Hráč měsíce očima analytiků: Erling Haaland. Norovo umění není jen střílet góly

Z hlediska kvality a počtu povolených střeleckých příležitostí má Lipsko tu nejlépe fungující defenzivu právě probíhajícího ročníku Bundesligy. Průměrně svým soupeřům povolí 0,87 očekávaných branek na zápas a dokonce pouze 0,70 od opětovného lednového rozehrání soutěže. Ze hry tým inkasoval během posledních 10 utkání pouze šest gólů. Na pět přesných zásahů přesto Haalandovi stačilo ve vzájemném duelu sedm střel a 57 minut hry...

V dosavadních šesti startech v této sezoně Ligy mistrů vyslal na branku soupeře 23 střel, výsledkem bylo 10 přesných zásahů. To znamená, že dokázal proměnit 43 % svých pokusů, což je bezprecedentní číslo. A příliš se neliší ani v případě celé jeho dosavadní kariéry v této elitní soutěži.

Norský fenomén v ní dosud nastoupil k 25 zápasům a přibližně 2000 minutám hry, během nichž se z 82 střel trefil 33x. A to je stále přesně 40 % úspěšnost. I ty nejlepší devítky na světě promění v průběhu sezony (či podobného vzorku minut) zhruba pouze každou pátou střelu. Přinejlepším čtvrtou, ovšem to už většinou bývají ty nejlepší kariérní výsledky. 

Zakončování je přitom u útočníka až druhořadou schopností. Mnohem důležitější je to, zda umí předvídat, jak se bude hra vyvíjet a do jakého místa bude směřovat míč, aby si ho následně svým pohybem uměl najít a zakončit. Pokud se do nebezpečných pozic bude dostávat dostatečně často, na samotné technice pak už tolik nesejde, jakmile není opravdu extrémně špatná.

Haaland nicméně dlouhodobě exceluje v obojím a zápas proti Lipsku byl dokonalou demonstrací jeho umění. Nebyly to nijak výstavní trefy, se kterými by vyhrával televizní ankety. Zpravidla však byly vyústěním skvělého čtení hry. Tuto svou dovednost ještě víc umocňuje tím, že se mu při rozehrávce daří pohybovat v centrálních prostorech, málokdy v šířce hřiště, čímž zvyšuje pravděpodobnost, že stihne včas dorazit do toho správného prostoru.

Na trávníku budí dojem, jako by byl v myšlení vždy o krok před obránci. Svým pohybem ve vápně dokáže manipulovat jejich postavením, přičemž se nemusí jednat pouze o náběhy, nýbrž také o situace, kdy se jednoduše postaví na to správné místo, protože dokáže odhadnout, že právě tam míč nakonec propadne. A jakmile se k němu dostane, přijde ke slovu jeho skvělá technika zakončení.

Vysoké procento proměněných šancí je jedním z jevů, který provází celou jeho kariéru. Ať už se jedná o zmíněnou Ligu mistrů, rakouskou či německou Bundesligu, reprezentační utkání nebo právě teď anglickou Premier League.

Žádný jiný hráč se v aktuálním ročníku nedostává do lepších střeleckých pozic. Podle matematických modelů má Haaland v každém zápase 73 % šanci na vstřelení branky (bez penalt) a při celkovém počtu 22 očekávaných branek skóroval dokonce 28x.

Což není převratná informace, protože jako skvělý zakončovatel překonává své xG pravidelně. Vedle šesti branek nad očekávanou hodnotou v Premier League to je 16 v Bundeslize, 10 v Lize mistrů a dalších šest v rakouské nejvyšší soutěži. To už dohromady dává objektivní vzorek 11.000 minut neboli 122 zápasů.

Co do průměrného počtu střel na zápas se před Haalanda dostali v Anglii jen Aleksandar Mitrovič z Fulhamu s liverpoolským Darwinem Núňezem. Norský útočník nasbírá 3,5 pokusu, zatímco Núňez má standard ještě o jeden víc. V průměrném počtu dotyků s míčem uvnitř soupeřova vápna je forvard City až pátý za dvojicí z Arsenalu Gabrielem Jesusem, Eddiem Nketiahem, Aleksanderem Isakem z Newcastlu a už zmíněným Núňezem. 

Znamená to tedy, že má Haaland stále ještě prostor pro zlepšení? On sám by jistě řekl, že ano. Nicméně na tomto případu lze dobře demonstrovat, že z některých datových metrik nelze vyvozovat rychlé závěry, nýbrž je třeba jít ještě o něco hlouběji.

Ačkoliv mají Núňez s Mitrovičem vyšší počet střel, Haaland zaznamená nejvíc pokusů z tzv. danger zone. Tedy z centrálního prostoru ve vápně soupeře, odkud je šance na skórování největší. Za zápas jich vyšle na branku průměrně 2,5. Zároveň má nejvíc průniků do tohoto prostoru v přepočtu na 100 přihrávek a driblinků.

Právě použití metriky sledující četnost akce nikoliv za 90 minut hry, ale v přepočtu na 100 doteků s míčem, poskytuje objektivnější pohled na to, jak často se Haaland ve vápně pohybuje a jakým stylem hraje. Ze stovky doteků se s míčem ve vápně potká ve 26 případech, což je nejlepší výsledek v Premier League. Zkrátka a dobře, jeho první instinkt je prodrat se co nejrychleji do dobré střelecké pozice.

V anglické lize se Haaland dostane průměrně pouze k 15 dotekům s míčem ve finální třetině hřiště za zápas. Pro srovnání: Jesus se v ní potká s míčem průměrně 32x, Núňez 25x a Harry Kane je na 18 dotecích. Míč tedy nemá kanonýr Sky Blues na kopačce často, ovšem pokud ho dostane, představuje díky svému pohybu pro obranu soupeře obrovskou hrozbu. Jakmile je navíc u balonu, je velmi obtížné ho o něj připravit. V metrice, která sleduje počet případů, kdy útočník ztratí míč po zásahu protihráče, je Haaland čtvrtý nejlepší v Premier League.

Dostatečně často se nemluví o jeho velmi dobré finální přihrávce. Podle metriky očekávaných asistencí má v každém zápase 13 % šanci na gólovou přihrávku ze hry, což je v Anglii třetí nejlepší výsledek mezi útočníky. Pohybuje se na úrovni Gabriela Jesuse, který je odborníky považován za jednu z nejkreativnějších devítek v současném fotbale. Za dob svého působení v Bundeslize se Haaland ve stejném modelu pohyboval okolo 15 % a v Lize mistrů je aktuálně na 14 %.

Jednoduše řečeno, je mimořádný v mnoha ohledech, ne jen ve střílení gólů…