Málokdo dokáže takovou proměnu během jedné sezony, rodákovi z Ostravy se to však povedlo. Poté, co se Becher v prvním roce v Kanadě aklimatizoval, v tom druhém naplno ukázal svůj potenciál, což dokazují i samotná čísla.
Ve druhé sezoně ve WHL zapsal v 58 zápasech skvělých 96 bodů (32+64), čímž bodové maximum zlepšil hned o neuvěřitelných 58 bodů. To z něj v uplynulém ročníku zároveň udělalo nejproduktivnějšího českého hráče v kanadských juniorkách a dalo pevný základ pro úspěšný draft…
Nejde začít ničím jiným než letošním draftem, kde si vás vybral Detroit. Už jste to všechno vstřebal a co to pro vás znamená?
"Ještě jsem to úplně nevstřebal. Občas nad tím přemýšlím, zda se to opravdu stalo, jestli to není jenom sen. Byl to nádherný pocit, který se mnou prožívala i celá rodina, s níž jsem draft sledoval. Pro mě se každopádně téměř nic nemění – pořád musím makat, pracovat na sobě, zdokonalovat se a doufat, že jednou přijde ten den, kdy se dostanu do hlavního týmu."
Jak jste se dozvěděl, že jste byl draftován? Volal vám předem někdo z organizace, nebo jste se to dozvěděl až z přenosu?
"Nikdo se mi předem neozval, dozvěděl jsem se to až z toho přenosu. Pak mi asi dvě minuty nato volal můj agent, který tam s nimi seděl u stolu a hned předal telefon manažerům, se kterými jsem pak mluvil."
Co následovalo bezprostředně po draftu?
"Poté, co jsem domluvil s lidmi z klubu, tak jsem ještě hovořil s jednou paní z organizace, se kterou jsme se domlouvali na letence, jelikož hned druhý den začínal v Detroitu nováčkovský kemp."
Bylo ve hře i to, že byste byl přímo na draftu ve Vegas?
"S agentem jsme o tom přemýšleli do poslední chvíle. Pak jsme si ale řekli, že bude lepší když zůstanu doma, protože to byl můj třetí rok, kdy jsem mohl být draftován, takže bylo hodně těžké posoudit, kdy a zda vůbec draftem projdu."
Bylo překvapením, že si vás vybral právě Detroit nebo jste měl signály už před samotným draftem, že by po vás mohl sáhnout?
"Bylo to překvapení, víceméně jsem nevěděl o žádném týmu. Ani jeden klub mi před draftem nedal jasně vědět, že by si mě chtěl vzít, natož z jaké pozice."
Můžete prozradit, kolik týmů o vás před draftem projevilo zájem?
"Před draftem jsem nemluvil asi jen se sedmi týmy. S lidmi z Detroitu jsem mluvil jak v sezoně, tak i na combine testech."
Je to pro vás i trochu satisfakce poté, co vás na draftu dvakrát přehlédli?
"Je třeba říct, že ty první dva roky, kdy jsem mohl být draftovaný, jsem neměl úplně nejlepší. Neřekl bych, že první rok v Kanadě byl vyloženě špatný, ale nebyl ani skvělý, takže jsem ani moc neočekával, že by si mě někdo vybral. Loni jsem se ale na sezonu skvěle připravil, což se odrazilo jak na klubové, tak reprezentační úrovni. I proto jsem si na letošním draftu věřil. Šel jsem si za tím a vyšlo to."
Jak probíhal nováčkovský kemp?
"Byl hlavně seznamovací, měli jsme pár pohovorů s manažery a několik tréninků na ledě, abychom něco málo ukázali. Poslední den jsme proti sobě sehráli i turnaj, kde jsme byli rozděleni do čtyř týmů."
Na kempu jste se sešel s krajanem Jakubem Rychlovským, to vám asi vše trochu usnadnilo, že?
"Určitě mi to moc pomohlo. Kubu jsem předtím osobně vůbec neznal, ale hned po draftu mi gratuloval a o všem jsme si psali. Navíc je to skvělý kluk, takže jsme se i hodně bavili."
Setkal jste se na kempu i s některým z hráčů A týmu?
"Nikdo ze současného A týmu tam nebyl, ale pár hráčů z minulosti se tam objevilo. Na ledě s námi byli například Pavel Dacjuk nebo Niklas Kronwall. Oba se nám snažili předávat cenné rady, což bylo super."
K tomu, že jste byl draftován vám hodně pomohla skvělá sezona, kterou jste odehrál ve WHL za tým Prince George Cougars a své bodové maximum jste vylepšil téměř o 60 bodů. Jak si vysvětlujete takový progres během jedné sezony?
"Nebudu lhát, když řeknu, že jsem překvapil i sám sebe (úsměv). Ale jak už jsem uvedl předtím, ten druhý rok v Kanadě pro mě byl daleko jednodušší – znal jsem spoluhráče, trenéry, rodinu ve které jsem bydlel, ale také jazyk. Hokejově jsem se pak na loňský ročník připravil daleko lépe."
Změnil jste něco v přípravě?
"Asi jsem začal makat víc než předtím. Do jisté míry mi pomohlo také to, že mě trenér Rulík před dvěma roky vyřadil z nominace na juniorské MS. Tam jsem si pak řekl, že mi asi opravdu ještě něco chybí k tomu, abych byl dobrý hráč, tak jsem se na tom snažil zapracovat. Makal jsem na všem možném, a to mi evidentně hodně pomohlo."
Loňské bronzové MS juniorů už vám ale neuteklo, naopak jste na něm měl významnou roli. Jak na něj vzpomínáte?
"Šampionát byl zážitek na celý život, zvlášť když získáte bronz. Měl jsem tam větší roli – hrál jsem jak oslabení, tak přesilovky, za což moc děkuji trenérovi, že mi tu důvěru dal."
Nelze zapomenout na divoký zápas o bronz s Finskem, kdy jste poslední třetinu vyhráli 5:0 a vy sám jste prožil pětibodový zápas (3+2).
"To určitě nikdy nezapomenu, to je na celý život. Po zápase jsem dostal spoustu zpráv s gratulacemi."
Co čekáte od příští sezony, nastínili vám v klubu už nějaký plán, co s vámi bude?
"Ještě zatím nevím. S Detroitem jsem o příští sezoně nemluvil, ale budu doufat, že se dostanu do AHL, je to můj cíl pro následující ročník."
Jak vůbec vypadá vaše příprava na novou sezonu?
"V Ostravě mám svého osobního trenéra, se kterým chodím do posilovny a děláme přípravu na suchu. Tento týden se také zřejmě zapojím do přípravy na ledě s juniorkou Poruby. Kromě toho ještě chodím dvakrát až třikrát týdně na led do Kravař, kde máme skvělou skupinu hráčů. Jsou v ní například Matěj Stránský, Lukáš Klok, Ivan Ivan nebo Jan Ščotka."
Je nějaká činnost, na kterou se přes léto více zaměřujete?
"Určitě je to střelba. Celý minulý týden jsem chodil na led s jedním gólmanem a trenérem brankářů Šafránkem a střílel jsem. Myslím si, že je to činnost, kterou bych potřeboval ještě zlepšit. Zapracovat musím samozřejmě na všem, ale střelbu vnímám jako svůj hlavní nedostatek."