ANALÝZA: Švédové rozhodli semifinále ve středním pásmu. Češi doplatili i na nezkušenost obránců

Výběr kolem Kulicha a Šalého nastoupil znovu do zápasu velmi dobře. První formace začala hned zaměstnávat brankáře Havelida, k nim se přidali i ostatní, duel měl hned od začátku vysoké tempo a Švédové vypadali trochu vyvedeni z míry. Z lepší a aktivnější hry těžila druhá formace a Češi se ujali vedení. V úvodní části měli víc střel na branku (8:6) i šancí (9:6). Byla to také jediná pasáž utkání, kdy donutili soupeře k chybám v rozehrávce.

Pak Švédové přitvrdili a po šťastné první trefě stříleli i víc z dálky. A znovu se jim to gólově vyplatilo. Najednou dostávali Čechy pod tlak, a to hlavně třetí obranný pár Prčík, Galvas. Češi si přestali vytvářet šance ve hře pět proti pěti (v prostřední části 2:5) a celkově šla ofenzivní hra dolů. 

Bylo to způsobené prohraným bojem o střední pásmo. Hráči Tre Kronor se přes něj začali jednou či dvěma přihrávkami snáz dostávat (ve druhé třetině nasbírali v porovnání s Čechy téměř dvojnásobný počet úspěšných průniků do útočného pásma). Díky zmíněné fyzické hře vyhrávali většinu soubojů o puk a často kolem těchto soubojů byli navíc ve větším počtu hráčů než soupeř.

Tím pádem se byli schopni usadit v útoku na delší dobu. Při dlouhých útocích tak měli daleko víc střeleckých pokusů. A i když si z nich tolik šancí nevytvořili (21 střel/5 šancí), ubíraly v nich Čechům hodně sil, které jim chyběly v závěru. Především obráncům několikrát nedali možnost dlouho vystřídat. O čemž vypovídá i jejich čas na ledě, kdy Tomáš Galvas odehrál ze všech zadáků nejvíc (20:41, s vysokým průměrem 1:02 na jedno střídání). Jeho parťák z dvojice Matěj Prčík strávil celkově na ledě méně (18:38, ovšem průměr na jedno střídání měl z obránců druhý nejvyšší 0:55). 

V porovnáním se čtvrtfinále s Kanadou absolvoval Galvas na ledě o čtyři minuty víc. Oba zmínění beci ve skupině prokazovali skoro nejlepší čísla, po zapsání na soupisku po prvním utkání příjemně překvapili, jenže v klíčovém zápase spíš chtějí mít trenéři na ledě zkušenější obránce z prvního páru.

Z individuálního hlediska táhl svůj výběr nejvíc kapitán Kulich. Zaznamenal celkem 13 střeleckých pokusů, pět střel a ocitl se v pěti šancích. Opravdu výjimečná čísla. Jenže bez gólového efektu. Celá první lajna jako jediná Švédy přehrávala co se týče střeleckých pokusů a ran na branku.

Dobře si vedl i první obranný pár, ke smůle českého týmu se nedostal díky tlaku Švédů víc na led. Marek Alscher se pokusil vypálit celkem sedmkrát, dvě jeho střely našly brankáře. Ocitl se také v jedné šanci a na jednu nahrál. Tomáš Hamara byl méně aktivní, ale o to víc se snažil dostávat svůj tým do útočného pásma. Ostatní hráči už byly Švédy přehrávaní. I když třetí formace ukazovala velmi světlé momenty, byla i u dvou soupeřových gólů (na 1:2 a na 2:4) a v bilanci střel na branku povolila soupeři o sedm pokusů víc, než sama vyprodukovala (5:12).

Rozporuplný byl i výkon gólmana Marka Hrabala. První tři góly pustil z větší vzdálenosti a trochu se opakovala situace ze zápasu ve skupině se Slovenskem, naopak proti střelám ze slotu a z nejnebezpečnějších pozic byl velmi efektivní. Je s podivem, že proti velkým šancím a dorážkám zasahuje skvěle, ale jednodušší střely mu dělají problémy.

Češi nepodali proti Švédům špatný výkon. V mnoha ohledech byl lepší než ve čtvrtfinále s Kanadou. Šancí si byli schopni vytvořit podobně jako jejich přemožitelé (15:17), a kdyby byli efektivnější v první třetině, mohl zápas vypadat jinak…