Tadej Pogačar (UAE Emirates)
Jeden z minulých šampionů Závodu míru. V roce 2019 vstupoval do poslední etapy jako šestý muž průběžného pořadí a spanilé sólo, při němž jej nahánělo marně několik týmů, mu vyneslo triumf. První místo bral i v klasifikaci vrchařů.
O pár měsíců později ovládl Tour de l'Avenir. V další sezoně už exceloval, byl celkově třetí na Vueltě, ovládl závod Kolem Kalifornie a Kolem Algarve. O rok později se stal králem Tour de France. Na Grande Boucle byl dlouho druhý, ale v předposlední etapě v časovce na Planinu krásných dívek předvedl nadpozemský výkon a připravil o triumf nešťastného krajana Primože Rogliče.
Rok 2021 byl na silnicích ve znamení vlády mladého Slovince. Vyhrál UAE Tour, "etapáky" Tirreno-Adriatico a Kolem Slovinska. Při obhajobě triumfu ze Staré dámy byl suverénní. Celkem 14 dnů jel ve žlutém trikotu lídra, sezonu pak završil senzačním triumfem ve slavné klasice Kolem Lombardie. Tu ovládl podruhé vloni. K tomu slavil triumf v dalších dvou Monumentech: Lutych-Bastogne-Lutych (2021) a Kolem Flander (2023)!
Pogačar se stal globální sportovní hvězdou. Na Instagramu jej sleduje přes 800 tisíc lidí, speciální účty se věnují třeba jeho účesům.
Jonas Vingegaard (Jumbo-Visma)
V Jeseníkách na jaře 2018 vybojoval dánský cyklista celkově pátou příčku, což pečetilo jeho přestup z kontinentálního týmu ColoQuick do megaformace Jumbo-Visma. Vyhrál etapu na UAE Tour či Kolem Polska, ovládl závod Coppi e Bartali a v roce 2021 byl druhý v celkovém pořadí na Tour de France.
Vrcholné představení pak předvedl během loňského ročníku Staré dámy. Dokázal vybojovat triumf v nejslavnějším závodě planety. Domů se vracel tryskáčem, který doprovázely stíhačky. V Kodani jej vítaly desítky tisíc fanoušků.
Joao Almeida (UAE Emirates)
Když v posledním roce před vypuknutím pandemie covidu-19 bojoval Portugalec v pelotonu Závodu míru, nijak oslnivých výsledků nedosáhl. Tehdy ještě patřil do sestavy prokontinentální formace Hagens Berman Axeon.
Na jaře o rok později ohromil na italském Giru, kde jel coby zelenáč formace Deceuninck-Quick Step 15 dnů v růžovém dresu lídra. Nakonec bitvu o maglia rosa prohrál, ale čtvrté místo bylo senzací. O rok později vyhrál závody Kolem Polska a Kolem Lucemburska. Kromě etapových prvenství z těchto závodů má dílčí zářez i z bitvy Kolem Katalánska.
Lennard Kämna (Bora-hansgrohe)
Německý vrchař má za sebou tři starty na Tour de France, dvakrát jel Giro, jednou objevoval Vueltu. Vyhrál etapu na Tour de France i Giru, další dílčí triumfy přidal v závodech Critérium du Dauphiné, Kolem Katalánska či Tour of Alps.
Marc Hirschi (UAE Emirates)
Třetí muž konečného pořadí Závodu míru z roku 2018. O pár měsíců později se stal mistrem světa do 23 let. Tehdy byl ještě na soupisce development týmu Sunweb. Už v další sezoně ale přestoupil mezi elitu. Vyhrál etapu Kolem Lucemburska, vyhrál Valonský šíp a pyšní se triumfem z 12. etapy Tour de France 2020. Letos ovládl závod Kolem Maďarska.
Pavel Sivakov (Ineos Grenadiers)
Když jako osmnáctiletý Rus s francouzským pasem polykal na jaře 2016 kilometry na českých silnicích, fanoušky svými výkony určitě nezaujal. Snad jen vytáhlou postavou. Ale o jeho výjimečnosti svědčí fakt, že už o dva roky později byl na soupisce formace Sky, dnešního Ineosu. Mezi elitou vyhrál Kolem Polska, Tour of Alps, byl devátý při Giro d'Italia a na kontě má už osm účastí na Grand Tour. První absolvoval ve Španělsku jako devatenáctiletý.
Julian Alaphilippe (Soudal-Quick Step)
Francouz s mušketýrským vzezřením oslnil české publikum v roce 2013. Tehdy při závodě míru skončil druhý v bodovací soutěži, o dva měsíce později při dnešní Sazka Tour dojel dvakrát druhý, jednou třetí a byl pátý ve vrchařské soutěži. Vzápětí pak skončil čtvrtý na mistrovství Evropy cyklistů do 23 let pořádaném v Česku.
Nástup Alaphilippa do World Tour byl pozvolnější. Až tři roky po představení na Závodě míru slavil první obří triumf, vyhrál "etapák" Kolem Kalifornie. Jeho výkonnost graduje. Postupně sbíral triumfy v klasikách Strade Bianche, Milán-San Remo, třikrát ovládl Valonský šíp, k tomu střádá i dílčí triumfy z Tirreno-Adriatico, a hlavně pak z Tour de France.
Na domácí půdě se navíc v roce 2018 stal na Grande Boucle králem vrchařů. O rok později jel 15 dnů ve žlutém trikotu lídra Staré dámy. V letech 2020 a 2021 dominoval na mistrovství světa.
Enric Mas (Movistar)
Lídr španělské formace za sebou má tři roky ve formaci Deceuninck-Quick Step, nyní načíná čtvrtou sezonu v Movistaru. Byl pátý a šestý na Tour de France, třikrát finišoval druhý při španělské Vueltě, v níž slavil i etapové prvenství. Na velké vítězství však stále čeká.