Bonkovi vs. Augustovi, rodinné prokletí. Oliver napsal nešťastnou tečí po 22 letech druhý díl
Nešťastníkem, který ztečoval 11 vteřin před koncem čtvrtfinále mistrovství světa juniorů Štanclovu střelu do kanadské branky, byl totiž Radkův syn Oliver. A na české střídačce se z rozhodujícího úderu radoval i Patrik Augusta, kouč české dvacítky a syn legendárního trenéra, jenž Bonkovi staršímu vzal možnost zahrát si pod pěti kruhy… Trudný příběh, který rodina Bonkových s českou reprezentací prožívá, napsal svou další kapitolu.
Její hlava před čtvrtstoletím patřila mezi nejvýraznější osobnosti Ottawy Senators. I proto také Oliver začal hrát hokej a daří se mu výtečně. Nestává se často, aby se v prvním kole draftu NHL objevili otec a syn. Naopak, jedná se spíš o raritu a potvrzení výjimečných hokejových genů.
Radek byl v roce 1994 trojkou draftu a už od první sezony začal naplňovat předpoklady. Dlouhých 10 sezon byl oporou Senators, jedním z nejproduktivnějších hráčů i členem první formace. Pro české fanoušky byl i zlatým hochem z Vídně 1996, kde se podílel na vůbec prvním triumfu samostatné České republiky na mistrovství světa. Pár měsíců poté však přišel debakl na Světovém poháru a po něm už se Bonk nikdy v dresu národního týmu neobjevil…
Když se tvořila nominace na Nagano, Ivan Hlinka mladého centra do svého výběru nezařadil. A to i přesto, že hrál v Ottawě v první formaci. Hlinka ovšem mnohdy daleko víc upřednostňoval partu a osobní vztahy nad hokejovými dovednostmi. O čtyři roky později nepřesvědčil Bonk ani Augustu.
Pro něj byl důležitější Jiří Dopita, i když ho trápily problémy s krční páteří. "V případě, že Dopita nebude zdravotně fit, v sestavě by ho měl nahradit Radek Bonk z Ottawy," vysvětloval Augusta své rozhodnutí. A i když pak mluvil o tom, že je centr Senators s rolí náhradníka smířený, hokejista logicky nesl nominaci smutně.
"Myslím si, že bych si to za výkony zasloužil," řekl tehdy po příletu ze zámoří, když skončila sezona. "Počítal jsem s tím, že budu na olympiádě hrát," vyprávěl. Také dodal, že na národní tým nezanevřel a pokud by v budoucnu přišla jiná pozvánka, rád přijede. To už se však nestalo. "Byl jsem tehdy zklamaný, jenže pak jsme hráli skoro každý rok play off a navíc se nám rodily děti…" vysvětloval později.
Tři roky po Salt Lake City přišel na svět syn Oliver Jaroslav a jeho táta měl v létě nato v Hradci nad Moravicí svatbu se svou kanadskou přítelkyní Jill. V zámoří pak ještě stihl čtyři sezony, kariéru končil v dresu Třince, jemuž v roce 2011 přispěl ke zisku prvního mistrovského titulu. Radoval se i se šestiletým Oliverem v náručí, který už v té době měl za sebou první hokejové krůčky v nedalké Kopřivnici. "Vzpomínám si, jak jsem byl při oslavách s tátou na ledě. To bylo moc hezký," vyznal se nyní v rozhovoru pro česká média.
Až do roku 2015 vyrůstal v Česku, pak se rodina vrátila zpět do Kanady. Stal se jednou z opor týmu juniorské ontarijské ligy London Knights, i když na rozdíl od táty nehraje v útoku, ale v obraně. Prý ho tam trenéři zařadili, protože uměl výtečně bruslit dozadu. “Mám sice český pas, jenže už vypršela jeho platnost. Cítím se stoprocentně jako Kanaďan,” vysvětloval, proč rád vzal nabídku reprezentovat zemi javorového listu.
Draftovala jej Philadelphia, má před sebou kariéru v NHL. Nic na tom nezmění ani černý moment z Göteborgu. "Příšerný způsob, jak skončit," ucedil jeho reprezentační spoluhráč Owen Beck. "Je to pro něj těžké, ovšem mohlo se to stát komukoliv z nás," dodal na Bonkovu adresu. Kanada po čtyřech finálových účastech v řadě vypadla už v prvním kole vyřazovací části, poprvé v historii navíc skončila v play off juniorského šampionátu na českém týmu.
A Bonk se stal smutným hrdinou zápasu. Bude mít sága dvou rodinných klanů někdy třetí epizodu?