Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

Livesport Daily #320: Chromozomy XY nebo vysoké hodnoty adrenalinu z boxerek muže nedělají, říká biolog

Livesport Daily #320: Chromozomy XY nebo vysoké hodnoty adrenalinu z boxerek muže nedělají, říká biolog
Livesport Daily #320: Chromozomy XY nebo vysoké hodnoty adrenalinu z boxerek muže nedělají, říká biologLivesport
Mezi nejvýraznější osobnosti aktuálních olympijských her nepochybně patří boxerky Imán Chalífová z Alžírska a Lin Jü-tching z Tchaj-wanu. Obě ve svých váhových kategoriích postoupily do finále, mnohem víc se ale řeší jejich pohlaví. Mezinárodní boxerská asociace u nich totiž v minulosti údajně testy prokázala přítomnost chromozomů XY, tedy kombinaci, která je tradičně běžná u mužů. Organizátoři olympijských her je přesto do svého turnaje pustili. Je to správně? Jak se biologie dívá na jednoduché rozdělení pohlaví na muže a ženy a mají tyto boxerky nějakou výhodu oproti svým soupeřkám? I na to dnes hledáme odpověď v podcastu Livesport Daily, jehož hostem je biolog, bioetik a popularizátor vědy profesor Jaroslav Petr.

"Nemáme zatím žádný důkaz, že by ty boxerky nebyly ženy, takže je za ženy považuji. I kdyby totiž ty informace, které máme, byly pravdivé, tak na jejich základě nemůžeme automaticky říct, že by to byli muži. Pokud tedy ctíme presumpci neviny, považuju je za ženy," říká v úvodu epizody biolog Petr. "Chápu, že lidé potřebují škatulky a mají zažité, že existují muži a ženy. Ale ve skutečnosti tu máme lidi, kterým říkáme intersex, a ti se pohybují na škále mezi dvěma pohlavími. Někteří jsou víc muži, někteří víc ženy a někteří jsou přesně uprostřed. Je to spojité spektrum," vysvětluje profesor Petr.

Podle něj nejde za muže označit ani lidi, kteří mají složení chromozomů XY. "Opravdu to takhle jednoduše nejde určit. Je mnoho zdokumentovaných případů, kdy se u lidí, kteří měli děti, až třeba ve stáří náhodou zjistilo, že mají netradiční složení chromozomů. Muži s dělohou nebo ženy, které v sobě mají varlata. Vůbec to nemá vliv na to, jak je ten člověk fyzicky zdatný," dodává. "A jednoznačně se nelze řídit ani podle hodnot testosteronu. U mužů běžně během dne kolísá tak, že v jednu chvíli ho může mít až 1500x výš než o chvíli později. A pokud člověk nemá ty správné receptory, tak samotný testosteron stejně nemá žádný vliv na jeho život ani na sportování," upozorňuje odborník.

"Pro ta dvě děvčata je tato situace strašná, v jejich kůži bych opravdu nechtěl být. Na druhou stranu to, že se to rozvířilo a že se mnoho lidí dozví, že existuje něco jako intersexové a že takoví lidé nejsou transsexuálové, tak to je jednoznačně pozitivní. Přednáším o tom studentům už roky, ale teď je to poprvé, kdy se mě na to ptá někdo z laické veřejnosti. Je to obrovsky složitá problematika a je dobře, že se o to teď víc lidí začalo zajímat," uzavírá profesor Jaroslav Petr.

Livesport Daily #320: Chromozomy XY nebo vysoké hodnoty adrenalinu z boxerek muže nedělají, říká biolog
Livesport

V páteční epizodě Livesport Daily jsme také probírali:

Jak geneticky dojde k tomu, že se člověk jako narodí jako intersexuál?

Proč se dá říct, že žádný vrcholový sportovec není geneticky úplně "normální"?

Je do budoucna dostačující dělení sportovců na muže a ženy?

Všechny díly Livesport Daily najdete také na oblíbených podcastových platformách – Spotify a Apple Podcasts.