Komety roku 2022: Slovenský hrdina, tenisový rekordman i duhový Evenepoel
Lucas Braathen (alpské lyžování)
Když v říjnu 2020 ovládl Lucas Braathen (22) ve 20 letech tradiční "otvírák" Světového poháru v rakouském Söldenu, byla to první vlaštovka jeho budoucích úspěchů. Jenže zranění kolene ho vyřadilo ze zbytku sezony 2020/2021, a tak si na ně mladý Nor, který se ve volném čase věnuje módnímu návrhářství, musel rok počkat.
A další vítězství přišlo ve velkém stylu. V lednu se s číslem 31 ve švýcarském Wengenu sotva probojoval do druhého kola slalomu, pak ale využil čisté trati a zářný výkon ho katapultoval z 29. místa až ke zlatu. Na stupně vítězů se v loňské sezoně podíval ještě třikrát, druhý byl ve slalomu v Kitzbühlu, stříbra bral i v "obřácích" v Kranjské Goře a Courchevelu. V obou technických disciplínách obsadil celkové čtvrté místo.
A v probíhající sezoně se zdá, že se lyžař s brazilskými kořeny cítí ještě lépe. Dominoval prvnímu slalomu ve Val d'Isère, vyhrál také prestižní obří slalom na sjezdovce Gran Risa v italské Alta Badii a ve svém prvním super-G v SP dojel sedmý. Na lídra Světového poháru Marca Odermatta má možná ještě daleko, všestranně nadaný Nor by ale na konci této sezony mohl brát jeden z malých křišťálových glóbů.
Anamarija Lampičová (biatlon)
Sprinterské hvězdě klasického lyžování Anamariji Lampičové (27) její druhá olympijská účast v únoru nevyšla podle představ. Trojnásobná medailistka z mistrovství světa a vítězka tří závodů v rámci Světového poháru skončila ve sprintu v Pekingu až dvanáctá, přechod Slovinky do biatlonu byl ale i tak nečekaný.
Není nic neobvyklého, když běžkaři pověsí na záda malorážku. V posledních letech jsme vídali ale vždy podobný scénář – zpočátku je potkala ztráta rychlosti a mizerné výkony na střelnici. Týkalo se to Lucie Charvátové nebo třeba loni Stiny Nilssonové. Ale Lampičová může být výjimkou potvrzující pravidlo, sice zápasí se stojkou, ale vleže střílí obstojně. A především drtí ostatní závodnice na trati.
Působivý byl i její nástup do Světového poháru, když ve sprintu v Hochfilzenu se třemi chybami vestoje obsadila páté místo a na další bývalou lyžařku Denise Hermannovou-Wickovou ztratila jen 35 vteřin. Do stíhačky ji slovinský trenér nenasadil a společně volí spíše cestu zlepšování se v IBU Cupu. A tam už byla Lampičová v předvánočním závodu s hromadným startem v Ridanně druhá. Pokud vypiluje střelbu, mohou se její soupeřky právem obávat.
Remco Evenepoel (cyklistika)
Jako obrovský talent byl Remco Evenepoel (22) v hledáčku odborníků už dlouho, zejména po dvou juniorských mistrovských titulech z roku 2018. Mezi dospělými jeho hvězda jistě a pomalu stoupala až do srpna roku 2020 a hrozivého pádu na závodě Kolem Lombardie, ve kterém přeletěl ve sjezdu přes kamennou zídku do strže a utrpěl zlomeninu pánve a pohmožděninu pravé plíce.
První velké úspěchy Belgičanovy kariéry v dospělém pelotonu tak přišly letos. Na jaře ovládl svůj první monument Lutych-Bastoň-Lutych po téměř třicetikilometrovém sólu. NáslCarlos Aaaedně zopakoval triumf na Klasice San Sebastian a v září ohromujícími výkony a dvěma vyhranými etapami sesadil po třech letech z trůnu španělské Vuelty Slovince Primože Rogliče.
Pro sezonu 2023 se navíc Evenepoel bude oblékat do toho nejcennějšího dresu. Barvy duhy si vyjel podobným kouskem jako monument v Lutychu – u protinožců ve Wollongongu utrhl pro posledních 25 kilometrů Kazachstánce Alexeje Lucenka a k bronzu z časovky přidal mistrovské zlato. Ukončil tím také 10 let čekání na triumf belgického cyklisty na MS.
Chviča Kvaracchelija (fotbal)
Trenér Luciano Spalletti s kádrem Neapole v létě zřejmě udělal zázrak. Jeho tým zůstává i po 15 odehraných ligových kolech bez porážky a s gólovou bilancí 37:12 se hřeje na prvním místě Serie A. Asi nejpovedenějším tahem klubu z úpatí Vesuvu byl zisk Chviči Kvaraccheliji (21) z Dinama Batumi.
