Ve dnech, kdy nemusí hrát šipky, najdete "Aubergenia" na lilkové farmě kousek od moře. Jedna z jeho přezdívek je odvozená právě od místa, kde pracuje jako účetní. Ve společnosti Van Onselen na haagském předměstí Aubergines si rád plní porci 32 hodin týdně.
"Líbí se mi to, člověk si udržuje rytmus. Změnilo by se něco, kdybych byl úplný profesionál? Nemyslím si," vypráví Dirk van Duijvenbode v rozhovoru pro list De Telegraaf před odjezdem na mistrovství světa. "I v době pandemie jsem pracoval, mám dobrou práci, a i při ní jsem začal hrát lépe a lépe. Kdybych to tak neměl nastavené, možná bych se mohl jít vykoupat, nebo si lehnout do postele, ale taky bych byl třeba línější. Ve firmě jsem už od 15 let a mám ji rád."
Pracovitost je prý jednou z vlastností, se kterou se narodil. "Od svých devíti do šestnácti let jsem vyrůstal v Urku a tamní lidé jsou skromní, přímí a také často řeší věci na vlastní pěst. Mají svůj vlastní jazyk, mají rádi společenský život a hodně tvrdě pracují," vypráví urostlý chasník, ke kterému neodmyslitelně patří i náušnice. "Jsou to rybářské šperky, které se dřív nosily v Katwijku. Že bych je někdy v dohledné době sundal? To nepřipadá v úvahu," usmívá se Dirk van Duijvenbode.
Dlouhá léta se mu nedařilo prorazit, i když hrál hned šestkrát juniorské mistrovství světa a v roce 2016 si ve svých 24 letech poprvé zahrál i ve slavné "Ally Pally". Tehdy ho vyprovodil kamarád a tréninkový parťák Raymond van Barneveld 3:0 na sety. Na úspěšnější období si musel počkat. Dnes už mu sice legendární "Barney" kouká na záda, na druhou stranu Dirk, kterému aktuálně patří 14. místo na světě, ještě nevyhrál žádný prestižní turnaj – ve velkých finále má bilanci 0:3 na zápasy.
Dopředu ho ale dál žene tréninková píle. "Když jsem začínal, znal jsem kluky, kteří byli talentovaní a mnohem lepší než já. Pak jsem začal trénovat tři až čtyři hodiny denně, protože jsem nesnesl, aby mě někdo porážel," vyznává se. V září pak i díky tomu mohl odehrát zřejmě nejlepší zápas své dosavadní kariéry. Ve finále World Series of Darts Finals, skoro doma v Amsterdamu, prohrál s Gerwynem Pricem těsně 10:11.
Letos hraje Dirk Van Duijvenbode své čtvrté mistrovství světa a podle svých slov se mezi největší favority neřadí. "Kdybych letos vyhrál, bylo by to překvapení, protože momentálně nejsem nejlepší. I když vím, že moje výkonnost je dostatečně vysoká na to, abych vyhrál nad kýmkoli. Jenže tenhle turnaj se nevyhrává jen tak… Aby se vám to povedlo, musíte hrát dostatečně dlouho a mít tu správnou formu," přemýšlí muž, který před dvěma lety dokázal dojít až do čtvrtfinále, ve kterém podlehl Garymu Andersonovi.
Šipkařské sny by si ale rád splnil. "Chci se jednou stát mistrem světa. Ale šance, že se mi to nepodaří, je větší, než že se mi to podaří. Kdybych za deset let skončil a to mé čtvrtfinále bylo jediným čtvrtfinále, co uhraju, budu zklamaný," vypráví. Jedním dechem ale dodává, že motivací pro něj není tučné prize money: "Jsou kluci, kteří se šipkami chtějí živit a pak jsou i ti, kteří z toho chtějí vytěžit maximum bez ohledu na peníze. Já patřím do té druhé kategorie."
Karel Sedláček se s Dirkem van Duijvenbodem setkal u terče na velkých turnajích dvakrát a v obou případech prohrál 3:6. Čeští fanoušci si pamatují hlavně poslední vzájemný souboj, který se uskutečnil loni v květnu na pražské Královce.
