Nové destinace nadcházející sezony: Ranieri už vzkřísil Cagliari. Zvládne to i s Janktem?
Historie
Cagliari je historicky jediným zástupcem Sardinie v nejvyšší soutěži. A dávalo o sobě hodně vědět. Klíčovým datem pro něj byl rok 1963, kdy podepsalo smlouvu s tehdy 19letým Gigim Rivou. Jeden z nejlepších útočníků fotbalové historie táhl tým svými góly vzhůru. V první sezoně k postupu do Serie A, v následujících letech se pak stal třikrát během čtyř ročníků nejlepším střelcem ligy.
Červenomodrým pomohl v roce 1969 ke druhému místu, když zaostali o čtyři body za mistrovskou Fiorentinou, rok nato už je nezastavil nikdo. Za celou sezonu prohráli jen dva zápasy a pouhých 11 inkasovaných gólů je dodnes nepřekonaným minimem v top evropských soutěžích. Gólman Albertosi, stoper Cera, tvůrce hry Domenghini a útočníci Riva s Boninsegnou byli zároveň kostrou reprezentace, jež v roce 1970 získala stříbro na mistrovství světa za Pelého Brazílií.
Mimochodem Riva byl věrný Cagliari celou kariéru. Třebaže jej lanařily snad všechny evropské velkokluby a ligový konkurent Juventus za něj nabízel šest hráčů! Když konečně po dlouhém úsilí kývlo vedení na turínskou nabídku 1,5 milion liber, což by tehdy znamenalo nejdražší přestup dějin, Riva odmítl odejít. A to mu Juventus nabízel čtyřnásobný plat…
Další velkou kapitolou dějin Cagliari byl přelom 80. a 90. let. Tým až ve třetí nejvyšší soutěži převzal tehdy začínající 37letý trenér Claudio Ranieri a za dva roky jej vytáhl mezi elitu. Nastartoval tím nejen svou úžasnou kariéru, nýbrž i mužstvo samotné. Rodělanou práci pak dotáhl jeho nástupce Carlo Mazzone, který s Rossoblu skončil šestý v lize a v následující sezoně je dovedl do semifinále Poháru UEFA.
Současnost
Ty doby už jsou pryč, Cagliari se poslední roky pohybuje na hraně první a druhé ligy. A v minulé sezoně to vypadalo ještě hůř, po polovině sezony se nacházelo až na 14. příčce tabulky Serie B. V tu chvíli se zdálo, že k obratu dojde jen nějakým zázrakem. Stal se… Vedení se obrátilo na Ranieriho a trenérský doyen se po 31 letech vrátil na začátek kruhu. A tým znovu zvedl mezi elitu, což mu vehnalo slzy do očí.
Po základní části patřila Ostrovanům pátá příčka a play off zvládli hladce. Postupně vyřadili Benátky, Parmu a ve finále Bari, nejvýš nasazený tým pro kvalifikaci. A to tím nejbolestivějším způsobem – rozhodující gól vstřelili v 94. minutě odvety na stadionu soupeře… Pod Ranierim tým prohrál pouhé dva z 24 zápasů.
Slavný kouč má smlouvu ještě na dvě sezony 2025 a nejspíš se dočká nového stadionu. Dlouholeté útočiště klubu Sant'Elia bylo v roce 2017 srovnáno se zemí, neboť už bylo zastaralé. Nyní se na jeho místě usilovně staví a tým se zabydlel v dočasném domově, který je hned vedle.
Kádr
Soupiska pořád odráží tradici, která je v klubu od 90. let. A sice – klub přitahuje hráče z Latinské Ameriky. Nyní patří k oporám peruánský reprezentační útočník Gianluca Lapadula, nejlepší střelec minulé sezony Serie B, nebo uruguayský záložník Nahitan Nández, jenž má na kontě téměř 50 startů za národní tým. Dravost by měli přinést mladíci Zito Luvumbo z Angoly, Řek Christos Kourfalidis či slovenský stoper Adam Obert.
Nejzajímavější letní posily už mají se Serii A zkušenosti. Na hostování z AS Řím přišel uzbecký útočník Eldor Šomurodov a z Getafe pak klub získal zadarmo někdejšího českého reprezentanta Jakuba Jankta, u nějž je otázka, jak na tom po půlroční nečinnosti bude. Každopádně Cagliari se pro něj zdá být ideálním místem k restartu uvadající kariéry. Zatím se však v přípravě mihl sporadicky a nedávný zápas Italského poháru proseděl mezi náhradníky…
Fotografii stadionu poskytl specializovaný web http://stadiumdb.com.