O tom, že mladík z Vrchlabí oslovil skauty zámořské NHL, se v průběhu extraligové sezony šuškalo. Jenže jak pomalu utíkal čas, Jakub Rychlovský už pomalu přestával věřit, že by se něco událo. Vždyť nikdy nebyl draftovaný a cesta hráčů z Evropy přímo do nejprestižnější zámořské ligy bez zkušeností v tamních juniorkách bývá spíš výjimkou. Libereckému střelci navíc do karet nenahrál ani brzký konec v přípavě národního týmu na mistrovství světa.
"Když jsem byl vyřazený z kempů reprezentace, tak jsem si nějakých 14 dnů říkal, že už asi nic nedopadne. Ten národní tým dává nějakou naději. Když to ale trochu opadlo, tak se mi najednou ozval Detroit. Zavolal Jirka Fischer a chtěl se se mnou sejít. Nastínil mi nějakou jejich vizi, řekl jak fungují jejich organizace a pak i to, že mi ještě nic nemůže slíbit. Že mají jednu smlouvu pro nějaké nováčkovské prospekty a že se ještě bude řešit, komu ji dají," vypráví Rychlovský.
Naděje blikla, ale otazníky zůstaly. A nastalo další čekání: "Byly to další tři týdny nějaké nejistoty. Pak se ale Jirka Fischer ozval znovu a s tím, že by tu smlouvu chtěli dát mně…"
Jak hodně se vám od té chvíle změnil život?
"Asi ano, trošičku se mi změnil. Bude to něco nového, a aktuálně je to spíš o spoustě zařizování – ať už ukončení věcí v Česku a zároveň zařizování nějakých věcí v Americe. Ale to k tomu patří."
Musel jste nějak překopat svou přípravu na sezonu?
"Příprava na sezonu v Americe bude z mé strany asi ta nejdelší, co jsem v životě měl a asi jakou kdy budu mít. Prostě se na to snažím co nejlépe připravit. Ale zároveň vím, že toho nesmí být moc, nesmím se z toho zbláznit."
Dostal jste už i nějaké speciální zadání na přípravu z Detroitu?
"Na začátku mi lidé z Detroitu řekli jednu věc: že sice mají možnosti, naplánovat mi věci z jejich strany, ale že zároveň chtějí, abych dělal to, čemu věřím a co mně vyhovovalo doposud. Nemůžu ani poslouchat všechny. Věřím nějaké cestě, kterou mám na stole a snažím se v tom pokračovat. Ale letos mám vůbec poprvé nějakou svou individuální přípravu. Doposud jsem vždycky jel s týmem a kondičním trenérem. Ale není to nic neznámého. Už v sezoně jsem vždycky pracoval s klukama ze "Staky" a ten individuál jedu právě s nimi. Nemůžu si to vynachválit. Zároveň do toho třikrát týdně chodím na led a myslím si, že to je super."
Mluvil jste o Jiřím Fischerovi. Vděčíte tedy za pozvánku do NHL právě jemu?
"Nemyslím, že to byla jen jeho práce. Co vím, tak se na mě byl podívat jen na jednom turnaji. Ten skautský tým Detroitu je větší, viděli mě v reprezentačních zápasech, měli i další informace a reporty, takže si myslím, že je to pak rozhodnutí více lidí. Nebylo to asi nějaké plané rozhodnutí. Podle toho, co mi říkal, tak mě měli naskautovaného delší dobu. Splnil se mi dětský sen a půjdu bojovat o místo. Udělám vše pro to, abych se dostal do hlavního týmu, a kdyby se to nepovedlo, tak i na farmě můžu svou úroveň povýšit na vyšší level."
Co vás tedy nyní čeká, kdy se podíváte do Detroitu?
"Teď v neděli tam poletím na dvanáct dnů. Budu trénovat v nějaké skupince hráčů přímo v Detroitu. Potom je pětidenní development camp, to je vlastně hned po draftu a toho se také zúčastním. Pak zase poletím okolo 5. července zpátky do Česka a celé léto budu doma. V září se pak zase přesunu zpátky do Detroitu."
Liberci budete fandit na dálku? Vypadá to, že i pro novou sezonu se tam skládá výborný tým. Přichází Adam Musil a ze zámoří třeba Radim Šimek…
"Myslím, že v Liberci to zase vypadá fajn i na další sezonu. Ten tým bude silný a opět bude atakovat ty nejvyšší příčky. A já klubu vděčím za to, že ze mě udělali hráče a člověka. Nikdy na to zdejší působení nezapomenu. Myslím, že pro Liberec je to obrovská vizitka. Vždyť vlastně každý druhý rok se v poslední době daří podepsat nějakého hráče do NHL. To je jen výsledek toho, jak dobře se tady pracuje s mladými hráči, jaký je tu skauting a jak se ti mladí postupně posouvají dál."
A co národní tým? Vy jste z nominace vypadl na začátku přípravy, sledoval jste ale jistě cestu za titulem mistrů světa.
"Samozřejmě, sledoval jsem každý zápas, jsem hokejový nadšenec, takže když je nějaký hokej v televizi, tak vždycky koukám. A myslím, že kluci šli za tím triumfem od prvního do posledního zápasu. A i když prohrávali, tak vždycky ukázali, jakou má ten tým sílu. Myslím si, že to bylo poskládané výborně – od hráčského kádru přes realizační tým do posledního střípku. To se pak promítlo i do toho konečného výsledku. Nebylo to vůbec tak, že by se uplácalo nějakých pár výsledků a vyhrálo se náhodně. Naopak v každém zápase bylo vidět, že Češi dominují a hrají přesně ten hokej, jaký chtěli."
Byl jste se podívat i přímo v aréně?
"Ano, na dvou zápasech jsem byl a atmosféra a všechno okolo ukázalo, že český národ je plný sportovních fanatiků a hokejových nadšenců."