Debuty trenérů české repre: Federální derby i Wembley, na Brücknera přišlo jen 200 diváků
V novodobé éře samostatné české reprezentace se u národního týmu vystřídalo 11 mužů. Dle českého přísloví "Nové koště dobře mete" byly premiéry koučů většinou úspěšné, osm zápasů skončilo vítězstvím. Ve třech případech skončil zápas remízou, v jednom případě se pak za nerozhodného stavu kopaly penalty a jen ty nedopadly podle představ.
Dušan Uhrin
23. února 1994, Istanbul, 12 000 diváků
Branky: 7. Ertugrul (pen.) - 12. Novotný, 19. Látal, 58. a 65. Siegl.
Sestava (3-5-2): Stejskal – Suchopárek, Kadlec, Novotný – Poborský (79. Řepka), Látal (85. Vonášek), Frýdek (73. Šmejkal), Němeček, Němec – Siegl (83. Samec), Kuka.
Společné reprezentaci Čechů a Slováků se nepodařilo postoupit na mistrovství světa do USA a tak od 1. ledna roku 1994 začal úřadovat trenér Dušan Uhrin, který převzal tým od stárnoucí legendy Václava Ježka. Ten jen provizorně hasil zpackanou kvalifikaci, kterou neslavně rozehrál jeho předchůdce Milan Máčala.
Pod Uhrinem se ale pomalu začal formovat tým, který za dva a půl roku postoupil do finále EURO 1996. První zápas v reprezentaci tehdy odehrál Karel Poborský. Češi sice brzy prohrávali po penaltě Ertugrula, pak ale otočili skóre čtyřmi góly. Dvě branky dal Horst Siegl, který se v dresu národního týmu tehdy trefil vůbec poprvé. EURO 1996 nakonec ale sparťanskému kanonýrovi stejně uniklo.
Jozef Chovanec
25. března 1998, Olomouc, 9405 diváků
Branky: 50. Šmicer, 76. Lasota – 10. Breen.
Sestava (3-5-2): Poštulka – Novotný, Kozel, Rada – Poborský, Látal (86. Votava), Bejbl, Němec, Čížek (70. Lasota) – Kuka (60. Lokvenc), Šmicer (89. Fukal).
Málo platné, že Dušanovi Uhrinovi potřásla při finále Eura 1996 ve Wembley rukou královna Alžběta. Úspěchy se neodpouští a po neslavné kvalifikaci na MS 1998 přišel čas na změnu. Tehdejší šéf svazu František Chvalovský ukázal už v lednu na Jozefa Chovance, jenž vedl mistrovskou Spartu. Musel si ale ještě nechat posvětit svou volbu slovenskou rodinou Rezešů, která letenský tým tehdy vlastnila. Prvního zápasu se Chovanec dočkal v březnu v Olomouci, přípravu s Irskem nakonec rozhodl střídající Edvard Lasota. Premiérový start prožili dva sparťané, brankář Tomáš Poštulka, ale i stoper Tomáš Votava, který naskočil do hry na posledních pět minut. Na Andrově stadionu se tehdy v dresu soupeře představili i gólman Shay Given či budoucí forvard Tottenhamu Robbie Keane.
Karel Brückner
12. února 2002, Larnaka, 200 diváků
Česko – Maďarsko 2:0 (1:0)
Branky. 7. Koloušek, 65. Koller.
Sestava (4-4-2): Čech (76. Vaniak) – Grygera (46. Hübschman), Johana, Novotný, Mareš – Šmicer, Jarošík, Horváth (85. Baranek), Koloušek (78. Poborský) – Koller (66. Lokvenc), Baroš (46. Štajner).
Hledání nástupce Jozefa Chovance bylo komplikované vzhledem ke konci vlády Františka Chvalovského. O post šéfa národního týmu se ucházeli čtyři trenéři. Karlu Brücknerovi možná pomohlo i jednání se slovenským svazem, který ho chtěl angažovat. A když se ve finále rozhodovalo mezi Brücknerem a Jarabinským, padla volba na olomouckého patriota.
Premiéra nejlepšího trenéra dosavadní historie samostatné české reprezentace začala před kulisou pouhých 200 diváků v kyperské Larnace. Právě do tamního tepla byly domluveny dva po sobě jdoucí zápasy s Maďarskem a domácím Kyprem a Brückner začal budovat po neúspěšné kvalifikaci MS 2002 nový tým. Do utkání s Maďarskem naskočilo hned pět nováčků! Václav Koloušek dokonce hned v premiéře po sedmi minutách otevřel skóre. První zápas absolvovali i Pavel Mareš, Jiří Štajner a i dva gólmani – Martin Vaniak střídal Petra Čecha.
Petr Rada
20. srpna 2008, Londýn, Wembley, 69 738 diváků
Branky: 45. Brown, 90. Cole – 22. Baroš, 48. Jankulovski.
