Datové zrcadlo extraligy: Nečekaní tahouni. Kanonýr Pardubic jako Stamkos i kladenské zjevení

Robert Říčka

Jsou dobré věci, na které člověk občas zapomene nebo se mezi jinými ztratí. A vy jste najednou šťastni, že je máte. V Pardubicích jsou určitě nanejvýš rádi, že ještě mají Roberta Říčku. Když začalo vedení východočeského klubu mohutně zbrojit, nikdo by nepředpokládal, že se k nejlepším střelcům bude řadit právě on. 

Aby nedošlo k nedorozumění. Není to hráč, který by nedával góly a neměl solidní střeleckou historii, ale tak nějak se očekávalo, že v popředí budou jiní borci. Nicméně Říčka trefou v úterním zápase v Mladé Boleslavi dorovnal týmového parťáka Lukáše Radila a lepší bilanci než jeho 12 tref má v celé extralize už jen hradecký Oliver Okuliar (15). 

Říčkův hodnotný účet plyne z hojného nasazování do přesilovek (a pardubické efektivity v nich). Útočník třetí formace docílil rovných tří čtvrtin svých gólů právě v početní výhodě a k tomu padl jeden gól při hře pět proti pěti jen tři vteřiny po jejím konci, kdy se vyloučený teprve vracel do svého obranného pásma. Pro srovnání: Radil se v přesilovce prosadil pouze jednou…

Říčkova "kancelář" při powerplay je docela příznačná pro praváka. A v levém kruhu si zatím počíná jako v NHL Steven Stamkos. Půlku svých gólů byl totiž schopen uklidit z první po přihrávce spoluhráčů. I s trochou štěstí se zejména při úvodních gólech začal trefovat nevídaně přesně. Brankáři to proti jeho pokusům mají těžké, neboť se musejí vždy rychle přesouvat po přihrávce přes osu hřiště. Ačkoliv se tato situace opakuje se železnou pravidelností, Pardubicím stále vychází.

Odhlédne-li se od produkce v přesilové hře, Říčkovi to ve vyrovnaném počtu hráčů na ledě už tolik nejde. Z pardubických útočníků je tím, s nímž na ledě má jeho tým nejméně šancí. Ve statistice střel a pokusů není v rámci týmu vysoko, v rámci extraligy je na tom však pořád velmi dobře.. Když byl na ledě při hře pět na pět, Pardubice vstřelily jen o dva góly víc než soupeř. Nutno dodat, že je v Dynamu opravdu těžké vyrovnat se špičce, kde například s Kousalem v akci vstřelil tým o 15 gólů víc než soupeř…

V minulých sezonách byl přitom Říčka při vyrovnaném počtu hráčů produktivnější, teď je spíš specialistou na přesilovky. Hlavní pro něj je, že mu byl kouč Václav Varaďa schopen najít místo v nabitém kádru. V nynějších Pardubicích je těžké urvat si pro sebe dostatek prostoru a za ten, který dostává v přesilovce, se Říčka umí odvděčit náramně...

Jakub Rychlovský

Není moc extraligových klubů, které by se železnou pravidelností chrlily zajímavé hráče pro nejvyšší soutěž, národní tým či dokonce NHL. Liberec tahle kritéria bez pochyb splňuje. Překvapením jeho sestavy je Jakub Rychlovský, přičemž se nejedná o žádného nováčka.

V extralize nastupuje už od 18 let (od sezony 2019/20). Až tento ročník by se ale zatím dal nazvat jako jeho přelomový. Dokládá to 11 góly ve 24 zápasech (dva z nich do prázdné branky), k nimž přidal 10 asistencí. Přičemž z těchto 21 bodů je 20 primárních (čili gól nebo finální asistence). To je neuvěřitelné číslo a poslouží jako důkaz, že se k trefám jen tak "nepřimotává". Co ho zdobí?

Nejčastěji dává góly z oblasti brankoviště. Ze svých devíti zásahů proti gólmanovi se takto prosadil celkem šestkrát. Přitom není hráčem, který cloní a čeká na odražený puk. Vždy si umí najít svůj prostor, a to nejen v brankovišti. Mnohdy se zjeví volný na nebezpečném místě a mnohdy ho v nebezpečné situaci také spoluhráči nacházejí. Umí i pláchnout soupeřům po pravém křídle a zakončovat z oblasti kruhů, odtud si však jeho střely zatím cestu do sítě ještě nenašly.