Gruzínské křídlo stálo asi 280 milionů korun a Neapol v něm v podstatě za "babku" objevila poklad. V italské lize se Kvaracchelija podílel už na 11 gólech (6+5) a za kanonýrem a oporou týmu Victorem Osimhenem je druhým nejlepším střelcem Neapole a šestým v Serii A. V Lize mistrů pomohl k dalším pěti trefám (2+3), jen Ajaxu Amsterdam vstřelil dva góly a u dalšího asistoval.
A zatímco se na talentovaného fotbalistu upřela pozornost velkých evropských klubů, manažer týmu Cristiano Giuntuli odmítl, že by "Kvaradonu" nechal v lednovém přestupovém oknu jít: "Není šance, že bychom ho pustili. Nezáleží na výši odstupného ani na nabídce, prostě u nás zůstane." Ne nadarmo patří rodák z Tbilisi k nejlepším fotbalovým přestupům letošního roku.
Juraj Slafkovský (hokej)
Když Slováci získali na Hrách v Pekingu historické medaile, lví podíl na tom měl forvard TPS Turku Juraj Slafkovský (18). Hned v prvním zápase dal pozdějším olympijským šampionům z Finska dva góly a bez respektu jich pak v turnaji přidal dalších pět, z toho dva v klíčovém utkání o bronz proti Švédsku. Výsledkem bylo pro vytáhlého juniora ocenění pro nejužitečnějšího hráče a nálepka horkého favorita prvního kola draftu NHL.
A 7. července se Slafkovský jedničkou draftu skutečně stal, vybral si ho Montreal. Zároveň byl i nejvýše draftovaným slovenským hokejistou v historii. Canadiens se rozhodli ponechat si jej v kádru, a přestože talentovaný mladík zažívá v Severní Americe velký hokejový šok, pomalu se rozkoukává. První gól v NHL vstřelil v říjnu proti Arizoně, na kontě má zatím 10 bodů za 4 trefy a 6 asistencí.
Ilja Malinin (krasobruslení)
Pro Ilju Malinina (18) to byla hořká pilulka ke strávení, když se v lednu dozvěděl, že do Pekingu s americkým týmem nevyrazí. Američané tehdy upřednostnili zkušenosti v podobě Jasona Browna, který ale na domácím šampionátu na tehdy sedmnáctiletého Malinina nestačil. Sám Brown chválou na účet svého kolegy nešetřil: "Mohu jen říct, že je nadpozemský a americké krasobruslení má obrovské štěstí, že má s Iljou tak zářnou budoucnost."
A opravdu, zatímco olympijský vítěz Nathan Chen si od soutěží dával v nové sezoně pauzu, Malininova hvězda na podzim závratně stoupala. S krátkým programem se mladý krasobruslař sice trápil, vítězství a medaile mu ale přinášela astronomická skóre za volnou jízdu na píseň Euphoria. 15. září 2022 jako první člověk v historii skočil na mezinárodní soutěži čistého čtverného axela, se čtyřmi a půl otáčkami nejtěžší čtverný skok.
Výjimečný je také tím, že výkon dokázal během následujících měsíců ještě několikrát zopakovat. Na Americké brusli se i přes pády dokázal díky téměř perfektnímu čtvernému axelu a několika náročným kombinacím probojovat k vítězství, svou klasu potvrdil i výhrou na estonské Grand Prix. Nebýt velmi nepovedeného krátkého programu by pravděpodobně vyhrál i finále prestižního seriálu v Turíně. Takhle na něj zbyl "jen" bronz.
Carlos Alcaraz (tenis)
Málokdo asi v lednu čekal, že na konci roku bude novým králem světového tenisu zrovna Carlos Alcaraz (19). Španěl sezonu začínal až ve třetí desítce žebříčku, rychle ale začal ukazovat své kvality a porážel hráče z první desítky. Svůj první titul kategorie ATP 500 získal v únoru v Rio de Janeiru, v Indian Wells prošel do semifinále a premiérový titul z Masters oslavil po výhře nad světovou šestkou Casperem Ruudem v Miami.
Zatímco jiní hráči nastupující generace měli a mají problémy porážet tenisty z hvězdné trojice Nadal, Federer, Djokovič, byl Alcaraz v roce 2022 proti legendám při chuti. Na domácí půdě v Madridu ve čtvrtfinále nepříjemně zaskočil antukového krále Rafaela Nadala, jen aby si v semifinále smlsnul také na Novaku Djokovičovi a tažení dokončil proti světové trojce Alexanderu Zverevovi.
Ve Flushing Meadows na přelomu srpna a září už tenisová kometa nastupovala jako nasazená trojka. A finále US Open proti Ruudovi bylo přímým soubojem nejen o premiérový titul z Grand Slamu, ale i o post světové jedničky. Alcaraz jej ve čtyřech setech ovládl a stal se prvním teenagerem v čele žebříčku ATP. Rok 2022 uzavře jako nejmladší světová jednička v historii.