Zlatou euforii v sobě pořád mám, říká Nečas. Před návratem do NHL stihne i Premier League

Jak dlouho v člověku doznívá květnový úspěch? Vyhrát mistrovství světa před domácím publikem, to se jen tak nepoštěstí…

"Myslím, že to mám v sobě doteď. Trochu to i pomáhá v hlavě, člověk si toho váží. Bylo úžasné, že jsme to zvládli, vyhráli zlato a umocnil to právě ten fakt, že jsme to dokázali v Česku před těmi úžasnými fanoušky. Takže, bylo to TOP a vzpomínky zůstanou na celý život. To je něco, co nikdo z té party kluků nezapomene. Pak samozřejmě i oslavy a všechno kolem bylo neskutečné. Moc jsme si to užili."

Měl jste po těch – jistě náročných – oslavách problém vrátit se zpátky do režimu profesionálního hokejisty?

"Ne, tohle bylo úplně v pohodě,  byl jsem ve víru oslav asi čtyři dny. Turnaj končil v neděli a už v pátek jsme jako rodina jeli na dovolenou. A rozhodně to nebylo něco takového, že by člověk nemohl chodit. Samozřejmě jsme oslavovali. Asi kdyby mi bylo 18 let a nevěděl bych, jak s tím zacházet, tak to možná bude jiné, možná bych se hned se zničil. Ale já pak měl dovolenou, tam už člověk nepije, tělo se trošku vyčistí. Když jsem pak skočil do přípravy, nijak jsem to necítil."

Možná jste měl i zkušenosti, přece jen jste dvakrát slavil mistrovské tituly s Kometou.

"Ty jsem právě úplně minul. Když se vyhrálo první rok, tak už při finále jsem musel odjet na Slovensko na osmnáctky, tak to bylo domluvené. A druhý rok jsem hrál finále s angínou a hned potom jsem se snažil dát dokupy, protože jsem jel na mistrovství světa. Takže já to tehdy extra neoslavoval, teď to bylo něco úplně jiného."

Do přípravy na nový ročník jste šel v nejistotě, dost dlouho trvalo vyjednávání o nové smlouvě. Ovlivnilo vás to nějak?

"Ne, byl jsem v pohodě. I kdyby to byla druhá liga, nebo se jde hrát finále, je mi to jedno. Snažím se prostě připravovat nejlíp, co to jde, a té přípravě chci dávat maximum. Vůbec neřeším, že jsem zrovna podepsal na dva roky nebo že jsem vyhrál mistrovství světa. Chci využít všechen ten potenciál, který ve mně je, abych po kariéře neměl nějaké výčitky, že jsem se na sezonu mohl připravit líp. Na přípravě se potkávám i s Tomášem Hertlem, mám super kondičního trenéra Miloše Pecu, ke kterému teď přišel i Jaromír Jágr."

A samotné vyjednávání? Měl jste taky nějaké slovo a přání, nebo jste to nechal jen na agentovi?

"Hráč má vždycky nějaké přání a agent se mu snaží vyhovět a poradit mu. Takže ano, vyjednávání bylo dlouhé, ale nakonec to dopadlo tak, že já jsem s tím spokojený."

Carolina se ale docela změní, odešli Teuvo Teräväinen, Brady Skjei, Jevgenij Kuzněcov i Jake Guentzel. Jak vnímáte další dvě sezony, které vás čekají?

"Na papíře tým určitě nevypadá tak silný, jako třeba v poslední sezoně. Ale na druhou stranu, když já budu lepší, když budou lepší i Andrej Svečnikov, Seth Jarvis nebo Jesperi Kotkaniemi a posuneme naše výkony a když budeme mít své role třeba větší, tak myslím, že pořád budeme silný tým. Pořád budeme dobří."

V posledních týdnech rezonovaly i výsledky a výkony české juniorské reprezentace. Vy sám jste Hlinka-Gretzky Cup také vyhrál. Sledoval jste teď vaše nástupce?

"Ano, pouštím si sestřihy, a opravdu se mi líbí, že tihle kluci jsou na tom opravdu dobře bruslařsky a hlavně se nebojí hrát s pukem. Není to tak, že bychom nastřelovali puky a pak jen bránili a snažili se uhrát výsledek. To taky samozřejmě občas jde. Ale teď bylo vidět, že kluci soupeře herně přehrávali, hráli na puku, dovolili si jeden na jednoho, což je hodně důležité. Tam vznikají rozdíly, které potřebujeme. A když to takhle půjde rok po roku dál, tak český hokej zase bude zpět, kde jsme bývali."

Co vás ještě do konce léta čeká a kdy odletíte zase do zámoří?

"Ono je to docela plné. Samozřejmě trénuji, do toho je občas nějaká exhibice, nějaké tenisové turnaje a chystám se podívat na první kolo Premier League, letím se podívat na Chelsea s Manchesterem City v neděli. Víkendy mám docela nabité, ale než v prvním týdnu v září odletím, tak chci léto trávit s rodinou."