Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

Favorité MS v hokeji: Český tým hledá cestu z doby temna. Najde ji s novým trenérským štábem?

Pavel Křiklan
Jiří Kalous, Radim Rulík a Tomáš Plekanec (zleva) na střídačce české reprezentace.
Jiří Kalous, Radim Rulík a Tomáš Plekanec (zleva) na střídačce české reprezentace.Profimedia
Jsou to hodně neradostná fakta – česká hokejová reprezentace posbírala na minulých 10 světových šampionátech pouhopouhou jednu jedinou medaili. Prožívá tak své nejhorší období ve 104 let dlouhé historii mezinárodního měření sil. Doma se navíc z cenného kovu radovala naposledy ještě za dob společného federálního týmu se Slováky. I při pohledu na aktuální dění vzbuzuje před turnajem v Praze a Ostravě optimismus máloco…

Vývoj od minulého MS

Národního týmu se loni ujal kouč Radim Rulík. Stalo se po odvolání Fina Kariho Jalonena, jemuž srazil vaz loňský krach na šampionátu a vyřazení ve čtvrtfinále od Američanů (0:3). Navíc korunované bezkrevným výkonem, jenž dal razítko na celkovou osmou pozici a nejhorší umístění v dějinách. 

Rulík hned od začátku zřetelně vyjevil svůj rukopis. Fanoušky potěšil nejen tím, že po Jalonenově opatrném stylu vsadil na přesně opačný projev, nýbrž k tomu přidal také výsledky. To bylo loni na podzim. Jenže od premiérového vystoupení (vítězství na finském díle seriálu EHT bez ztráty bodu, dominantní výhry nad Švédy a Finy) šlo obojí dolů. Jako by obě severské mocnosti nový styl Čechů načetly, a jak sezona postupuje, skóre vzájemných zápasů i výkony se zhoršují. Vrcholem pak byly tři porážky na zcela nepovedeném víkendovém turnaji EHT v Brně.

Po únorové prohře se Švédy 1:4 Rulík konstatoval, že ve hře obou soupeřů v zápase zažil největší rozdíl od svého nástupu na českou střídačku. Na ní mu od listopadu pomáhá jako asistent i dlouholetý kapitán týmu Tomáš Plekanec, který pár dní předtím ukončil svou zářivou kariéru. Má na starosti například vhazování, svou specialitu, a situace po něm, tedy sekvenci hry, která v minulých letech český celek hodně srážela.

Trenér

Rulík se zdá být možná ve správný čas na správném místě. Češi rozhodně nepatří mezi adepty na medaili, i když by je tak fanoušci rádi viděli. A právě s takovými mužstvy má jejich kouč zkušenost. Nenápadný Litvínov dovedl k extraligovému titulu, dvacítku loni senzačně do finále mistrovství světa, díky čemuž je jediným koučem národního týmu za posledních 10 let, jemuž se to na jakékoliv úrovni povedlo. Doma má i zlato ze seniorského šampionátu v roce 2005 ve Vídni, kde dělal asistenta Vladimíru Růžičkovi.

Učil se také od velikánů řemesla Marka Sýkory, Jaroslava Holíka (s ním dobyl v roce 2000 světové zlato s juniory), Ivana Hlinky (v Omsku), Miloslava Hořavy… Teď nadešel čas zkušenosti prodat. Zároveň však Rulíka čeká nová situace – bude to jeho první seniorský šampionát v roli hlavního kouče, navíc na domácím ledě, kde rozbor každého šustnutí kolem týmu doléhá na mužstvo daleko větší intenzitou než na turnajích kdesi za hranicemi. Ponurý brněnský turnaj nedal úplně jistotu, že tohle dokáže ustát…

Anatomie týmu

Doby, kdy se reprezentace skládala a ladila podle borců z NHL, už prostě pominuly. Na to má český hokej v nejslavnější lize světa velmi omezený výběr. Loni po Chytilově zranění patřil z hrstky zámořských akvizic k oporám jen snajpr Kubalík. Znovu se tak bude hledat chemie mezi evropskou většinou a severoamerickou výpomocí. Zvlášť, když čtveřice hráčů ze zámoří neprošla posledním řezem.

Pryč jsou i hráči s výbornou sezonou a gólovým potenciálem (M. Špaček, Kantner, Rychlovský, ale i Ticháček), spíš to vypadá na pracovitý hokej směrem dozadu (Gudas, Rutta) s důrazem před brankou soupeře (KondelíkVoženílek). Čili odklon od toho, s čím Rulík do nové práce nastupoval.

