Špotáková po bronzu z ME: Medaile by mohla být motor, ale zároveň špunt za tím vším

"Chtěla jsem si ji vzít s sebou a dopadlo to stejně, jako se mi to stalo na kvalifikaci, že jsem si dělala ionťák a ten jsem si zapomněla taky na stole. Prostě jsem roztržitá. To se stává," poznamenala dvojnásobná olympijská vítězka a světová rekordmanka.

Třetí místo na evropském šampionátu oslavila se svým fanklubem bezprostředně po závodě. "Hned po vyhlašování jsme jeli s Bára ultras do baru, který byl ještě otevřený. Vešli jsem se tam všichni. Nebylo to nic velkého, oni byli dost unavení, já taky ze závodů. Ale krásně jsme to probrali, bylo to hrozně příjemné, milé," uvedla.

Oslavy budou pokračovat i doma. Například se sousedy, kteří v Mnichově byli, ale šli spát, protože tam měli malé děti. "Ti to neudělali jako já, že z mých dětí to jedno zvládlo, jedno spalo v hospodě. Všichni se mi tam smáli, protože já jsem před tím řekla, že nejsem ta matka, která tahá děti po hospodách. A pak si ho tam fotili, jak tam spí v hospodě," usmívala se nejstarší evropská medailistka v hodu oštěpem v historii. "Nevím, jestli to někdo překoná. Možná jo, ale sranda to určitě není," poznamenala.

Následky sobotního závodu hodně cítí. "Energie mám docela dost, ale bolí mě takové ty klasické věci, které mě teď bolí po házení. Rameno je jedna věc a pak levá kyčel, která blokuje tu nohu, a levý kotník. Logicky tyhle tři věci. To má asi každý oštěpař," řekla. Na rameno používá hodně chladivou mast. "Když to protřu takovým hřebínkem, tak ono to tu ruku zblbne a ona si připadá, že je zase čerstvá. Přestane cítit tu bolest, a jak to chladí, tak je to bezva. Teď si připadá extrémně bolavá, vrátilo se to," uvedla Špotáková. Věří ale, že se zvládne dát dohromady na poslední dva závody sezony.

Jak to bude s její kariérou dál, je otevřené. "Ta medaile by mohla být motor, ale zároveň by to mohl být i špunt za tím vším. Mně vždycky v říjnu otrne. Mě hrozně baví trénovat, jenom to tělo se hrozně brání té kvalitě. Můžu k sobě někoho vzít, pomáhat mu s tréninkem a třeba se pomalu přesouvat. Ale kdo ví," zvažovala a zopakovala, že by si přála několik měsíců na rozmyšlenou.

To čerstvý vicemistr Evropy Jakub Vadlejch v 31 letech myslí na další trofeje. "Mým hlavním motorem je, abych se držel na takhle vysokých příčkách i nadále. Jednou uspět zvládla spousta lidí, ale držet se na vrcholu delší dobu je o poznání těžší. Mně se za poslední tři akce povedlo přivést tři medaile, což jsem si nedokázal ani představit. Doufám, že to tak bude pokračovat," řekl druhý oštěpař loňského olympijského závodu v Tokiu a třetí muž letošního MS v Eugene.

Chce pracovat na maličkostech, kde má ještě rezervy. "Jelikož já i trenér jsme perfekcionisté, budeme makat dál, dokud nedobudeme ten Olymp," prohlásil svěřenec světového rekordmana Jana Železného. Ve finálových účastech Nikoly Tabačkové a Martina Konečného vidí budoucnost českého oštěpu. "Věřím, že nás brzy napodobí, co se týče medailí," řekl. Uvědomuje si ale, že cesta do světové špičky není snadná. "Je to práce každým dnem, člověk musí neustále dřít. Já jsem jako junior měl nejlepší výkon, měl jsem obrovský potenciál, ale ten potenciál se musí vzít a vykřesat se z toho třeba budoucí medailista," dodal.