Fuksův triumf sledoval i jeho rodinný klan. Josef závěr vnukova finále přes slzy neviděl
Prožívali nejen Martinův, ale společný rodinný úspěch. Říkají si Fuksič team, otec a děda trénují Martina i Petra. O to intenzivněji na ně doléhalo, když Martin Fuksa dvakrát odjel z her bez medaile. "Na každé olympiádě byl připravený. Jen mu prostě hlava trošku nefungovala, jak by měla," vzpomínal Petr Fuksa starší. V Paříži to podle něj bylo jiné, hlavně zásluhu malé Emily, která se narodila loni. "Je úplně vyměněný. Žije rodinou, dcerou. Odreagovává se," řekl na adresu svého staršího syna.
Pro Josefa Fuksu byl každý předchozí olympijský závod utrpením. "Věděli jsme, že je připravený dokonale, ale na olympiádě to nevyšlo jednou, podruhé. Čekali jsme na to, jak to dopadne dneska," svěřil se. Když jeho vnuk před hrami prohlásil, že je jede vyhrát, říkal si, že by to říkat neměl. "Nelíbí se mi, když to někdo říká, že jede vyhrát olympiádu. On ale asi cítil, že ji vyhraje. A sami jste viděli jakým způsobem," dodal po finálovém závodě na 1000 metrů.
Ale o plánované taktice svému týmu nic neřekl a trochu jeho členy vyděsil. "Když jsme viděli první pětistovku za 1:48, tak jsme si říkali: Pane bože. Ale nakonec to dopadlo výborně a jsme šťastní," řekl Petr Fuksa starší. Jen bratr dnešního šampiona byl na břehu klidný. "Já s ním trénuju celý život a vím, jak jezdí. Už když jsem viděl ten projev, jak jede, tak jsem věděl, že to je jeho den. Byl jsem nervózní, ale v duši jsem věděl, že to dneska dá. Kdy jindy než dneska. Hrozně na to měl," řekl Petr Fuksa mladší, který právě dnes slaví šestadvacáté narozeniny.
A může je oslavit s bratrem po jeho životním úspěchu. "Tohle bude jeden z mých nejšťastnějších dní, kdy brácha konečně vyhrál jedinou medaili, která mu chyběla, tu zlatou olympijskou. Jsem hrozně rád, v cíli jsem brečel, jsem z toho nadšený," rozplýval se. Rodinná oslava bude větší, děda Josef bude mít narozeniny v pondělí 12. srpna. "A tohle je můj nejlepší dárek za celých 78 let! Štěstí jak hrom," poznamenal k tomu.
A hned viděl další cíl, společnou sourozeneckou medaili na deblkánoi. I Petr Fuksa si uvědomuje, že napodobit svého sourozence na singlu by pro něj bylo náročné. "Tihle borci jsou rychlí. Máťa byl odjakživa rychlý, trénuju jako on a nejsem tak rychlý. Ale chtěl bych to s ním jednou zažít na deblu a věřím, že se nám to jednou může povést. Včera to vůbec nebylo daleko, třeba v LA," poznamenal směrem k příštím letním hrám v Los Angeles.
Až skončí oslavy a dozní tento úspěch, bude čas na rodinnou tréninkovou poradu, jestli se nezaměřit více na kategorii C2. "Přijedeme domů, sedneme si, probereme… Máme na to tři roky," dodal Petr Fuksa starší. Za tři roky se bude na MS bojovat o místa na OH v Los Angeles.