Lavička skončil v Kuvajtu a exkluzivně pro Livesport říká: Ještě mám trenérské sny

Vaše smlouva v Kuvajtu skončila a jste zpátky v Praze. Splnilo angažmá v Kuvajtu vaše očekávání?

"Splnilo je v tom smyslu, že jsem poznal jiný kout světa, jiný životní styl a jiný fotbalový svět. Ale nesplnil se cíl, který jsme měli, postoupit na Asia Cup. To se nepovedlo, chybělo nám trochu víc kvality a lepších výsledků."

Jak daleko jste měli k postupu?

"Z prvního místa postoupilo Jordánsko, o druhé místo jsme hráli proti Indonésii. Vedli jsme, ale nakonec jsme to nezvládli a prohráli jsme 1:2. To bylo utkání, které rozhodlo. V kvalifikaci jsme sice ještě porazili Nepál, ovšem to už nemělo na postup vliv."

Jaký se tam hraje fotbal?

"Jiný. Míň kontaktní, hráči tam rádi simulují. Ale co se týče technických dovedností, jsou tam hráči na výši. Samozřejmě se tam kvůli klimatickým podmínkám hraje v o něco menší intenzitě. Byť zápasy začínaly až po soumraku, teploty byly opravdu vysoké."

Měl jste dopředu dané, že když se postup nepodaří, v Kuvajtu skončíte?

"Ano, měl jsem krátkodobou smlouvu na čtyři měsíce. Byla tam možnost pokračování v případě postupu, ale na to nedošlo."

Posunulo vás to angažmá nějak?

"Rozhodně. Dalo mi to možnost pracovat v úplně jiném prostředí, než na jaké jsem byl z Evropy zvyklý. Poznal jsem životní styl v Golfském zálivu. Je to odlišný svět od toho našeho, evropského."

V sousedním Kataru za pár měsíců začne mistrovství světa ve fotbale. Žije tím celá oblast zálivu?

"Ano, celkově mi přišlo fajn, že všechny státy Golfského zálivu jsou hodně sepjaté. Nejenom co se týče šampionátu, ale obecně. Například když ve Spojených arabských emirátech zemřel šejk, byl smutek ve všech zemích regionu. To mi přišlo zajímavé."

Jaký bude ten šampionát? Je přeci jen obklopený řadou kontroverzí…

"Vnímám to taky. Stadiony jsem neviděl, ale stačilo přiletět do Dauhá a sledovat, jak to tam vyrostlo. Jde o supermoderní město, skvělé letiště, hotely. Ale bude to jiné mistrovství, přeskládat kvůli šampionátu celou sezonu, to se mi zdá zvláštní. Je vidět, že byla asi velká vůle, aby se hrálo právě tam. Jsem tedy v očekávání, jaké to bude."

Jak tedy teď trávíte čas?

"Užívám si evropské léto a čas s rodinou, protože v Kuvajtu se mnou nebyla. Neznamená to, že bych nesledoval fotbal, ale po čtyřech měsících odloučení od Prahy a rodiny si to teď hodně užívám."

A kdy chcete být zpět na trenérské lavičce?

"Arabové říkají: “Inshallah”, což znamená něco jako “To ví jenom Bůh.”"

Máte ještě nějaké trenérské sny?

"Samozřejmě, každý chlap má mít svoje sny a já je mám. Měl jsem ve dvaceti a mám je i teď, kdy mi za pár měsíců bude šedesát."