Ginzburg se neubránil slzám. Byla to úžasná cesta, řekl po konci u reprezentace
Devětapadesátiletý rodák z Tel Avivu, jenž má už i české občanství, se několikrát během loučení neubránil slzám dojetí. "Čím jsem starší, tím víc prožívám emoce. Nemám to moc rád. Dnes mě to donutilo k slzám. Byla to úžasná cesta, deset let... Když jsem nastoupil a Mirek (předseda ČBF Jansta) a federace se rozhodli mě angažovat, věřil jsem tomu týmu. Když jsem řekl, že se dostaneme na olympijské hry, tak si všichni mysleli, že jsem trochu blázen. Ale já jsem tomu opravdu věřil a snažil jsem se to přenést i na hráče," řekl Ginzburg na tiskové konferenci v Praze.
Nejdříve dovedl český výběr v roce 2015 k sedmému místu na EuroBasketu, o dva roky později na dalším ME skončil s oslabeným týmem po jediné výhře až dvacátý, přesto pokračoval. Ocenil, že jej tehdy federace v čele s Janstou nechala pokračovat v práci. "Věděli, že jsme neměli plnou sestavu. Rozhodli, že budu pokračovat, přitom 99 procent zemí by řeklo kouči sbohem. O tom to je, stáli za mnou od prvního dne, kdy jsem přišel," prohlásil.
Potom s týmem slavil největší úspěchy. "Zklamání bylo jen v roce 2017, já jsem to ale jako kouč jako zklamání nebral, spíš jako realitu. Jsem rád, že z federace byli také realisté. V první pětce byli tři mladí, kteří nikdy nehráli na této úrovni. Už tehdy jsem říkal, že to nedopadlo dobře, ale budeme z toho profitovat v budoucnu. Hráli poprvé Martin Peterka, Martin Kříž nebo Jaromír Bohačík," podotkl Ginzburg.
Spousta úžasných zážitků
Vytvořilo se jádro, které naplnilo cíl i včetně účasti pod pěti kruhy. "Být na olympiádě, být šestí na mistrovství světě před USA. Bylo také mnoho dalších situací, kdy jsme se cítili skvěle. Spousta úžasných zážitků. První výhra, když jsme porazili (v kvalifikaci OH) Kanadu, (v kvalifikaci MS před rekordní návštěvou v Pardubicích) Rusko. Bylo to úžasné. Přál bych to všem koučům," uvedl.
Během oficiálního rozloučení i z dokumentů od svých svěřenců slyšel řadu komplimentů. "Když jsem viděl ten film, tak jsem si uvědomil, co jsme dokázali. Je to hodně emocí. Ještě s lidmi tady okolo jako (manažer reprezentace) Michal Šob a všichni z realizačního týmu - trenéři, kondiční trenér, fyzio, doktoři. Prostě lidi, kteří mi pomáhali. A všichni hráči. Jsou to opravdu velké emoce," podotkl kouč, který má s Janstou vřelý vztah. "Nestalo by se to všechno bez prezidenta, odvedl skvělou práci pro český basketbal. Jednou bude mít sochu na Strahově a možná na Václaváku," usmíval se Ginzburg.
Nejvíce mu bude chybět atmosféra, která se v reprezentaci vytvořila. "Trénovat reprezentaci je jiné, než když vedete klub. Vždycky jsem se snažil s realizačním týmem vytvořit co nejlepší atmosféru. Myslím, že i v době, kdy se nedařilo, tak byla skvělá. Tihle kluci nejsou placení za to, že národní dres obléknou. Musejí se cítit dobře. Vycházelo to i z lidí okolo mě a z hráčů. Byl tam vzájemný respekt. Máme úžasné vzpomínky," prohlásil.
Jasno bylo po EuroBasketu
Rozhodnutý skončit byl po loňském EuroBasketu v Praze a Berlíně, kde jeho tým vypadl v osmifinále s Řeckem. "Řekl jsem si, že je čas. Ne kvůli mně, já bych mohl pokračovat. Myslím, že reprezentace potřebuje nového kouče, který zařadí nové mladé hráče, i čerstvý vzduch," podotkl. Jeho nástupce oznámí ČBF v pátek a vedení se ptalo i na jeho názor. "Takový dotaz od vedení přišel, ale to oni musejí rozhodnout. Nového trenéra jsem párkrát potkal. Vím, že jde o kvalitního kouče, který je navíc ze Španělska, basketbalové země. Federace vybrala správně."
Doufá, že čeští basketbalisté mají před sebou úspěšnou budoucnost. "Každý si myslí, že touhle generací všechno končí. Zaprvé bych chtěl říct, že podle mě tihle kluci ještě vydrží nějakou dobu hrát. V roce 2025 je další EuroBasket, na něm má Česko stále šanci udělat velký úspěch se zkušenými hráči doplněnými o mladé. Mladí jako Vít Krejčí, Bálint, Jan Zídek, David Böhm mají velký potenciál. Potom to rok dva možná budou těžší, než se mladší hráči stanou lídry. Celkově ale vypadá budoucnost reprezentace dobře," dodal Ginzburg.