Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama

Antonín Panenka: Hložkovi bude Premier League sedět. Zafeiris dodává českým trávníkům elán

Šimon Votava
Antonín Panenka poskytl obsáhlý rozhovor pro Livesport Zprávy.
Antonín Panenka poskytl obsáhlý rozhovor pro Livesport Zprávy.Profimedia
Antonín Panenka (75) bedlivě sleduje český fotbal na všech úrovních. Od tuzemské ligy, kdy v Ďolíčku nechybí na žádném utkání milovaných Bohemians, až po nasávání atmosféry, kterou nabízí krajský přebor v Nespekách. A možná překvapí, že je stále aktivním sportovcem, třeba stolnímu tenisu se dokonce věnuje závodně. Nejen o tom se legenda českého i světového fotbalu rozpovídala v rozhovoru pro Livesport Zprávy.

Sledujete počínání českých klubů v pohárové Evropě?

"Samozřejmě sleduji Spartu, Slavii i Plzeň, ale také Mladou Boleslav a Baník. Držím palce všem našim. Důležitá věc je, že náš fotbal je v zahraničí brán podle výsledků národního mužstva a našich týmů v pohárech. A když naše týmy dělají body a postupují, je to ta nejlepší reklama pro český fotbal. Že se naše jméno zviditelňuje v Evropě, je velice důležité principiálně, hlavně pro diváky je to atraktivní."

Vkládáte důvěru i v celky mimo pomyslný trojlístek? Ostravané proti Kodani inkasovali až v závěru, odvetu však mají doma a Dánové nejsou v takové formě.

"To bude těžký zápas, ale výsledek 0:1 je pořád hratelný. I když třeba Kodaň nemá formu z předešlých let, pořád je to mužstvo, které se každoročně dostává do evropských pohárů. Nějaké zkušenosti určitě mají, v tomhle se proti Baníku těší obrovské výhodě. Nejen funkcionářsky, ale i na hřišti. Čeká je obtížný úkol."

Když už je řeč o zahraničí, loni si Bohemka krátce užila návrat do Evropských pohárů. Období, kdy Klokani padali o ligu níž a po návratu bojovali o udržení, se zdá být minulostí. Věříte, že i letos je pro ně reálné dosažení vrchní poloviny tabulky?

"Je to spíš přání než přesvědčení. Ale musím říct, že v prvním utkání nového ročníku proti Baníku podala Bohemka jeden z nejlepších výkonů poslední doby, byl diametrálně odlišný oproti loňské sezoně. Měl jsem dobrý pocit, že by to mohlo nastartovat dobrou sérii, ale zase jsem šel natěšením dolů po utkání na Dukle, které nestálo vůbec za nic. Já se na to snažím dívat realisticky. Pořád musíme brát v potaz, že nahoře je nějaká první trojka a pak je zbytek ligy. Já doufám, že Bohemka letos zmobilizuje síly. Myslím, že kádr posílili hlavně do ofenzivy, snad toho využijí a dostaneme se minimálně do té prostřední části tabulky."

Legendární penalta z finále ME 1976.
Legendární penalta z finále ME 1976.Profimedia

O vaší lásce k Bohemians se ví. Byl jste vůbec jako divák na ligovém či pohárovém zápase, ve kterém nehrála?

"Přiznám se, že na ligové zápasy moc nechodím. Samozřejmě na Spartu a Slavii, když tam hraje Bohemka, ale na jiných stadionech nebývám. Bydlím mimo Prahu, takže se občas chodím dívat na krajský přebor nebo druhou třídu, když hraje B-tým naší obce Nespeky. Chodím tam rád, protože tam je super atmosféra. Člověk tam zastihne věci, které někdy ani v lize nevidí. Je kolikrát s podivem, že hráči vytvoří takový fotbalový kousek, kterých je i v nejvyšší soutěži skutečně pomálu."

Sledujete fotbal i v televizi, nebo preferujete osobní zážitek na stadionu?

"To nejkrásnější je přímo na stadionu. Chodím na všechny domácí zápasy Bohemky, případně venkovní, když je to poblíž Prahy. Dřív za mlada jsem se rád díval na fotbal v televizi, vyhodnotil jsem si díky tomu, jak soupeř hrál. Dnes je to obráceně, rád chodím mezi lidi a poslouchám různé názory. Člověk pozná od prvního hvizdu, kdo komu fandí, je to velice zábavné a zajímavé. Duely týmů ze zbytku ligy rád sleduju v televizi. Ne kvůli lenosti, ale z většího požitku herních situací, vše uvidíte několikrát z vícero úhlů."

Chodíte si kopnout či jinak zasportovat, nebo zůstáváte u fandění?

