Nejlepší nesmějí soutěžit, zlobí se gymnasté. Jsou pravidla na olympiádě nespravedlivá?
Členka amerického zlatého týmu jednoduše doplatila na to, že Mezinárodní gymnastická federace (FIG) nechává do bojů o medaile postoupit jen dvě nejlepší gymnastky z jedné země. "Nelíbí se mi to, ale co se dá dělat," hlesla Chilesová poté, co bylo jasné, že na ní nezbylo místo. "Ale cítila jsem se tu dobře a byl to úžasný zážitek," dodala pokorně. Měla sice třetí nejlepší přeskok i třetí nejlepší prostnou z celého pole, ale měla smůlu. Simone Bilesová i Sunise Leeová prostě byly o pár desetin bodu lepší.
Podobně byly vyřazeny Elisa Ioriová z Itálie, Jade Barbosaová z Brazílie, Aurélie Tranová z Kanady či dvě japonské reprezentantky. Doplatily na to, že vedení výpravy poslaly do boje více než dvě ženy a už dopředu bylo jasné, že v kvalifikaci půjde o minisouboj uvnitř týmu.
"Tohle pravidlo je ta nejhloupější věc, jaká kdy existovala. Klidně ať je ve finále pět holek z Číny. Pokud jsou nejlepší, měly by soutěžit," hromovala bývalá americká reprezentantka Aly Raismanová na olympiádě v Riu v roce 2016. Tehdy Američanky obsadily v kvalifikaci tři první příčky, ale Gabby Douglasová, v té době úřadující olympijská vítězka a stříbrná medailistka z mistrovství světa, musela zůstat jen na tribuně. Do finále šly jen Bilesová a Raismanová.
Strach ze sovětské a japonské dominance
Prapůvod omezení účasti v gymnastických olympijských finále se datuje k roku 1973, kdy vznikly obavy, že nejlepší země seberou zbytku světa všechny medaile. Na OH 1972 v Mnichově se do šestičlenného finále v prostných dostaly čtyři gymnastky ze Sovětského svazu, Japonsko zase mělo stejný počet na mužské hrazdě i ve víceboji. A tak Mezinárodní olympijský výbor vyzval FIG, aby vymyslel nějaké řešení. A světlo světa spatřilo tohle limitní pravidlo, které vydrželo dodnes.
Podobné omezení na dva zástupce z jedné země mají třeba i plavecké sporty. Tam se ale eliminace uskuteční už na domácích šampionátech a ne v průběhu kvalifikačních bojů v dějišti olympiády. Ještě tvrdší kvalifikační limity mají třeba závodníci ve vodním slalomu, kde může jedna země poslat do boje jen jednoho svého zástupce. Toho litují zejména Češi, kteří mají například mezi kajakáři hned tři muže (Prskavec, Přindiš a Krejčí) v elitní desítce světového rankingu. Slovinci dokonce disponují trojicí kaniostů mezi TOP 5 (Božič, Savšek a Hocevar).
Sprinteři z Jamajky
Naopak atletika, triatlon, tenis a v některých disciplínách i cyklistika umožňují start i více sportovců z jedné země, pokud splní kvalifikační limity. Tím pádem jsou možné i kompletní stupně vítězů z jedné země. Na hladké stovce, jedné z královských atletických disciplín, letos figurují na startovní listině čtyři Jamajčané a stejný počet Američanů, trenéři ale před startem rozběhů nominují jen tři z nich. Silniční cyklistický závod dokonce umožňuje i pět reprezentantů z jedné země na startovní čáře.
Poslední kompletní olympijské stupně vítězů z jedné země byly vidění před třemi lety v Tokiu, kde Elaine Thompsonová, Shelly-Ann Fraserová a Shericka Jacksonová z Jamajky ovládly běh na 100 metrů žen. Poslední mužskou disciplínou s podobnou dominancí byl běh na 200 metrů na OH v Londýně 2012, kde triumfoval Usain Bolt před krajany Yohanem Blakem a Warrenem Weirem. I v tomto případě šlo o Jamajku.
