Legendární francouzský manažer Arsenalu vedl Gunners nevídaných 22 let (1996-2018). Jeho tým získal titul v Premier League poprvé v roce 1998 a úspěch zopakoval o čtyři sezony později. Tehdy se Arsenalu podařilo něco mimořádného – neprohrál ani jeden zápas na hřišti soupeře.
Všechny tři porážky utrpěli Henry a spol. doma na Highbury. Wenger tehdy prohlásil, že hra na takové úrovni naznačuje, že není nemožné projít celou ligovou sezonou bez jediné prohry. Na začátku 90. let minulého století toho v Serii A dosáhl například AC Milán. A šedovlasý Francouz snil o tom, že by jeho Arsenal mohl dokázat totéž.
V následujícím ročníku se ve skvělé formě opět představil konkurenční Manchester United, který Arsenal odsunul v lize na druhé místo. Ztráty přišly už v říjnu. V další sezoně to už však vyšlo: Gunners získali svůj 13. ligový titul bez jediné prohry. Posbírali 90 bodů za 26 výher a 12 remíz a stali se "neporazitelnými".
Posledním klubem, kterému se v anglické nejvyšší soutěži podařilo totéž, byl Preston North End hned v prvním roce historie ligy (1888/89). Tehdy se však hrálo pouze 22 zápasů. Po Arsenalu už žádný jiný anglický klub tento výjimečný kousek nezopakoval.
Památný duel
Kdo patřil k základním kamenům Wengerovy sestavy, která stála za tímto historickým úspěchem? V brance nastupoval Jens Lehmann, jenž přišel před sezonou z Borussie Dortmund jako náhrada za Davida Seamana. Stoperskou dvojici tvořili Kolo Touré, jehož si klub vyhlédl v Pobřeží slonoviny, a Sol Campbell. A pozici krajních obránců měli v péči Lauren a Ashley Cole.
Střed zálohy patřil Brazilci Gilbertu Silvovi a Francouzi Patricku Vieirovi. Freddie Ljungberg a Robert Pires se starali o ostrou hru na křídlech, zatímco Dennis Bergkamp a Thierry Henry zářili v útoku. Henry se v sezoně 2003/04 stal s 30 góly nejlepším střelcem ligy.
Neporazitelnost Arsenalu se protáhla až do dalšího ročníku. V jeho prvním kole vyhrál tým venku na hřišti Evertonu 4:1. Následoval pokus o vyrovnání rekordu Nottinghamu Forest ze 70. let ve zmíněném domácím utkání proti Middlesbrough. Skóre otevřel Henry krásným lobem přes brankáře Marka Schwarzera, hosté však těsně před pauzou vyrovnali. Hned na začátku druhého poločasu přidali další dvě branky a série Arsenalu se otřásala v základech.
Wengerův soubor se však nepoložil. Bergkamp okamžitě snížil na rozdíl jediné branky a Pires s Josém Antoniem Reyesem během několika vteřin skóre otočili. Účet zápasu uzavřel Henry svým druhým gólem v utkání, když mu míč před odkrytou branku naservíroval Pires.
Neposkvrněná bilance Arsenalu byla přitom dvakrát vážně ohrožena i během předchozího vítězného tažení za titulem. V šestém kole v září 2003 mohlo být všechno jinak, kdyby na Old Trafford nizozemský útočník Ruud van Nistelrooij proměnil v nastavení za stavu 0:0 penaltu.
"Kanonýři" se báli také během severolondýnského derby proti úhlavnímu rivalovi Tottenhamu ve 34. kole. V dubnu 2004 už vedli 2:0, jenže v nastaveném čase Spurs vyrovnali na 2:2. Krátce poté zazněl ke smůle rozjetého soupeře závěrečný hvizd, Arsenal si díky bodu zajistil titul a mohl začít jásat.
Oslavy na hřišti nenáviděného soupeře chutnaly sladce. Wenger tenkrát v rozhovoru pro BBC svůj tým za úspěch pochválil: "Měli jsme nebývale stálou formu, neprohráli jsme žádný zápas a předváděli jsme stylový fotbal. Bavili jsme lidi, kteří tuhle hru milují."
Měl pravdu. Po obratu proti Middlesbrough se Arsenalu podařilo prodloužit sérii neporazitelnosti o dalších sedm zápasů na konečných 49. První ligová porážka přišla po 18 měsících od Manchesteru United.
Dokončit sezonu Premier League bez jediné porážky je zcela unikátní. Nepodařilo se to ani Mourinhově Chelsea, ani Kloppově Liverpoolu a zatím ani Guardiolovu Manchesteru City. Kdo a kdy se stane dalšími "Invincibles"?