"Já se snažím hodně sportovat, samozřejmě v možnostech věku a pohybového aparátu. Pořád mi to přináší radost, potěšení. Jsem mezi kamarády, mezi mladšími, je to dobrá krev do života. Chodím hrát fotbal, i když je to pro mě momentálně nejtěžší sport, protože bez běhání se to hrát nedá. I když já jsem nikdy moc neběhal. (úsměv) Teď by hlava chtěla, ale nohy říkají ne. Hraju za starou gardu Bohemky, Amforu, Sigi Team, různě takhle příležitostně. Většinou přijdu na chvilku se projít po hřišti, když někdo přihraje, dám mu to zpátky. Ale jsem spokojený vnitřně a duševně, protože dělám to, co mě baví, mezi svými lidmi. Život je veselejší, možná, že je to recept na to, že člověk tak rychle nestárne."

Jakým sportům kromě fotbalu se tedy věnujete?

"Hrával jsem nohejbal, ale teď s kyčlemi už to také jde těžko. Hraju golf, teď i tenis, padel, závodně stolní tenis. Momentálně jsem tedy na nejnižší úrovni, ale pořád to je registrované. Dokonce mám takovou perličku, kamarád mi říkal, že jsem v České republice na 10 006. místě. Tak jsem si dal předsevzetí, že se musím dostat pod deset tisíc. (smích)"

Dříve jste se již vyjádřil, že podle vás u hráčů mizí vinou změny nároků herní inteligence a kreativita na úkor rychlosti a agresivity. Na letošním Euru nepadl jediný gól z přímého kopu, vaší oblíbené disciplíny. Myslíte, že i tohle je důkaz, že se hra mění?

"Je to důsledek té doby. Než aby se dnes hráči snažili z nebezpečných prostorů, kde můžou ohrozit bránu, poslat dobrý centr, často to raději zaseknou. Míč se vrátí ke stoperovi, ten to dá brankáři a začne to znova. Tím chci říct, že pak dochází méně k situacím, kdy má rozhodčí příležitost písknout trestný kop. Druhá věc je, jestli dnes vůbec existují šikovní hráči, kteří by si pro ten faul dovedli dojít. Já jsem měl v Bohemce Jardu Němce, díky němuž jsem věděl, že v každém zápase budu kopat tři trestňáky. On si uměl najít nebezpečnou situaci, kdy donutil soupeře jej atakovat. Budu-li to brát podle sebe, každý trénink jsem kopal v řádu desítek a stovek vše od rohů, desítek, trestných kopů i centrů, denně jsem to piloval. Neměl jsem problém kopnout levou, či pravou nohou, trestňák přes zeď nebo s nějakou falší. Nevím, jestli tomu dnes hráči věnují tolik času, jako jsem tomu věnoval já. Um kopací techniky je také důsledek špatného metodického chování už od mladých žáčků. Tam je potřeba klukům vysvětlit, proč, kam a kdy to mají kopnout, jestli s nějakou falší... To se, myslím, bohužel neděje, spousta trenérů jsou tatínkové, kteří jim ani nejsou schopni vše názorně předvést, což je největší škola."

Napadá vás někdo, kdo je výjimka potvrzující pravidlo? Hráč, který navzdory změnám ve fotbale má v sobě stále ten herní elán, který dělá tento sport příjemnější na pohled?

"U nás bohužel budu asi hodně stručný. (smích) Je pravda, že vinou změny fotbalu to nelze porovnávat. Ale v naší době měly všechny týmy tři čtyři hráče tohoto typu. Byli techničtí s myšlenkou, využívali šance měnit rytmus hry. Dnes bohužel kolikrát týmy u nás nemají ani jednoho. Kdybych měl říci takového posledního mohykána podle svých představ, tím byl Pavel Horváth. I dnes ale jsou hráči, kteří jsou samozřejmě šikovnější, hned ale všichni vidí, že vyčnívají. Pokud budu jmenovat, tak třeba Christos Zafeiris ze Slavie, to je také kreativní hráč, velmi dobře ovládá míč, má myšlenku. Snaží se hrát dopředu, to je pro mě důležité. Qazim Laci také není špatný ve Spartě, obecně řečeno ale těch hráčů je strašně málo."

Sám jste říkal, že v dnešním fotbale byste nejspíš neměl místo, nabízel byste herní eleganci tam, kde se vyžadují univerzální pracanti. Vybaví se vám přece jen nějaký hráč, v němž vidíte kus sebe?

"To je těžké hodnotit, samozřejmě je trošku problém, že člověk nevidí všechna mužstva, soupeře často vidím jen jednou za rok na Bohemce. Té teď přišel hráč, který je také v tomhle velmi nadaný, Aleš Čermák. Pak jeden z nejlepších hráčů, který loni patřil Bohemians, byl Michal Beran, který však odešel. Tito hráči ale vynikají už jen svou hrou, to není potřeba připomínat."

