Pasta je teď absolutně v pohodě, to pak na ledě kouzlí, varuje soupeře jeho parťák a poradce

Jak je tahoun Bostonu a zlaté reprezentace z květnového mistrovství světa v Praze připraven na další sezonu NHL, která začíná v pátek? "Nejlépe, jak může být! Navíc nebyl v létě tolik na ledě, viděl jsem na něm, že má do hokeje větší chuť než jindy," říká v rozhovoru pro Livesport Zprávy Pala, jenž je Pastrňákovi důvěrným poradcem v otázkách fyzické přípravy.

Světový šampionát dohrával David se zraněnou kyčlí, hrozila mu operace. Docent Kolář ho však dal zázračně dohromady. Jak to ovlivnilo jeho přípravu v létě?

"V tom, že si od hokeje na chvilku obrovsky odpočinul. Což pro něj bylo prospěšné, sezonu měl hrozně dlouhou. Po NHL ještě další zápasy za reprezentaci, k tomu náročné oslavy titulu. (směje se) Trénoval dost, ovšem o něco míň, než je zvyklý. Nicméně pro to, co má, udělal maximum."

Musel něco kvůli zmíněným potížím omezit?

"Ze začátku určitě, chodil jen k fyzioterapeutovi. Na kliniku pana Koláře jezdil každý den, několikrát u něj byl přímo osobně, řešili všechno spolu. Absolvoval tuhle fázi poctivě, jsem za to rád. Myslím, že mu to obrovsky pomohlo. A podle posledních zpráv je operace zažehnaná. I když u něj člověk nikdy neví, je v tomhle takový zvláštní, nikdy neřekne, že ho něco bolí. Když už se někomu svěří, pak doktorům. A nám už jen sdělí, že jde na operaci, ať mu zavoláme za dvě hodiny." (usmívá se)

Co přesně měl za problém?

"Nemyslím, že byl jen jeden, kyčel je dost specifická… Nabralo se tam toho víc."

Je kolem ní spousta přitahovačů…

"Přesně. Snažil se mi to vždycky vysvětlit, ovšem já po tom úplně nepátral. Věděl jsem, že u pana Koláře je v těch nejlepších možných rukou. Odvedl s ním skvělou práci."

Na co konkrétně měly během přípravy tyhle potíže vliv?

"Nemohl moc chodit na led, místo toho si nastavil fyzio a k tomu si přidal zlehka posilovnu. Svých pět, šest tréninků za týden si odjel. Sice na jiné bázi, než je zvyklý, ovšem poslední měsíc od poloviny srpna do poloviny září už si dával bomby jako jiné roky. Do té doby měl víc procedur, elektroléčbu a tak podobně. Nebylo to jako obvykle, že přijde do posilovny, zvedne si svou váhu a za hodinu je hotovo. Bylo to delší, což je pro něj nejhorší, je nastavený na to odbouchat si to a jít."

Teď musel pomaleji…

"K tomu už není nejmladší. Jsem rád, že už se spolu bavíme o věcech jako zahřátí před tréninkem a zklidnění po něm. I o výživě. Dřív do toho vletěl, jak přišel. Také střevo, vždycky říkám. (směje se) Dejte mi to, zvednu všechno a mizím pryč. Teď už je opatrnější. Tělo už má za ty roky v NHL opotřebované, sám to na sobě cítí, že v tomhle potřebuje zvolnit."

Kdo z vás dvou vlastně zvedne v posilovně víc? Vy, kondiční kouč a hokejbalový reprezentant, on profík z NHL…

"Vidíte, to jsme nikdy neměřili. Nicméně myslím, že na některé partie bych ho určitě udělal. On je obrovsky silný na cvičení na jedné noze, různé výpady se závažím. Má to hodně vydřené. Viděl jsem ho kdysi, mám možnost porovnat, nohy má neuvěřitelné. Jednou jsme dělali static split squat, výpad s činkou na zádech. Měl naloženo 90 kilo, nesmysl! Člověk s tím má problémy i v dřepu na dvou nohách, on to zvládl na jedné. Spodek těla má daleko jinde, než s čím jsem se dosud v tréninku u kohokoliv setkal."

Letní přípravu měl zvláštní i v tom, že ji strávil, řekněme, hodně společensky. Dlouhé oslavy titulu mistrů světa téměř plynule přešly do několika svatebních party včetně jeho vlastní. Přišel nějaký moment, kdy jste mu kamarádsky musel připomenout, aby brzdil, nebo to už v tréninku nedožene?

