Zkušenosti jsou cenné, jsem nabitý energií do nové sezony, říká Kváča po návratu do Liberce
"Jsem rád, že jsem zpátky tady v Liberci. I tady budu muset bojovat o místo, ale byl to pro mě asi takový krok zpátky do komfortní zóny, abych se mohl zase odrazit. Přicházím o rok starší a zkušenější. S novými znalostmi o tom, co je třeba udělat, aby tým dosáhl cíle, za kterým směřuje celou sezonu. Ty zkušenosti jsou hrozně cenné. A já jsem zase nabitý energií do nové sezony," řekl Kváča.
Ve Švédsku odchytal méně, než věřil. V základní části nastoupil do 18 zápasů, v play off nedostal šanci vůbec. "Ze začátku to bylo těžké. Každý chceme dělat tu svoji práci, kterou máme nejradši. A já mám navíc hrozně rád ty emoce po zápasech, ať se vyhraje, nebo prohraje, i když mám samozřejmě raději ty vítězné... Prostě to ale takhle přišlo a je to také nějaká část kariéry," podotkl Kváča.
O to víc dřel, chtěl ukázat, jak moc touží být v brance. "I ostatní kluci mě brali tak, že jsem pro tým obrovsky důležitý, i když zrovna nechytám. Bylo to pak super. I když jsem byl na střídačce, tak jsem si říkal, komu se poštěstí porazit prvního i druhého a být ve finále, když v prosinci jsme byli pár míst od sestupu a nikdo nám nevěřil. Není špatné být u něčeho takového," konstatoval brankář.
I díky tomu, že byl jen na střídačce, mohl dobře vnímat, co dovedlo mužstvo tak daleko. "Každý musí přijmout svoji roli. Myslím, že to bylo i největší gró toho, proč si to pak tak sedlo v play off. Všichni se obětovali a podřídili se týmu. Každý to pak vnímá a vidí. A díky tomu jsme sahali po historickém úspěchu a mám stříbrnou medaili," líčil Kváča.
Ve Švédsku se mu líbilo, ale chce hrát
Sám se sebou ale tak trošku bojoval. I proto se rozhodl pro návrat. "Dostal jsem se do bodu, kdy jsem hodně vnímal, jak je to bez zápasů těžké. Když jsem se bavil s manažerem, tak mi říkali, že by mě do brány rádi dali, ale dostali jsme se na dobrou vlnu, kdy není třeba nic moc měnit. A ta se zastavila až ve finále. Já jsem moc neviděl, že by se to třeba změnilo. Bál jsem se, aby se pak hlava neotočila proti mně. Dělám hokej proto, že chci být v bráně, stát za těma klukama a pomáhat jim," zdůraznil šestadvacetiletý gólman.
Ve Švédsku se mu ale jinak líbilo. "Bylo to super. Je to všechno takové klidnější. Nikdo nikam nespěchá. Na silnici čtyřicítka, tak se jede prostě čtyřicet a nikdo neblázní. Život ve Švédsku je hezký, v klubu také všechno super. Říkal jsem si, že bych tam chtěl zůstat, neměl jsem jasno, co dál, ale když jsme to pak všechno probírali, tak mojí první variantou byl Liberec," uvedl Kváča.
Obrovský rozdíl mezi oběma soutěžemi viděl hlavně v četnosti střelby. "Ve Švédsku mi přijde, že je to hodně svázané systémem, hráči hledají opravdu tutovou šanci, je tam pak o hodně méně střel než tady. Ale nemyslím, že by bylo ve Švédsku těžší chytat než tady. Každá liga má svoje," porovnával Kváča.
Věří, že si vybojuje místo v sestavě, přestože v kádru Severočechů zůstal talentovaný Daniel Král, jenž odchytal výborně minulou sezonu. "Dan chytal parádně a taky bude chtít určitě chytat. Je to dobře, protože se můžeme navzájem posouvat - na tréninku i při zápasech. Jeden bude tlačit na druhého, abychom se zlepšovali. Na trenérech pak bude, komu dají větší důvěru," uvedl Kváča.
Rád by si zopakoval úspěšné tažení, jaké zažil s Rögle. "Bylo hezké sledovat, jak se hráči obětovali, když ten začátek sezony nebyl kdovíjaký. Základem ale je, aby to člověk dělal sám od sebe. Musí tomu sám věřit. Když to dáme všichni v týmu dohromady, bude to super. Asi všichni bychom si přáli, aby na konci sezony bylo zlato," řekl Kváča.