Nezřídka se pak radši dostává právě do míst kolem protivníkova muže v masce, kde je platnější. K tomu využívá i své šikovnosti a schopnosti si pokrýt kotouč. Navíc i jeho tvorba hry je velmi dobrá. Všechny tyto atributy nejlépe vystihuje nahrávka na vítězný gól Michala Bulíře proti Kladnu v 18. kole. Převzetí puku ve středním pásmu, navedení do středu, klička k mantinelu, uvolnění a krásná bekhendová přihrávka na střelce. I tohle je Rychlovský.

Z libereckého týmu se dostal do nejvíc šancí při vyrovnaném počtu hráčů a v rámci extraligy je v elitní desítce. Se započítáním ostatních situací je dokonce mezi naprostou špičkou soutěže. Ve statistice převahy celkových pokusů a střel na branku tak vysoko není, což však platí o Bílých Tygrech obecně. Převahy si totiž užívají dominantnější týmy, než je Liberec. Důležité je dostávat se do šancí a střílet góly. A to Rychlovský dělá.

Jestli lze tento liberecký objev shrnout na tak malém prostoru, je třeba se zmínit o tom, že je to dynamický hráč s velmi dobrým výběrem místa a přehledem. Jeho potenciál je určitě směrem k národnímu týmu a NHL. Navíc v posledních zápasech dostává ještě víc místa na ledě. Pokud bude konzistentní, klidně se může zrodit nová extraligová hvězda.

Jiří Ticháček

Pokud se opravdu od někoho nečekalo, že prorazí a bude dokonce soutěžit o pozici nejproduktivnějšího obránce extraligy, tak od kladenského Jiřího Ticháčka. A proč také ano? Vždyť v předchozích dvou sezonách posbíral všehovšudy jen šest bodů. Přesto teď na ledě hýří sebevědomím a vede obranu Rytířů.

Mezi obránci je zatím druhý v počtu gólů (6) i bodů (19). Většinu jich získal v přesilové hře (11), ale nejvíc zaujme jeho hra při rovnovážném stavu sil na ledě, v níž působí nesmírně energicky. Dobrým bruslením je schopen svým spoluhráčům a hlavně sobě vytvářet šance. Do nich se při boji pět na pět dostává nejvíc ze všech obránců v extralize společně s T.J. Melanconem z Liberce. Oba jsou zatím na čísle 11.

Ticháček má zároveň i velký podíl na příležitostech ostatních a s ním na ledě je Kladno v tomto ohledu lepší než soupeř. V rámci svého týmu předčí všechny ve statistikách střelecké převahy. V rámci celé extraligy je na tom hůř, ovšem stále vysoko. Navíc je třeba vzít do úvahy i to, že na rozdíl od ostatních ofenzivních obránců v soutěži není tolik nasazovaný na vhazování do útočné třetiny (35,29 % z podílu účasti na buly na celém hřišti) jako například Daniel Gazda z Komety (56,99 %) nebo zmíněný Melancon (44,00 %).

Při zamyšlení nad tím, jaká akce by jej nejlépe prezentovala, poslouží jeho gól proti Olomouci ve 14. kole. Získaný puk v obranné třetině, rychlá rozehrávka na volného spoluhráče a následná aktivace, přihrávka na vstup do pásma v rychlosti a (šťastné) zakončení. Top akce, kterou chtějí fanoušci vidět snad od každého mladého beka. Bruslení, přehled a rychlost. Právě proti tempu se toho moc nedá dělat a člen stříbrné dvacítky z letošního mistrovství světa jej používá chytře.

Ticháček ve svém týmu vyniká a je klíčovým bekem Kladna. S ním na ledě jsou Rytíři jednoduše lepší. Dokonce je nejproduktivnějším hráčem celého týmu! Bohužel pro něj sám vše neutáhne. Ze stylu jeho hry pak logicky vyplývá, že je nejméně nasazován na oslabení a nejvíc na přesilovky. Ve hře pět na pět je pak druhým nejvytěžovanějším bekem týmu po Jakeu Dotchinovi. Trenéři se tedy snaží využívat hlavně jeho silné stránky. Jako jediný z celku, který se potácí u dna tabulky a má ze všech nejvyšší záporný rozdíl ve skóre (- 29) se Ticháček může pochlubit pozitivní bilanci v ukazateli +/- (+2).

Mladý reprezentační bek působí na extraligovém ledě trochu jako zjevení. Je otázkou, jestli si v Kladnu dokáže udržet formu. Vždyť nyní má jeho tým sérii osmi porážek v řadě. Sám už však ví, že může výrazně přispět ke zlepšení a pokud si udrží formu, může rozhodně pomýšlet na adresu klubu, který takové starosti nemá…