Sestava (4-5-1): Čech – Grygera (46. Z. Pospěch), Rozehnal, Ujfaluši, Jankulovski – Vlček (46. D. Jarolím, 90. Papadopulos), Polák, Kováč (75. Rajnoch), Plašil, Šírl (75. M. Kadlec) – Baroš (46. Svěrkoš).
Pro svérázného a impulzivního trenéra to byla premiéra jako hrom. Zatímco Brückner debutoval před 200 diváky na Kypru, na Petra Radu čekalo vyprodané Wembley a hrdá reprezentace Albionu s Beckhamem, Rooneyem či Riem Ferdinandem v základní sestavě. Češi se ale Anglie nelekli a v zápase dvakrát díky gólům Milana Baroše a báječnému přímému kopu Marka Jankulovského vedli.
Aspoň remízu zachránil pro domácí tým střídající Joe Cole v poslední minutě zápasu. Rada nedělal velké změny, vsadil na zkušené hráče, kostru týmu tvořila Brücknerem vystavěná defenziva i osa týmu. První start si připsali jen střídající Jan Rajnoch a Michal Papadopulos.
František Straka
5. června 2009, Jablonec nad Nisou, 6920 diváků
Branka: 77. Necid.
Sestava (4-4-2): ČR: Grigar (46. Zlámal) – Hubník, Šimůnek, Brabec (54. Klein), Kadlec (46. Šírl) – Kolář, Hübschman, Fillo (46. Limberský), Černý (46. Pudil) – Magera (46. Lafata), Necid.
Původně měl místo trenéra reprezentace slíbené Dušan Uhrin starší, nakonec se ale po Radově konci rozhodlo svazové vedení pro energického Straku. Ten dostal smlouvu na dobu neurčitou a nakonec pro něj byl zápas s Maltou prvním a posledním u národního týmu. Nový trenér pozval na sraz hned 11 nováčků a na hřiště se dostalo 10 z nich – debutovali Grigar, Zlámal, Hubník, Šimůnek, Kolář, Černý, Fillo, Magera, Limberský a Klein. Výsledek specifického přátelského utkání s outsiderem nakonec zachraňoval necelou čtvrt hodinu před koncem Tomáš Necid.
Ivan Hašek
12. srpna 2009, Teplice, 13 890 diváků
Branka: 27. Hubník, 42. Baroš (pen.), 78. Rozehnal – 12. Vertonghen.
Sestava (4-4-2): Čech – Grygera (46. Pospěch), Sivok, Hubník (46. Rozehnal), Kadlec – Štajner (88. Šimůnek), Jarolím (46. Rozehnal), Polák, Plašil – Svěrkoš (66. Necid), Baroš (46. Pudil).
Bývalý kapitán reprezentace se ocitl v ojedinělé roli: do Česka se vrátil z angažmá ve Spojených arabských emirátech kvůli tomu, aby se stal předsedou svazu a nakonec si na svá bedra vzal i vedení národního týmu, se kterým ještě zkoušel zachránit zpackanou kvalifikaci MS 2010. Premiéra Ivana Haška se uskutečnila v Teplicích, k týmu se tehdy v roli konzultanta vrátil ikonický Karel Brückner. Belgičané, v jejichž základní sestavě nastoupili Eden Hazard i Marouane Fellaini, brzy vedli. Nakonec ale český výběr skóre otočil. Své premiérové góly v reprezentaci dávali stopeři Roman Hubník a David Rozehnal. Z penalty skóroval Milan Baroš. Publikum ale bavil především neúnavý křídelník Jiří Štajner. Zatímco pro Haška to byl první zápas národním týmem, premiéru pod ním neprožil žádný fotbalista.
Michal Bílek
20. října 2009, Al Ain (SAE), 5000 diváků
SAE – Česko 0:0, na penalty 3:2
Sestava (4-3-3): Drobný – Limberský, Hubník (65. Šimůnek), Rozehnal, Pudil – Matějovský, Švec, Lička (79. Magera) – Fillo (62. Papadopulos, 83. Rajnoch), Necid, Hloušek (62. Blažek).
Letopočet 2009 byl pohledem na trenéry českého národního týmu hodně turbulentní. Michal Bílek se stal po konci neúspěšné kvalifikace mistrovství světa čtvrtým šéfem lavičky v roce. Jeho premiéra zrovna nenadchla. Patnáctitisícový stadion v Al Ainu byl zaplněn jen ze třetiny a nehrál se ani kdovíjaký fotbal. Gól nepadl a naopak se těsně před výkopem zranil spartanský bek Ondřej Kušnír, v utkání pak další letenský zadák Michal Hubník a také Michal Papadopulos, tehdy střelec nizozemského Heerenveenu. O postupu do finále přátelského turnaje rozhodovaly penalty, na které Češi prohráli. Zatímco Rajnoch a Magera proměnili, Rozehnal, Necid a Pudil selhali.