Přednost

Gólmani. Snad jen Švédové přivezou do Prahy tak silnou trojici mužů v masce, jakou se mohou pochlubit Češi. Mrázek, Dostál i Vejmelka mají potenciál být v NHL jedničkami, v případě prvního z nich už to dokonce platilo v minulé sezoně. A onen slibovaný aktivní herní styl, kdy národní tým připomínal dravce, který jde po kořisti, dokud ji neskolí? Kouč zřejmě pochopil, že proti daleko silnějším soupeřům je příliš riskantní, nicméně přinejmenším duely se soky druhého sledu by se v tomto duchu měly odehrát.

Další faktor – zlatá éra je jen vzpomínkou, fanoušci už automaticky nepočítají s úspěchem jako dřív. Tým vlastně nemá co ztratit, jeho stoupenci v něj věří spíš ze setrvačnosti a národní hrdosti, než na základě reálného porovnání sil s protivníky. Brali by jakoukoliv medaili. A když k tomu vytvoří atmosféru, jakou spolehlivě umějí, mohou se Češi vypnout k výkonům nad své možnosti.

Program českého týmu v základní skupině MS.
Program českého týmu v základní skupině MS.Livesport

Slabina

Obrana, přesněji řečeno nedostatek rychlých, tvořivých zadáků s mrštným pohybem typu kladenského Ticháčka. Neduh, jenž trápí český hokej už léta, navíc pro herní pojetí, které chtěl vyznávat kouč Rulík, je přesně tento typ beků nutností. Soupeři totiž jako protizbraň zbývá rychlý kontr. Ticháček, ale třeba i Gazda a jim podobní se však velkého turnaje nedočkali…

Výběr postrádá i mimořádnou osobnost, která by ostatní strhla svým individuálním mistrovstvím. Přirozeným lídrem je Roman Červenka, ovšem na popsanou roli je příliš týmovým hráčem. V klíčových okamžicích není zvyklý hrát na sebe. Dalším faktorem je až úporná sázka na zkušenost. Jistě, domácí turnaj je psychicky náročný, ale pouze dva hráči do pole mladší 25 let (D. Špaček, Kondelík)? To nevypadá na energickou, svižnou jednotku…

Hvězda pohledem čísel

Petr Mrázek

Ve 32 je v ideálním gólmanském věku. Z Chicaga, jednoho z nejslabších týmů ligy, přijede jako top český gólman v počtu vychytaných vítězství (18) z celkových 23 jeho týmu. V základní části na něj šel šestý nejvyšší počet střel z celé NHL (1724), navíc i když se Blackhawks závěr sezony vůbec nepovedl, Mrázek vyčníval. Až na blamáž v St. Louis (střídal v 5. minutě za stavu 0:3 bez jediného zákroku) ukazoval v posledních týdnech fazonu.

S výjimkou zmíněného nezdaru neklesl v ostatních šesti duelech pod úspěšnost zákroků 93,1 %. Z českého pohledu nejvytíženější gólman za posledních 10 let (56 utkání, nejvíc v kariéře) měl mezi pravidelně nastupujícími krajany nejlepší úspěšnost (90,8 %). A zámořská média jej dokonce označila za zřejmě nejužitečnějšího hráče Chicaga v sezoně. To byla přitom jeho spoluhráčem úřadující jednička draftu a kanadská hvězda Connor Bedard

Predikce

Češi skončí ve čtvrtfinále. Silná Kanada i tradičně turnajoví Finové budou ve skupině nad jejich síly, na nepříjemné Švýcary má Rulík, zdá se, recept – v sezoně je porazil ve třech duelech ze čtyř. I potřetí v historii pak rozežene v O2 areně medailové sny domácích soubor USA (čtvrtfinále v roce 2004 na nájezdy, o 11 let později prohra v boji o bronz), jemuž Češi podlehli ve stejné fázi i na loňském šampionátu.

Nominace na MS

Brankáři: Lukáš Dostál (Anaheim/NHL), Petr Mrázek (Chicago/NHL), Karel Vejmelka (Arizona/NHL).

Obránci: Michal Kempný, Jakub Krejčík (oba Sparta Praha), Libor Hájek (Pardubice), Tomáš Kundrátek (Třinec), Jan Ščotka (Kometa Brno), Radko Gudas (Anaheim/NHL), Jan Rutta (San Jose/NHL), David Špaček (Iowa Wild/AHL).

Útočníci: Ondřej Beránek (Karlovy Vary), Jakub Flek (Kometa Brno), Ondřej Kaše (Litvínov), Pavel Kousal (Sparta Praha), Jáchym Kondelík (České Budějovice), Lukáš Sedlák (Pardubice), Daniel Voženílek (Třinec), Roman Červenka (Rapperswil-Jona/Švýc.), David Kämpf (Toronto/NHL), Michal Kovařčík (Jukurit Mikkeli/Fin.), Dominik Kubalík (Ottawa), Radan Lenc (HV 71/Švéd.), Ondřej Palát (New Jersey/NHL), Matěj Stránský (Davos/Švýc.), David Tomášek (Färjestad/Švéd.).

Program MS