Bratrstvo nedoceněných. Cestu na vrchol provázely slzy na krajíčku, odmítnuté miliony i ponížení

Až na nespornou megastar Davida Pastrňáka a pár dalších lze tohle říct o valné většině výběru. Dokonce tak o sobě mluví leckdy i oni sami. Když měl Dominik Kubalík před šampionátem hodnotit své tehdejší parťáky v útoku, jímž byl i Ondřej Palát, prohlásil: "Palič je skvělý útočník NHL, za mě hrozně nedoceněný. Moc rád ho sleduju," vyznal se na adresu dvojnásobného vítěze Stanley Cupu.

S Palátem si zahrál jen týden, po přeskládání útoků skončil vedle Martina Nečase. Načež ten prohlásil: "Kubalda je v zámoří za poslední sezonu nebo dvě trošku nepochopený. Není to hráč do čtvrté lajny. Potřebuje k sobě útočníky, kteří umějí trošku s pukem, pak si to s nimi zvládne dát." Ano, právě tam uklidili v Ottawě vynikajícího střelce, jenž ve své nováčkovské sezoně nasypal za Chicago v základní části 30 branek.

Nečas si s ním vlastně může podat ruku. V Carolině se v této sezoně propadl až do třetí řady a Hurricanes, u nichž mu skončila smlouva, mu před odletem do Česka rozhodně neukázali, že se o jeho služby přetrhnou. Po výkonech v Praze, jimiž bleskurychlý forvard strhl celý tým, o něj v různé intenzitě projevili zájem v Calgary, Montrealu, Anaheimu, Philadelphii, Nashvillu, San Jose a Utahu… Všeříkající.

Další z hlavních strůjců zlatého úspěchu Lukáš Dostál se setkal v sezoně dokonce s ponížením, když ho list Toronto Sun označil za "no name" gólmana. A to po zápase, v němž český talent pochytal 55 ran Maple Leafs, čímž vytvořil klubový rekord Anaheimu. Inkasoval až z 50. střely soupeře. Jaká neúcta!

Ondřej Kaše byl zase po četných otřesech mozku odepisovaný. I on sám přiznal: "Nevědělo se, jestli ještě vůbec budu hrát hokej." Hraje… Svou kariéru restartoval trochu v ústraní Litvínově, s nímž došel do semifinále play off extraligy, a na šampionátu připomínal buldozer s nefunkčními brzdami. I on byl magnetem pro zraky skautů z NHL, kam by se v létě mohl velice pravděpodobně vrátit.

Takhle by se dalo pokračovat dlouho… "Zachič je výborný centr, podle mě podceňovaný hráč," prohlásil Palát o Pavlu Zachovi. Nebo David Kämpf. Předloni se trefil dvakrát v zápase o bronz, letos rozjásal republiku v semifinále i v zápase o zlato. A přesto se o něm téměř nemluví, mimo led tichý kluk, kolikrát ani nevíte, že je v týmu. Trenér Radim Rulík? Pro mnohé není prototypem kouče triumfátora, za což však nemohou jeho hokejové schopnosti, spíš odlišná osobnost od charismatických Hlinky či Růžičky. Přesto i on po zlatém finále prohlásil: "V životě bych si nemyslel, že se tohle může stát."

Nedocenění mu paradoxně pomohlo v tom, že mohl složit silnější tým. Třeba s obráncem Liborem Hájkem, jenž v bitvě o světový titul rozehrál zlatou akci. Kolem Vánoc se rozhodl nečekat na šanci na farmě Pittsburghu a posílil Pardubice. "Bylo to těžké, chtělo se mi i brečet, nevím, jestli se tam ještě někdy vrátím. Mám rád Ameriku a život tam… Jenže jsem se cítil nedoceněný, určitě jsem tam měl na víc," přemýšlí.

Urostlý centr Jáchym Kondelík, který pomáhal týmu v základní skupině, na podzim zavolal generálnímu manažerovi Nashvillu s tím, že chce rozvázat smlouvu. "Nebylo to jednoduché, byl to pro ně asi šok. Jenže já chtěl mít nějakou příležitost, kterou jsem věřil, že jsem si tam zasloužil a nepřicházela," vysvětlil. Lidé kolem na něj naléhali, ať to nedělá, že se zbláznil. "Přece jen jsem tam nechal dost peněz. Ovšem jen o nich kariéra není," komentoval svůj krok, kdy se vzdal svého kontraktu, který pro něj v prvním týmu znamenal zhruba 850 tisíc dolarů (19,3 milionu korun, před zdaněním).

A rozhodl se vrátit do Českých Budějovic. "Cítil jsem to někde uvnitř v sobě, byl jsem jeden z mála lidí, který tomu věřil. Nakonec se ukázalo, že jsem udělal správně. Dostal jsem se na mistrovství světa, o čemž se mi před sezonou ani nesnilo," podotkl. A po něm si může do kolonky úspěchů v životopisu napsat: Mistr světa z roku 2024. Člen party, která je mnohem silnější, než si kdekdo myslel…