Jak se z malého prince stala legenda Atlétika. Griezmann se vyrovnal Messimu a Ronaldovi
Ve Španělsku jej mají za svého. Vždyť do akademie San Sebastiánu přišel v pouhých 14 letech, díky tomu nasál prvky tamního fotbalu. Má skvělou techniku, není klasickým útočníkem, na hřišti z něj sálá herní inteligence spíš než síla či atletičnost. Průběhem let se z něj stal klasický tvůrce hry, jakých už v moderním fotbale příliš není.
Přesto nebyl v Madridu vždy za zbožňovaný idol. Když v roce 2019 klub opustil a vydal se dobývat slávu do Barcelony, pro polovinu fanoušků se stal zrádcem. Pamětní deska s jeho jménem před stadionem Atlétika byla dokonce počmárána a poškozena.
Griezmann opustil klub, aby vyhrával trofeje, paradoxně dva roky nato dobyl tým kouče Diega Simeoneho titul bez něj. A Francouzovi, jemuž se kvůli původu i výšce přezdívá Malý princ, se naopak na Camp Nou vůbec nedařilo. Vedle Messiho nebyl tolik ve hře, jak byl zvyklý. A když přijel na stadion Wanda Metropolitano, fanoušci na něj pískali. To bolelo.
Uprostřed svého neštěstí v Barceloně se rozhodl vrátit. S vědomím, že získat znovu náklonnost příznivců nebude nic jednoduchého. Stejně tak jako znovu nastartovat kariéru ve 30 letech. Musel opět objevit sám sebe a svou hru.
Skromný návrat
A 1. září 2021, pár měsíc po zisku Atlétika španělského titulu se hlásil v Madridu na hostování. Fanoušci z něj příliš nadšeni nebyli, někteří dokonce odmítali slavit jeho góly v dresu svého milovaného týmu. Griezmann se z toho však oklepal. I díky cestě, kterou mu v národním týmu navrhl kouč Didier Deschamps.
Francouz se proměnil z falešné desítky ve skutečného špílmachra a útočného záložníka, vyzrálejšího i z předchozích zkušeností. Postupně si dokázal najít své místo v Simeoneho základní jedenáctce. Když bylo potřeba, plnil obranné úkoly. Byl stále víc u míče, získával dřívější jistotu a povedl se mu razantní návrat, což není v moderním fotbale obvyklý jev. Opět se stal hráčem, kolem kterého se vše točilo.
Na začátku sezony 2022/23 se vypořádal i s důsledky klauzule ve smlouvě o zapůjčení. Pokud ho Atlético nekoupí natrvalo, mohl podle nezvyklé dohody s Barcelonou odehrát pouze 30 minut za zápas. A bez něj na hřišti něco chybělo. Vedení Atlétika tedy uplatnilo opci na jeho koupi a udělalo z něj opět plnohodnotného hráče Los Colchoneros. Za pouhých (v případě takového hráče jako Griezmann) 20 milionů eur, čili za šestinu toho, za co jej dva roky předtím Barce prodalo...
Od té doby se ofenzivní univerzál stále zlepšuje. Je klíčovým prvkem hry Atlétika, a to ještě víc než během svého prvního angažmá. Uplynulý kalendářní rok, v němž nastoupil za Simeoneho tým ve všech 50 soutěžních zápasech, zakončil jako jeho nejlepší střelec LaLigy. Nikdo neměl v útoku takový vliv jako on.
Vstřelil 21 branek, o tři víc než barcelonský kanonýr Robert Lewandowski, rozdal 16 gólových pasů. V tomto ohledu mu byl nejblíž barcelonský Raphinha s devíti...
Griezmann sám o sobě tvrdí, že je nyní ve vrcholné formě. "Musím na sebe tlačit, abych se stal legendou tohoto klubu. To je můj úkol. Chci přinášet radost fanouškům a vyhrát pro Atlético titul. To je můj sen," řekl na konci listopadu deníku Marca. Je na dobré cestě k tomu, aby se mu to podařilo.
Jeden kousek už se mu povedl, i když v menším měřítku. Kdysi jeho výroky, že se chce vyrovnat Messimu s Cristianem Ronaldem vzbudily velký ohlas. Byly považovány za troufalé. Od středy s nimi Francouz tvoří velké trio historicky nejlepších střelců tří nejslavnějších španělských klubů...