Kovařčíkovi se v Oulu daří, ale chybí mu lepší výsledky týmu a energie české kabiny
Ještě minulý ročník hráli Kovařčíkové ve Finsku společně za Jukurit. Zatímco Ondřej zamířil před novou sezonou do extraligových Českých Budějovic, Michal zůstal na severu Evropy. "Jsem rád, že mně osobně se daří. Má na tom podíl celá naše lajna. Hraju s Reidem Gardinerem a Benem Tardifem a hodně jsme si sedli. Hokejově i mimo stadion. Jsme dobří kamarádi a na ledě nám to opravdu šlape," pochvaloval si.
"Ale týmové výsledky zatím nejsou takové, jaké se očekávají. Doufám, že se to zvedne," dodal Kovařčík, jehož týmu patří deváté místo mezi 16 účastníky. V Kärpätu se rychle zabydlel, za 18 zápasů nastřádal 27 bodů díky pěti brankám a 22 asistencím. Výhodou pro něho bylo, že ačkoliv změnil zaměstnavatele, zůstal ve stejné soutěži.
"Nemohu říct, že bych bráchu úplně postrádal, ale vždycky je určitě lepší, když máte někoho z rodiny blízko sebe. Řešili jsme to už ve chvíli, kdy jsme probírali smlouvy na tuhle sezonu. Ne snad, že bychom měli podíl na tom, kde kdo bude hrát, abychom si říkali, že ten má jít tam a ten zase tam, ale bavili jsme se o tom," uvedl Kovařčík.
Oba tušili delší dobu, že jednou se jejich cesty pravděpodobně rozdělí. "Uvidíme, co bude dál. Nikdy nevíte, co bude za rok," podotkl Michal.
Ještě o trochu lépe než jemu se daří ve Švýcarsku Danielu Voženílkovi, jenž vládne tabulce střelců a v produktivitě je druhý. Oba by měli ve čtvrtek nastoupit v jedné útočné formaci, doplní je Matyáš Kantner. "Zrovna s Vožuchem jsem v kontaktu hodně. Sleduju jeho, jak se mu daří, a samozřejmě i Třinec. A také Budějky kvůli Ondrovi. Důležité je ale nejen to, kdo má kolik bodů, ale kdo jak hraje," řekl Kovařčík.
Na květnovém mistrovství světa v Praze si sice nezahrál, ale byl s týmem až do zlatého konce. "Ze začátku tam byly myšlenky na to, že už jsem byl blízko a mohl jsem hrát. Potom jsme to i s dalšíma klukama, kteří nehráli, hodně prožívali. Kluci nás vzali mezi sebe jako součást týmu a musím říct, že jsem si to moc užil," uvedl.
Vítězná atmosféra v kabině je podle něho pořád znát. "Myslím, že je pořád stejná. Ta energie je ale vždycky výborná. Když to porovnám třeba s Finskem, kde se bavíme mezi sebou hlavně hráči z jiných zemí, je to prostě jiné. Tady se hodně vtipkuje, všichni se baví mezi sebou. Tohle mi na severu trochu chybí," řekl Kovařčík.