Flashback: Ten, který rozdmýchal rivalitu mezi West Hamem a Chelsea. Jak se Lampard stal psancem
Jeho příjmení je v historii a DNA West Hamu United zapsáno tučným písmem. Může za to však především táta Frank, stálice v sestavě klubu v 70. a 80. letech minulého století. Na levém kraji obrany působil přes 20 let. Od roku 1964 nastupoval v mládežnických týmech a o tři sezony později debutoval v áčku. Skončil na jaře 1985 se 670 starty na kontě.
Víc jich má v celé historii klubu jen jeho spoluhráč ze stejné éry Billy Bonds (799). Lampard starší vyhrál s West Hamem dvakrát FA Cup (1975 a 80), což stále patří k největším úspěchům Hammers. Stal se jejich skutečnou legendou. Později se k nim navíc vrátil jako trenér. V letech 1994 až 2001 působil jako asistent kouče pod svým švagrem Harrym Redknappem.
A rovnou v první sezoně ve funkci přišel do klubu jeho syn Frank coby učeň mládežnického týmu. Následující rok podepsal profesionální smlouvu a za první tým debutoval v lednu 1996 ve věku 17 let. Fanoušci si od zázračného dítěte a syna legendy hodně slibovali. A opravdu je nadchl.
Během následujících pěti sezon se stal základním kamenem sestavy West Hamu, ve 187 zápasech ve všech soutěžích vstřelil 39 gólů. Jenže pak se tato úspěšná spolupráce zvrtla. V květnu 2001 totiž opustil po vzájemné dohodě Upton Park kouč Redknapp. A s ním i jeho asistent, k němuž se však funkcionáři nezachovali nejlépe. Frank mladší se pod vlivem toho i kvůli neustálé nálepce "trenérova syna" rozhodl přestoupit jinam.
A v červnu 2001 odešel do Chelsea. Podobně jako se jeho táta stal ikonou Kladivářů, povedlo se jemu vstoupit mezi nesmrtelné na Stamford Bridge. Za Blues odehrál 648 zápasů a v jejich historické tabulce mu v tomto ohledu patří čtvrté místo (první je Ron Harris se 795 starty).
Navíc je s 211 góly jejich nejlepším kanonýrem všech dob. Proti svému bývalému klubu nastoupil v dresu městského rivala v 21 zápasech a pokořil ho sedmi brankami. Pro fanoušky Kladivářů se jméno "Lampard" změnilo z hrdého dědictví v jedovatý trn v oku...
Dalším symbolem Chelsea je její bývalý dlouholetý kapitán John Terry, jenž si za Blues připsal 711 startů. Do klubu přišel v roce 1995 v 15 letech, v seniorském týmu debutoval o tři roky později a jeho dres oblékal téměř celou svou kariéru. Poslední zápas v něm absolvoval v roce 2017.
I on má za sebou minulost ve West Hamu. Než jako teenager přestoupil na Stamford Bridge, působil v mládežnickém systému rivala. Navíc celá jeho rodina je složena z fanoušků východolondýnského klubu. Známá historka, která je doložena i fotografií, ukazuje okamžik, kdy Terrymu vlastní otec a strýc během zápasu jejich týmu s Chelsea ukazovali obscénní gesta a křičeli na něj nadávky z tribuny.
Ve West Hamu vyrůstal a později zářil v modrém dresu také Joe Cole. Na rozdíl od Terryho a Lamparda se však později na čas vrátil.
Jaký by byl osud Kladivářů, kdyby tihle tři nadějní mladíci zůstali? To se už nikdy nikdo nedozví. Jisté však je, že na západě Londýna budou zejména na Lamparda a Terryho vždy vzpomínat jako na skvělé hráče a legendy, zatímco na východě města je vnímají jako zrádce...