Drtil dorazil do Prahy ve čtvrtek ráno, chtěl se znovu pokusit o postup do hlavní soutěže European Tour, což se mu nikdy předtím nepodařilo. Mise vyšla. Přišel ale i přídavek, v pátek vyřídil Joe Cullena 6:4, světovou osmnáctku. A že to nebyla náhoda, potvrdil v sobotu odpoledne při dramatu s Joshem Rockem. Jeho slavnější soupeř zahodil možnost zavřít, a tak přišla nekompromisní odpověď a stylově zahraný závěr s koncem na "double 20".
"Během zápasu jsem si to neuvědomoval, ale pak mi řekli, že jsem prý zavřel šest doublů ze sedmi. To mě docela překvapilo, i když jsem tušil, že mi to docela jde. Při zápase na to člověk vůbec nemyslí, hlavou se mu honí úplně jiné věci," vyprávěl Drtil pro Livesport Zprávy.
Vyřazením Rocka si navíc připsal šesté vítězství v řadě. "Kolik jsem musel hrát zápasů v kvalifikaci? Tři? Nebo čtyři? Čtyři vlastně! A teď pět a šest… No, je to hezké. Jsem asi na vlně…" připustil skromně.
Snová vítězství však přináší i komplikace. "Vůbec jsem s tím nepočítal, jsem v Praze už třetí den a zítra mě čeká čtvrtý a vlastně už nemám co na sebe. Takže teď možná půjdu nakoupit nějaké oblečení, nebo si zkusím něco sám vyprat," smál se. "Ono se to nezdá, ale ty zápasy jsou hodně intenzivní. Fyzicky i psychicky. Kdybych prohrál, asi mě to strašně vyčerpá, ale po takovém vítězství je člověk nabitej vším možným. Takže únava je, ale i odhodlání jít dál. Je to takové padesát na padesát," dodal.
Český amatérský šipkař si v zákulisí vyslechl i pochvaly od soupeřů. "Moc to potěší, přišel za mnou Alan Soutar a gratuloval mi, jak jsem dobře zavíral, asi ten zápas zrovna sledoval. Taky Jermaine Wattimena mě zastavil ještě před zápasem a popřál mi hodně štěstí. Je to příjemné, když takoví známí hráči přijdou a berou vás jako jednoho z nich," těší Drtila.
V neděli odpoledne se postaví k terči proti Kimu Huybrechtsovi z Belgie. Může přijít další vítězství a postup do čtvrtfinále? "Nevím, to je asi jedno. Buď to půjde, nebo to nepůjde. Prostě uvidíme. Hlavně se musím dobře vyspat, jsem opravdu psychicky vyčerpaný," vyprávěl upřímně.
Každopádně jeho představení vytáhlo z domovů i pár skalních fanoušků. "Přijela za mnou dvě auta kamarádů z Vrbna pod Pradědem. Psali mi, abych za nimi přišel do publika, ale bylo mi doporučeno, že se to nedělá. Já je ani neviděl, vůbec nevím, kde vlastně byli. V té hale je tolik lidí, že jsem viděl jen tu nástupovou uličku," usmívá se nový český šipkařský hrdina.