Do kádru národního týmu patří písecký rodák řadu let, pod finským trenérem Jalonenem se ale dočkal poprvé. "Těšil jsem se. Bohužel to nevyšlo na ty první dva turnaje, tak jsem rád, že přišla nominace teď na Švédské hry a že jsem tady," uvedl Kovář.
Rád byl i proto, že si může na pár dnů odpočinout od povinností v Zugu, kterému se poslední dobou příliš nedaří. "Teď to vázne, moc nám to nejde a ta pauza nám přišla určitě hodně vhod. Ani já sám určitě nejsem tam, kde bych chtěl být," připustil Kovář. S Jalonenem mluvil na podzim přímo ve Švýcarsku. "Popovídali jsme si, ale žádné velké závěry z toho nebyly. Jen mi nastínil plán, co má. A tím to haslo."
Kovář se chce před Jalonenem ukázat
Neočekává, že by musel svou hru nějak zvlášť přizpůsobovat. "Každý trenér má něco jiného. I pod Karim je to jiný systém, ale není to nějaká markantní změna. Uvidíme, jak to bude vypadat v zápasech. Řekli jsme si, co chceme hrát, máme teď pár tréninků na to, abychom se připravili na čtvrtek a zápas se Švédy," řekl Kovář.
Věří, že v utkání udělá první krůček k vrcholu sezony v podobě mistrovství světa. "Musím především dobře zahrát a udělat si u trenéra oko. Pak uvidíme, jak to bude," řekl s úsměvem. "Pro mě to jsou teď zkrátka další zápasy v národním týmu, které jsou vždy hodně důležité. Každý se bude chtít ukázat a říct si o to. Mistrovství světa se blíží, je to poslední akce s větším odstupem před šampionátem, pak už se začnou tvořit nominace," dodal Kovář.
Jalonen původně zvažoval, že tým složí jen z hráčů do 25 let. Později připustil, že ho doplní několika zkušenými hokejisty, které chce vidět v akci. Dvaatřicetiletý Kovář tehdy vtipkoval, že si jen prohodí čísla ve svém věku a vše bude vyřešeno.
"Ty čísla si ale přehodilo víc lidí. Nakonec je nás tady víc těch starších," smál se. "Tým každopádně vypadá slušně, ale všechno záleží na výkonech, jak budeme hrát. Začínáme proti Švédům, kteří podle mě poskládali na domácí turnaj hodně silné mužstvo. Uvidíme, jak to bude vypadat. Soudit můžeme až potom," zdůraznil Kovář.
Setkání s bratrem nevyšlo
Ve skrytu duše doufal, že by se mohl v týmu opět potkat s bratrem Jakubem, brankářem pražské Sparty. "Nebavili jsme se o tom, ale souhlasím s tím, že za to, jak teď chytá, by si nominaci asi zasloužil. Předvádí výborné výkony. Je to trochu škoda, bohužel, tohle já neovlivním," konstatoval Kovář.
I ze Švýcarska se snaží sledovat, jak se staršímu sourozenci v extralize daří. "Docela hodně. Když mám možnost, my nehrajeme a oni ano, tak si ten hokej zapnu. Po změně trenéra se ve Spartě asi něco stalo a začali předvádět úplně jiný hokej. A já jsem rád, že se bráchovi daří a celkově jim to jde," uvedl.
Téma reprezentace probíral s dalším zkušeným útočníkem ze švýcarské ligy Romanem Červenkou. "Pár slov jsme prohodili, takže jsem trošku věděl, do čeho jdu. Bylo by hezké si spolu zahrát. Já bych chtěl jet na šampionát, on určitě také, tak když všechno klapne, bude to dobré," prohlásil Kovář.
Medaile z MS mu stále uniká
Zatímco Červenka byl členem týmu v Pekingu a pak ho v roli kapitána dotáhl k bronzu na MS, Kovář v Tampere scházel. Stále tak platí, že ačkoliv sbírá úspěchy na klubové scéně, na v reprezentaci na medaili z vrcholné akce stále čeká. "To je daleko," řekl k otázce, zda by se mohl dočkat letos.
Na A-tým, který utnul čekání na medaili po deseti letech, navázala na přelomu roku stříbrem z MS dvacítka. Kovář věří, že se v českém hokeji blýská na lepší časy, ale zároveň výsledky z poslední doby nepřeceňuje.
"Nedělal bych z toho, že všechno je super, ale na druhou stranu - když se podívám třeba na Plzeň, že dává šanci dvěma šestnáctiletým obráncům, tak to je něco úžasného. A něco, čím byla Plzeň vždy dobrá. Mám obrovskou radost, že to takhle dělají. Ale pár mladých kluků je i jinde. Sedmnáctiletý Šalé dá hattrick, to je něco, z čeho mám radost. Doufejme, že to takhle půjde dál dopředu a tihle kluci dorostou do těch velkých rolí v nároďáku, abychom se vrátili tam, kde jsme byli dřív," přál si Kovář, jenž s Plzní vyhrál v roce 2013 domácí titul.