Když se mu na čtvrtém boulderu dvakrát nepodařilo v závěru dotáhnout poslední krok, přezul se do tvrdších lezeček. "Bylo to velmi specifické, že ty stupy nebyly ani malé, ani sklopené. Trochu jsem s tím laboroval, ale nakonec byl výběr přesně takový, jaký měl být," uvedl Ondra.
Byl jen jedním ze šesti lezců, kterým se podařilo topovat a pouze vedoucí Japonec Sarato Anraku to dokázal dvakrát. "Jsme tu všichni neuvěřitelně připravení, úroveň je skvělá, ale i tak si myslím, že to stavěči hodně osolili. Nevím, jestli to byl úplně jejich záměr. Určitě to chtěli udělat těžké, ale asi ne tak těžké. Před obtížností vím, že musím zalézt výborně a pokud zalezu, mělo by to na finále stačit, což je to hlavní," podotkl Ondra.
Na prvním boulderu byl také blízko maximálnímu bodovému zisku, ale neuspěl. Rameno, které si poranil před šesti týdny na kvalifikaci v Budapešti, nešetřil. "Moc jsem nechápal, co bych měl udělat, abych zatopoval. Byla to velká škoda, možná jsem tam něco neobjevil, ještě jsem se nebavil s trenérem. Ale dvojku a trojku jsem na to asi neměl. U jedničky jsem měl minutu čtyřicet do konce a věděl jsem, že se tam čerstvý nedostanu a radši budu šetřit síly," popsal.
Volný úterní den využije k regeneraci. "Maximálně nějaká procházka. Ztratil jsem docela dost kůže, takže budu mazat prsty. Tohle počasí je úplně ideální, sice ke třiceti stupňům, ale hodně sucho a počasí i podmínky ideální na závod. A předpověď vypadá dobře i na další dny. Je fajn, že máme volno, že můžeme nechat růst kůži na prstech," řekl.
"Je to úplně jiná hra než kvalifikační závody v Budapešti nebo Šanghaji, kde se lezlo čtyři dny v kuse a taktizování s kůží bylo alfa a omega. Dnes jsem věděl, že mám jen čtyři bouldery, že se můžu rozlézt tak, jak chci. I když jsem nechal hodně kůže na boulderech, tak mám dost času, aby mi zase dorostla," doplnil.
Při soutěži taktizovat nechce. "Člověk jde vždycky na sto procent, ale zvolí si na začátku styl, kterým chce jít. Můžete lézt trochu na riziko, nebo hodně na riziko. Můžete smeknout v každém kroku, nebo si to trošku hlídat. Já spíš lezu na riziko a tolik si to nehlídám. V Tokiu v kvalifikaci se mi to téměř vymstilo, takže pojedu na plný plyn. I pro případné finále je dobré se na obtížnosti cítit dobře a nelézt tam jak vůl," uvedl Ondra.
Ani jeden top nevylezli například Američan Colin Duffy, Němec Yanick Flohe či Španěl Alberto Ginés. "Ví, že musí na obtížnosti zalézt úplně všechno a jen tak mají šanci. Ale jsou za námi 10, 15, možná 20 bodů, což je všechno smazatelné na obtížnosti. Hodně záleží i na tom, jak to stavěči postaví," uvedl Ondra.
"Po tom, jak extrémně náročné bylo boulderové kolo, netroufám si odhadnout, jak napálí obtížnost. Je zrádná v kombinačním formátu, že se může stát, že tam bude jeden nepříjemný krok, kde popadá hodně lidí. Pak to trochu zlehkne a když se dostanete přes tenhle krok, můžete nahnat hodně bodů. Zvlášť v poslední pasáži, kde každý krok se hodnotí čtyřmi body," doplnil.
V Le Bourget Sport Climbing Venue pro šest tisíc diváků si lezci mohli vychutnat skvělou atmosféru. "Velkou roli hraje fakt, že je tady hodně diváků lezců a vědí moc dobře, co se dělá, kdy povzbuzovat a kdy být raději ticho. To hraje velkou roli pro nás lezce," dodal Ondra.