ANALÝZA: Největší zbraň z loňska Česku nefunguje. Chybí překvapení, pohyb i nápad beků
Minulý rok byl postrachem v této situaci Dominik Kubalík, jenž pálil z pravého kruhu jednu přesnou ránu za druhou. Stal se dokonce nejlepším kanonýrem turnaje. Letos se zatím hledá, ovšem není to jen jeho vina. Čechům chybějí nahrávky přes osu slotu. Za čtyři zápasy a 11 přesilových her se povedlo jen pět takových nabídek. Na to, že se jedná o nejnebezpečnější nahrávku, je to málo. A když už přijde, chybí zakončení.
Například v poslední přesilovce v utkání proti Dánsku takto Matěj Stránský několikrát hledal Romana Červenku, jenže zakončení přišlo až po lehčí nahrávce Davida Špačka od modré. Úspěšný pas (následoval po něm střelecký pokus) přes slot byli schopni vyprodukovat jen David Tomášek, Kubalík a Červenka. Tedy hráči, kteří by jej spíš měli zakončovat. Navíc tyto nahrávky přišly jen v duelech s Norskem a Dánskem, tedy se slabšími soupeři. Na minulém šampionátu právě takto Tomášek s Michaelem Špačkem zásobovali střelce gólů.
Češi jsou schopni vystřelit na branku, a to i z nebezpečných pozic, kdy je 60 % pokusů ze slotu. Jenže problém je v tom, že tyto rány nejsou překvapivé. Gólman soupeře se většinou nemusí složitě přesouvat a je připravený. Proto i když Češi z 52 střel poslali víc než polovinu na brankáře (59 %), brankový efekt nepřichází. Celkem 24 z 52 českých zakončení přišlo po jednodušší přihrávce do slotu, na vrchol kruhů nebo od modré čáry.
Nejčastějším vzorcem jsou dvě jednoduché nahrávky kolem kruhů, další snadný pas od modré do oblasti kruhů a střela. S tím koresponduje i nejčastější pozice pro zakončení, která přicházejí od modré čáry a z pravého a levého kruhu. Z předbrankového prostoru střílejí Češi málo, stejně tak je malé množství dorážek. Několik zakončení blíž středu předvedl Ondřej Kaše a skoro jako jediný se dostával k dorážkám. Právě jejich množství (jen tři) je to, co reprezentaci odlišuje třeba od Švýcarů, kteří dali z přesilových her nejvíc gólů na turnaji (osm).
Dalším problémem je malý pohyb. České početní výhody vypadají hodně pasivně a bez pohybu. Hráči se drží ve svých prostorech a na rozdíl od Švýcarů je vidět malá variabilita. I když třeba Červenkova formace začala ukazovat lepší věci, když se Kaše prohodil se Stránským. Inspirací může být první dánský gól, kdy se hráč jednoduchým pohybem nabídne před brankou a umístil nebezpečný pas do prázdné branky.
Nejčastěji zakončujícím hráčem českého týmu je jediný úspěšný střelec v přesilovce Stránský. Ten měl 10 pokusů, sedm střel na branku a sedmkrát vypálil ze slotu. Bohužel jen jednou to bylo po přihrávce přes osu hřiště, jediný gól padl po jednoduchých nahrávkách a skvělé střele. Kaše je druhý nejčastější zakončovatel s osmi střeleckými pokusy a po svém přesunu doprostřed přesilovkové formace ukazuje zajímavou variantu zakončení.
Třetí je v tomto ohledu Kubalík se sedmi pokusy a šesti z nich ze slotu. Čtyři dostal i na branku, ovšem ani jednou nezakončoval po přihrávce přes osu hřiště, což byla loni jeho parketa. Navíc čtyři z těchto sedmi pokusů přišlo při hře pět na tři.
Nevýrazní jsou obránci na modré čáře. Špaček sice rozdává puky do stran, ale často tomu chybí rychlost. To však není jen jeho problém. Všem hráčům trvá déle, než posunou puk dál a přihrají, nebo vystřelí. Kundrátek občas ukazuje záblesky rychlejší hry, ale také to není ono. Zajímavý bude otřes v přesilovkových formacích na další dva zápasy proti trpaslíkům.
Trenér Radim Rulík na první pohled nemá tolik možností, kolik by se mohlo zdát, alespoň na modré čáře může dát příležitost dalším třem obráncům. Kempný byl součástí úspěšných přesilovek minulý rok. Gudas může nabídnout tvrdou střelu a Jakub Krejčík také v početní výhodě umí zahrát. Rulíkovi možná teď chybí ofenzivní obránce…
Větší možnosti jsou v útoku. Daniel Voženílek nebyl v přesilovkách úplně přesvědčivým hráčem a k dorážkám se moc nedostával. Určitě by stálo za to vyzkoušet před brankou Kondelíka, který ukazoval už na turnaji v Brně zajímavé momenty. Víc se čeká od Sedláka a je otázkou, zda si své místo udrží, i když k přesilovkám přispívá tím, že je s Červenkou nejčastěji faulovaným hráčem týmu. Pokud spojení Tomášek-Kubalík minulý rok fungovalo, tento turnaj je tomu naprosto naopak. Přijde změna v levém kruhu, nebo se bude přesouvat Kubalík?
Nicméně osa Stránský-Kaše-Červenka by se zachovat mohla, protože si byli schopni střelecké pokusy vytvářet a možná se jednalo o to nejlepší, co zatím Češi v přesilovkách nabídli.
Řešení nejpalčivějšího problému reprezentace na turnaji však nemůže přicházet v lepší chvíli. Národní tým čekají zápasy s outsidery a bude jiné zkoušet a implementovat nové věci proti Británii a Rakousku, než například v duelech s Finskem a Švýcarskem. V ideálním případě by proti Kanadě už mělo být jasno, rozbít to stále může případný příjezd ofenzivních es z NHL. Do té doby však může trenérský štáb s hráči vyřešit základní změny. Příjezd posil by pak mohl dodat dostatečnou kvalitu proti Kanadě a v play off.