Josef Pešice
11. října 2013, Ta'Qali (Malta), 7000 diváků
Branky: 47. Mifsud – 3. Hübschmann, 33. Lafata, 51. V. Kadlec, 90. Pekhart.
Sestava (4-1-3-2): Čech – Rajtoral, Sivok, Suchý, M. Kadlec – Hübschman – Dočkal, Hušbauer, Plašil – V. Kadlec (73. Pekhart, 90.+3 Vaněk), Lafata (85. Jiráček).
Postup na MS 2014 se nezdařil a ještě v průběhu kvalifikace rezignoval trenér Michal Bílek. Jeho asistent Josef Pešice byl povýšen na šéfa lavičky, ale deklaroval, že tým bude hrát za Bílka. Na Maltě se sice hrál kvalifikační zápas, daleko víc ale šlo o body do koeficientu a o udržení se ve druhém výkonnostním koši. Pešice měl dobrou ruku na sestavu. I když se mu omluvil Tomáš Rosický, postavil do středu pole Dočkala s Hušbauerem a výsledkem bylo jasné vítězství 4:1.
Pavel Vrba
5. března 2014, Praha, stadion Eden, 17 039 diváků
Branky: 11. Rosický, 39. Vydra – 21. T. Elyounoussi, 88. Gamst Pedersen.
Sestava (4-1-4-1): Čech – Rajtoral (46. Gebre Selassie), Suchý, Mazuch (46. M. Kadlec), Limberský (61. Pudil) Hübschman – Dočkal (72. Hušbauer), Rosický (46. Kolář), Darida, Hloušek (46. Lafata) – Vydra.
Pavel Vrba měl za sebou úspěšné angažmá v Plzni a i když ho Viktoria odmítla uvolnit, nakonec bylo lákadlo vést národní tým tak silné, že dal osobitý trenér výpověď. První zápas hrál národní tým pod Vrbou doma proti Norsku a hezky rozehraný přípravný duel, ve kterém ukázal svou genialitu Tomáš Rosický, nakonec pokazila střela Mortena Gamsta Pedersena. Gólman Petr Čech ránu ze 30 metrů podcenil a Norové odvezli z Edenu remízu. Vrba začal do sestavy pomalu začleňovat plzeňské oblíbence, v základu se objevili Rajtoral, Limberský a Darida.
Karel Jarolím
31. srpna 2016, Mladá Boleslav, 4351 diváků
Branky: 4. L. Krejčí I, 34. V. Kadlec, 86. Kopic.
Sestava (4-4-2): I. poločas: Vaclík, Kadeřábek, Suchý, Pokorný, Pudil – Skalák, Darida, Pavelka, Krejčí – V. Kadlec, Škoda. II. poločas: Koubek, Zahustel, Kalas, M. Kadlec, Novák – Kopic, Frýdek, Sýkora, Šural – Necid, Vydra.
Po mistrovství Evropy odešel Pavel Vrba do Machačkaly a reprezentace se poprvé pod Karlem Jarolímem sešla netradičně už na konci srpna. Nový trenér se těšil, že premiéru zažije v prostředí tolik známém, vždyť ve městě automobilů předtím působil. S výsledkem i výkonem byl Jarolím spokojený. I když protočil 22 hráčů, z nichž si stoper Lukáš Pokorný a wingback Jan Sýkora zapsali premiérové starty, měla hra intenzitu, souhru a padaly i góly. Jen z prázdných sedaček byl zklamaný. "Upřímně jsem čekal, že přijde víc lidí. Nebylo vyprodáno," litoval Jarolím.
Jaroslav Šilhavý
13. října 2018, Trnava (Slovensko), 17 251 diváků
Branky: 62. Hamšík – 52. Krmenčík, 76. Schick.
Sestava (4-5-1): Vaclík – Kadeřábek (63. Novák), Čelůstka, Brabec, Gebre Selassie – Vydra (89. Jankto), Souček, Dočkal, Pavelka, Zmrhal – Krmenčík (73. Schick).
Víc si snad přát nemohl. Premiéru prožil Jaroslav Šilhavý při federálním derby na vyprodaném stadionu v Trnavě a ještě navíc byla vítězná. Nebyl to žádný přátelák, jako ve většině prvních zápasů nových trenérů, bývalý trenér Slavie skočil rovnýma nohama do ostrého mezinárodního klání. Zadařilo se mu, roli tvůrce hry i kapitánskou pásku svěřil tehdejší opoře Philadelphie Bořkovi Dočkalovi, který vymyslel oba góly pro dvojici útočníků. Sázka na Šilhavého vyšla, v první půli to sice byla trochu nuda, ve druhém poločase ale dostala hra tempo a z vadnoucí reprezentace byl najednou svěží tým.