Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

Junioři? Mají stejné sebevědomí jako kdysi my, říká Klesla, šampion z roku 2001

Pavel Křiklan
Junioři? Mají stejné sebevědomí jako kdysi my, říká Klesla, šampion z roku 2001
Junioři? Mají stejné sebevědomí jako kdysi my, říká Klesla, šampion z roku 2001Profimedia
Čeští hokejoví mladíci si zatím svými výkony na světovém šampionátu v Halifaxu získali sympatie mnohých expertů. Jako třeba někdejšího výborného obránce a mistra světa této věkové kategorie Rostislava Klesly (40). "Letos mají šanci," odhaduje v rozhovoru pro Livesport Zprávy před čtvrtfinálovým duelem svěřenců Radima Rulíka proti Švýcarsku.

Patříte také ke skupině lidí, které výsledky a především hra českého týmu na šampionátu překvapila?

"Je to tak. A musím říct, že mě kluci překvapili velice příjemně. Je velmi potěšující, že jsme výkony konečně mezi špičkou."

Co se vám z projevu mladíků líbí nejvíc?

"Asi hra obránců. Podle mě se díky nim naše defenziva řadí k nejlepším na mistrovství. Samozřejmě, zápasy o všechno teprve přicházejí. Ale celý tým mi letos přijde, že je velice kompaktní a není tam slabý článek. V minulých letech jsem vždycky viděl čtyři, pět hráčů, kteří na tu špičku neměli. To není nic proti nim, byla to zkrátka realita. Nestíhali, a tím pádem se v těch kritických momentech těsné zápasy pro nás nevyvíjely dobře. Proti velmocem to leckdy bylo i o parník. To letos není. Ba naopak bych řekl, že tým je dobře vybraný a zatím mu to šlape. Kéž by to vydrželo..."

Chválil jste obránce. Čím konkrétně se vám zamlouvají?

"I pod tlakem se snaží pracovat, bruslit a rozehrávat, což je velice účinné na střed hřiště. Navíc to není automatické, je k tomu potřeba sebevědomí a být dobře fyzicky a hlavně bruslařsky připravený. Líbí se mi i pohyb v útočné třetině, na modré čáře. Samozřejmě hráči jako Špaček, Svozil a Jiříček v tomhle vyčnívají, ale ostatní se k nim přidávají. A říká se, že obrana je po gólmanovi nejdůležitější. Letos funguje a ukazuje se to i tím, že tým dává hodně gólů. Celkově vzato máme určitě šanci, těším se na to, že se od Švýcarů nenecháme překvapit."

Co vlastně od čtvrtfinále proti nim čekáte? Tým do něj půjde coby vítěz skupiny v roli favorita, počítá se s jasným postupem, což českým celkům ne vždy vyhovuje…

"Hodně důležité bude, jak se kluci nastaví v hlavě. Nesmějí o tom moc přemýšlet. Předvádět to, co dosud, to by mělo stačit. Švýcaři sice skončili čtvrtí, ale jen proto, že vyhráli třikrát v prodloužení, v přípravě nás porazili a není to předem jasná záležitost. Kluci do toho od prvního střídání musejí jít, jako kdyby to byl sedmý zápas play off a Švýcarům ukázat, že jsou lepší. Pokud to ovšem bude vyčkávaná, soupeř se může chytnout a být velmi nepříjemný, což dokáže být. Bruslařsky udělalo Švýcarsko za několik posledních let obrovský pokrok, i v mládeži. Doufám, že od samého začátku budou mít kluci ten koncentrovaný výkon jako doteď. Je vidět, že mají od trenérů velmi dobrou přípravu, zatím to velmi dobře dodržovali. Věřím jim, ale chce to dát jasně najevo, kdo je favorit."

Utkání Česko – Švýcarsko (19:30)

Když zápasy juniorského šampionátu sledujete, vzpomenete si na zlatou Moskvu v roce 2001, kdy jste v roli dnešních juniorů byl vy sám?

"Samozřejmě. Měli jsme výborný tým, velmi dobré hráče (mimo jiné Plekanec, Erat, Vrbata – pozn. aut.), do turnaje jsme šli jako favorité. Tenkrát ještě nebyla média v porovnání s dneškem tak rozvinutá, nebyli jsme pod takovým tlakem, měli jsme relativně klid na práci a užívali jsme si hokej. Shodou okolností jsme tehdy ve čtvrtfinále taky hráli proti Švýcarům a po druhé třetině jsme prohrávali 2:3. Mysleli jsme, že je úplně jednoduše přejedeme a najednou jsme museli skóre otáčet. Bojovali jsme a nakonec jsme 4:3 vyhráli. Rád na ten turnaj vzpomínám, už je to let… A od té doby byl jen jeden bronz. Bylo by fajn náš juniorský hokej zase vrátit na mapu."

Pozorujete, zda mají vaši nynější nástupci nějakou společnou vlastnost, kterou jste měli i vy před 22 lety?

"Přijde mi, a to mě velmi potěšilo, že mají zdravé sebevědomí. Vědí, že jsou dobří, vědí, co dělají, mají snahu to udělat a vychází jim to. A je jedno, jestli to je první, nebo čtvrtá lajna. I s outsidery jako Německo, Rakousko si poradili velmi bezpečně. Porazit Kanadu si zasloužili, většinu zápasu byli lepší než Švédové. Zdravé sebevědomí jsme tenkrát měli i my. A ukázali jsme to i na ledě. Tihle junioři do turnaje určitě nevstupovali jako favorité, to v posledních letech nebylo. Trenéři na tomhle s nimi rozhodně museli pracovat i po psychické stránce. Ale když porazili Kanadu, zjistili, že výkonnost na elitní úroveň mají. A na jejich hře je to vidět. Obránci si dovolí kličku na útočné modré, to jsou věci, které pramení ze sebedůvěry. Ta přitom v posledních letech nebyla, tým spíš puky nastřeloval a pak o ně jel bojovat do útočného pásma. Letos jsou tam pěkné akce, kombinace... Je to podobné tomu, jak jsme tehdy hráli my…"