Hvězdy na lavičce a Lampard počítá nezdary. Chelsea je blízko neslavného rekordu

Pět zápasů, pět proher, jediný vstřelený gól. Statistikové připomínají, že trenérská bilance někdejšího výtečného středopolaře je v součtu s jeho předchozím působením v Evertonu ještě děsivější. Z 19 posledních zápasů odešel Lampard jako poražený šestnáctkrát.

Chelsea se sice letos dostala mezi osm nejlepších týmů Ligy mistrů, na to už si ale v kontextu výkonů a současné situace v Premier League skoro nikdo nevzpomene. Pro fanoušky Blues je důležitá současnost. A ta je vskutku nepěkná.

Po domácí prohře 0:2 s Brentfordem kritika sílí. Na porážky si možná příznivci Blues v probíhající sezonu už zvykli, ale... Lampard nepostavil zrovna ofenzivní sestavu. Conor Gallagher a N'Golo Kanté hráli pod hrotem, v útoku osamocený Raheem Sterling, zatímco na lavičce zůstaly milionové posily v čele s Mychajlem Mudrykem či Joaem Félixem.

Pierre-Emerick Aubameyang šel na hřiště až ve druhé půli a trenér to vysvětloval slovy, že chtěl dát prostor hráčům, kteří nastoupili v LM. "Mám k němu respekt, dal v kariéře snad 300 gólů, ale pode mnou toho zatím ještě moc neodtrénoval. Jasně, potřebujeme mít na hřišti hrotového útočníka, ale také musí být ve formě a v plné kondici," tvrdil Lampard, jehož svěřenci dali za pět zápasů pod jeho vedením jeden jediný gól.

Hvězdy jen v teplákách

Prohru s Brentfordem bral legendární záložník částečně na sebe. "Hráče budu bránit, protože vím, že jsou to mladí kluci, kteří chtějí hrát dobře. Možná máme problém se sebedůvěrou, možná s tím, jak je tým vyvážený," hledal příčiny.

Chelsea utratila za podpisy hráčů v posledních dvou přestupových obdobích přibližně 600 milionů liber (16 miliard korun) a má jeden z papírově nejkvalitnějších kádrů v Premier League. Dokonce ani tolik neprodávala jako konkurence. Tým zůstal pohromadě, což však zároveň znamená, že se "nafoukl".

S pravidelností tak od ledna dochází k tomu, že některá z hvězd zůstane pouze na lavičce nebo dokonce na tribuně. To není každému celkem logicky po chuti a uvnitř týmu tak věci nefungují, jak by měly.

Abramovič to uměl

Začátek problémů se datuje k odchodu Romana Abramoviče. Ruský oligarcha měl Chelsea pod kontrolou a dokázal ji smysluplně řídit. Od chvíle, kdy klub převzal americký miliardář Todd Boehly, se vše bortí. Vše začalo sporem s Thomasem Tuchelem, který se záhy ze Stamford Bridge pakoval.

Přitom Blues s německým stratégem na lavičce vyhráli 60 ze 100 zápasů a ovládli Ligu mistrů i Superpohár UEFA. To vše bylo najednou zapomenuto. Podle nových majitelů nastal správný čas vyměnit manažera a posunout klub vpřed.

S odstupem několika měsíců je zřejmé, že se Chelsea nikam neposouvá. Spíše naopak. Graham Potter vydržel u týmu navzdory dlouholeté smlouvě necelých osm měsíců a klub dočasně sáhl po staronové tváři – klubové legendě, která působila na trenérské lavičce na Starmford Bridge v mezidobí let 2019/2021, Franku Lampardovi.

Je Lampard dobrý trenér?

Logická volba? Při pohledu na čísla dříve vynikajícího středopolaře zjistíte, že "přestup" ze hřiště do trenérského křesla se ne vždy podaří. Lampardovo první působení v Chelsea sice nevypadalo na první pohled zle, však byl v říjnu 2019 vyhlášen dokonce manažerem měsíce, jenže výraznější úspěchy nepřicházely.

