“Využití, nebo zneužití velký sportovních událostí pro politická gesta či účely, to není nic nového. Sport může znamenat mobilizaci. A to spojení masového hnutí, mobilizace, jedné identity opřené o tu sportovní událost, je velmi silné,” popisuje Stehlík důvody, proč jsou vrcholové a dnes už globální sportovní události tak lákavé pro politické režimy. Především tedy ty nedemokratické.
“Zároveň by se dalo říct, že od počátku 70. let je to neměnné. Olympijské hry jsou od této doby konstantně použity pro různé formy politických vyjádření. V roce 1972 se vám v Mnichově odehraje tragédie izraelských sportovců a vraždy během olympijských her. V roce 1976 v Montrealu pak přichází první bojkot, o kterém se moc nemluví,” doplňuje historik k tématu, jakým způsobem se z hlediska propojení sportu a politiky proměnila i role samotných olympijských her.
“Dnes jste v situaci politického PR. Ať už stávajících vládnoucích garnitur, nebo těch, které se k tomu chtějí přilepit. Je to takzvaná snaha ukázat: Ano, to jsme my a jsme úspěšní. Mě pobavilo, když se nyní objevilo ve zprávách, že se po složitých volbách nepodařilo složit francouzskou vládu. Počká se až po olympiádě. Macron počká, protože Paříž bude pupek světa. Je to součástí politiky,” shrnuje Michal Stehlík téma dnešní epizody.
V pondělní epizodě podcastu Livesport Daily jsme také probírali:
Lze najít podobnosti mezi mezinárodní situací z období olympijských bojkotů v 80. letech a současností?
Jak těží z pořádání podobných akcí nedemokratické režimy?
Kdy si poprvé politické elity uvědomili, že sport lze využít pro svůj vlastní prospěch?
Všechny díly Livesport Daily najdete také na oblíbených podcastových platformách – Spotify a Apple Podcasts.