"Nemusel jsem ani jednou, je v tomhle opravdu obrovský profík. Ví, kdy má přestat, kdy ubrat. Pořád myslí na to, co ho živí. V tomhle mě nepřestane udivovat asi do konce života."

Dokáže si v půlce piva uvědomit, že to stačilo a jde domů…

"Přesně tak. Dám příklad. Když jsme v Praze, chodíme často na pivo do Lokálu Hamburk. Dřív jsme tam seděli do zavíračky, teď je to naopak. Dáme si večeři, tři, čtyři pivka a pak domů, protože jde druhý den trénovat. V tom je silný. Ví, co má dělat a co mu potom dělá dobře na ledě."

Přes sezonu jste v kontaktu většinu času jen po telefonu. Co vás z vyprávění o kondiční přípravě v NHL zaujalo?

"Mraky věcí. Děláme to tady úplně jinak než oni, i díky jiným možnostem a zázemí. Vždycky mě zajímá, čím se zabývá hráč ve chvíli, kdy je mimo sestavu nebo je zraněný. Už v první sezoně mi říkal: ‘Nechceš jít do posilovny, když nehraješ zápas, to z tebe téměř vybijou duši!’ Teď se spíš ptám na nutriční věci, jaké jim dávají, aby tu zátěž v sezoně vůbec zvládli. Přijde na místo, má připravené pití, kopne to do sebe a je automaticky hotovo. Má vitamíny, minerály… Zápasů je během sezony tolik, že udržení svalové hmoty se řeší spíš takhle než v posilovně."

A nastala někdy situace, kdy vám volal: ‘Hele, nutí mě tady dělat tohle. Je to ještě v pohodě?’

(směje se) "Pár takových věcí bylo, jako třeba těžký deadlift před zápasem. Nicméně spíš jsme se jim s odstupem času zasmáli. Nikdy by neřekl o něčem: ‘Tohle dělat nebudu!’ Zprvu ho do sporných cviků nutili, pak už však věděli, jak hraje, tak přestali. Byl velký rozdíl v tom, když začínal a teď. Je v takové pozici, že se už k němu chovají jinak. Sypou to do mladých a jeho nechají jet si to svoje."

Co je pro jeho kondiční přípravu klíčové? Někdo se zaměřuje na sílu, jiný na dynamiku…

"Potřebuje být silný, musí mít nějakou váhu, aby ustál souboje. Ovšem jestli si někdo myslí, že jako výjimečný střelec trénuje ruce, tak ne. Ty necvičí rád. Ovšem když jde 82krát před zápasem na rozcvičku a jen si kvedlá pukem, automaticky mu rostou. A zdokonalovat jejich dynamiku? To už se svým švihem určitě nepotřebuje, jako jeden z pár hráčů v celé NHL. Práci na rukách vždy dává stranou, užije si nohy. Ovšem vždycky říká: ‘Nohy mě živí, ruce taky, ale nejvíc hlava.’"

Ani běh nemá v oblibě, že?

"Běhat jen tak ho málokdo donutí. Sem tam si zajdeme v Americe, když mají na pár dní volno přes Vánoce. To už druhý den říká, že nechce sedět doma, vstane a jde se mnou na čtyřapůlkilometrový okruh. Je tam vyhlídka, vyběhneme si schody, na chvíli si sedneme… V Česku ho ovšem nikdo nevytáhne jinam než na tenis nebo na fotbal, který miluje."

Už padlo, že je nachystaný na další sezonu perfektně. Schválně – překoná v základní části svůj bodový součet z minulé sezony (110)?

"Určitě! Je obrovsky konzistentní. Navíc se mu za poslední rok a teď v létě povedlo udělat tolik věcí, že je absolutně psychicky v pohodě. A to pak dokáže kouzlit… V bodech se to, myslím, promítne dost."

Dá se ze zmíněných tolika věcí vypíchnout jedna, která je z vašeho pohledu klíčová?

"Obrovsky se mu ulevilo, že se konečně oženil. Měl to pořád vzadu v hlavě, jak to bude vypadat, celou tu akci naplánovat... Tohle byl velký milník. Během sezony ho to trochu ovlivňovalo, občas si stěžoval, že musí kolem svatby něco řešit, že je to hodně náročné. Teď bude mít svůj klid, vrátí se do svých kolejí a pojede. Snad to bude sezona, na kterou si budeme dlouho pamatovat…"