Přejděme k české reprezentaci. Vypadnutí na Euru již ve skupině je zklamáním, dá se spekulovat, jestli šlo o smůlu v jednotlivých zápasech, či ukazatel toho, kde je momentálně naše kvalita.

"Myslím, že je to ukazatel. Bohužel to mužstvo nemá kvalitu, aby prorazilo a dostalo se do vyšších pater. Na nějakou smůlu bych to vůbec nesváděl. Že se jedná o neúspěch, nemůžeme zakrývat. Doufejme jen v to, že se vyplní slova trenérů a lidí kolem, že se připravujeme na kvalifikaci na mistrovství světa. Já ale říkám jednu věc. Kvalita je velice důležitá. Když budu chtít udělat bramborovou polévku a nebudu mít hříbky, tak ji nikdy neudělám pořádnou. Když tedy nemám ta esa, hráče z nejlepších evropských klubů, chybí mi tam lídr, který by to vzal na sebe, nebo byl dobrým příkladem pro ostatní. Dokud nebudeme mít hráče, kteří táhnou nejlepší evropské týmy, těžko se dostaneme dál."

Nejedná se sice o nejlepší evropský klub, ale zrovna se řeší odchod Adama Hložka do Pemier League, kde se má upsat Leicesteru.

"Osobně si myslím, že s jeho stylem hry pro něj bude anglická liga přijatelnější než ta německá. Je přece jen trochu víc silovější než techničtější, myslím si, že by tam mohl najít uplatnění. Držel bych mu palce, je to kluk nadějný. Předpoklady má, jen je potřeba, aby to zúročil. Což dokáže jedině, když bude pravidelně hrát."

Adam Hložek je blízko angažmá v Leicesteru.
Adam Hložek je blízko angažmá v Leicesteru.Profimedia

Národní tým je na druhou stranu mladý, další talenti "bublají pod pokličkou" v české lize. Jste v tomto ohledu optimista?

"Je pravda, že talentů máme dost. Bohužel situace je dnes taková, že vylítne nějaký mladý hráč, který hraje ligu třeba půl roku. Ani nemusí hrát pravidelně, dá pár gólů a najednou je to obrovský talent. Ti hráči potom postupem času ten glanc ztrácí. Problém je také to, že se všichni hned snaží odejít někam do zahraničí. Aby byl hráč platný za hranicemi, musí být připravený, zažít si toho hodně na vlastní kůži. Potřebuje pravidělně hrát ligu několik let, být zocelený, zkušený. V opačném případě jsou ukvapení jedinci rádi, že se mohou vrátit sem."

Když je řeč o české lize, prošla si spoustou změn. Navyšuje se její prestiž, kluby dostanou více peněz. Zároveň se delší dobu mluví i o rekonstrukci Ďolíčku...

"Finance pro kluby jsou sice příjemné, v případě Bohemky je bohužel problém to, že majitel je magistrát hlavního města Prahy. Během voleb se hojně mluvilo o rekonstrukci, uběhly čtyřy roky a neudělalo se nic. Nevím, v jaké fázi to je, ale jedno je jasné. Stadion má svůj genius loci, tradici a atmosféru. Tyto hodnoty by se měly nějak zachovávat. To je, jako kdybychom chtěli zbourat Karlův most. To samozřejmě přeháním, ale mělo by se každopádně najít pro lidi to nejlepší řešení. Doufám, že to dobře dopadne a dojde k tomu. Viděl jsem již několik maket, modelů a návrhů, bohužel k ničemu nikdy nedošlo. Doufejme, že se to dotáhne do konce a dobře to dopadne."

Poměrně aktuální informace je, že rodina Jakubowiczova, která vlastní většinový podíl Bohemians, je ochotná rekonstrukci zaplatit, pokud se dohodne na nájmu na alespoň 50 až 60 let.

"Ta zpráva je pravdivá, už možná několik měsíců koluje. Neznám ale odezvu magistrátu. Pokud by si Bohemka platila rekonstrukci sama a magistrát ušetřil peníze, měl by vyjít vstříc. Jestliže se kýžený výsledek nedostaví, napadá mě jediná věc. A to, že magistrát má s tím místem, nikoliv stadionem, asi jiné plány. Něco komerčního, finančně výhodného a tak dále."

Ďolíček bude kromě ligového fotbalu zaneprázdněn i ve středu 21. srpna od 18:00, kdy zde bude v rámci exhibičního utkání slavit 60. narozeniny herec Ivan Trojan. Stará garda Bohemians včetně Antonína Panenky vyzve tým známých osobností Real Top Praha. Výtěžek ze vstupného, které na člověka vyjde na 100 korun, půjde na pomoc Klubu cystické fibrózy, jehož je jubilejní oslavenec dlouhodobým patronem.