřhře musíte mít v různých aspektech mnohem solidnější hru a téměř neustále hrajete proti někomu, kdo stojí u sítě. Dodnes z toho těžím, uvědomuju si to i v některých singlových zápasech. Nebojím se chodit na síť, debl mi pomohl zlepšit reflexy a být rychlejší," vyprávěla.
Ticho po pěšině
Vypadá to, že čtyřhra je pro tenisty naprosto ideální prvek. Jenže jsou tu i negativa. Mnohdy je méně času na regeneraci sil a vlastně si deblových klání skoro vůbec nevšímají ani média, ač některé zápasy bývají mnohdy atraktivnější, než utkání dvouhry. A bez ohledu na to, co všechno vyhrajete a jak vysoko se v žebříčku vyšplháte, je téměř nemožné překonat poslední bariéru – tedy média. "Čtyřhra se se singlem vůbec nedá srovnávat. Vlastně mám pocit, že ani to, že jsem jednička, mi nezaručuje nějaké výhody, jako jsou tréninkové možnosti na turnajích nebo nějaká publicita," vnímá česká tenistka.
Ani letos v létě se nic nezměnilo. "Vyhrála jsem Roland Garros, Wimbledon, olympijské zlato a nějaký velký efekt to nepřineslo, což je možná docela smutné. Osobně mám pocit, že jsem toho ve čtyřhře dokázala hodně, ale nikoho to nezajímá. Ale není to tak, že bych si chtěla stěžovat, prostě odpovídám, když se ptáte. A nemyslím si, že se něco změní, takže tuhle energii raději šetřím na jiné záležitosti," připouští Siniaková rezignovaně.
Navzdory všemu ji nikdy nenapadlo udělat krok zpět a vybrat jen jednu disciplínu, kterou by upřednostnila: "Singl byl a bude mou prioritou. I můj kalendář byl vždycky zaměřený na dvouhru. Čtyřhru vlastně ani tolik netrénuji a nikdy na ni nepřepínám myšlení, i když to teď asi zní trochu bláznivě. Kdysi jsem uvažovala o změně plánu, že bych debly tolik nehrála, ale nikdy mě nenapadlo je úplně vynechávat. Byla doba, kdy mi hodně lidí říkalo, ať se soustředím jen na singly. Ale v těch chvílích jsem se i trochu obávala, že by bylo těžší se uživit. Ale hlavně: čtyřhra mě vždycky strašně bavila, takže bych ji za nic nevyměnila…"