Vlastně žádné. Statistiky nakonec ukázaly, že byl třetím nejhorším koučem dekády, mizernější bilanci měli jen Andre Villas-Boas a Guus Hiddink. Bývalý reprezentant Albionu navíc jako jeden z mála trenérů nezískal na jihozápadě Londýna žádnou trofej.

Vůbec první Lampardovou trenérskou zkušeností bylo angažmá v Derby County, kde se v sezoně 2018/2019 pokoušel dostat The Rams z Championship do Premier League. Ve velmi vyrovnané soutěži získal sice jen 42 % bodů, ty ale nakonec stačily k umístění na šesté příčce a postupu do play off.

Derby se probojovalo až do finálového zápasu ve Wembley, po prohře 1:2 s Aston Villou ale skončila nadějná sezona zklamáním. Méně smutnil samotný Lampard, kterému se v červenci 2019 poprvé otevřela možnost trénovat svou milovanou Chelsea.

Druhé trenérské angažmá u Blues začalo pro bývalého kapitána a vítěze Ligy mistrů děsivě. Vlastně bylo tak trochu s podivem, že majitelé klubu ukázali po nevydařené první zkušenosti právě na něj... I když jen do konce sezony.

Načal zkázu Evertonu?

Ve svém poslední angažmá před návratem na Stamford Bridge se Lampard trápil v Evertonu. The Toffees jsou po jeho působení v Goodison Parku stále na sestupové příčce, přičemž jim hrozí pád poprvé od roku 1955 pád do druhé ligy. V posledních 14 zápasech měl Lampard bilanci jednoho vítězství, dvou remíz a 11 proher. Celkově v součtu 44 zápasů dokázal pro slavný liverpoolský klub získat podprůměrných 27 % bodů.

Na jeho obranu je nutné říci, že neměl zrovna ideální podmínky. Odešel nejlepší střelec Richarlison a přestavba týmu probíhala s minimálním rozpočtem. Ač se hněv fanoušků snášel zejména na jeho hlavu, Lampard se snažil vysvětlovat, že příliš prostoru na lepší projev nebylo: "Je to náročné, a pokud se ptáte na hráče, mohlo by to být lepší, jen to prostě v těžkých časech, ne vždy funguje tak jednoduše," říkal krátce předtím, než ho z klubu vyhodili.

Neslavný rekord na spadnutí

Podobně může Lampard mluvit i dnes. Jenže v Chelsea jsou finanční možnosti diametrálně odlišné. S velkou pravděpodobností se podaří i záchrana, přece jen Blues mají šest kol před koncem sezony náskok na příčky znamenající sestup 10 bodů. To ale v žádném případě není pro klub velikosti Chelsea útěchou.

A tak se možná znovu bude měnit trenér. Jednání s Mauriciem Pocchetinem jsou podle anglických médií v plném proudu. V minulosti se i díky čtyřem změnám zachránily Tottenham (1998/1999), Portsmouth (2008/2009) a Swansea (2016/2017).

Naopak Newcastle (2008/2009), Derby County (2001/2002), West Bromwich Albion (2017/2018) a Watford (2019/2020) i přes zmíněný počet rošád na lavičce sestoupily. Pokud by se Chelsea ještě v průběhu jara rozhodla pro změnu a Lamparda nahradila, stanovila by nový rekord Premier League v počtu manažerů v jedné sezoně.

I tak ale Anglie vypadá v tomto ohledu konzervativně, i když na éry Alexe Fergusona či Arsèna Wengera dnes může reálně pomýšlet snad jen Jürgen Klopp, Pep Guardiola či Mikel Arteta.

V Itálii je to trochu jiné. Rekord v počtu různých trenérů u jednoho týmu během jediné sezony drží Palermo, kterému vládl majitel Maurizio Zamparini. V sezoně 2015/2016 vystřídalo na trenérské lavičce sedm mužů a udělalo hned devět změn. A světě div se, fungovalo to – sicilský klub se v Serii A zachránil.