Fotbal nehraju jen nohama a srdcem, ale i hlavou. A hlavně s láskou, říkal Beckenbauer
"Hraju fotbal s nesmírnou láskou, ale nejen nohama a srdcem. Hraju také hlavou, snažím se hodně přemýšlet. Nechci ze sebe dělat nějakého žongléra, nejsem žádný sprinter ani herec, který usiluje o efekt," charakterizoval svůj projev na trávníku původně záložník, později libero, k jehož největším zbraním patřily kromě vůdčích schopností tvrdá střela a přesné pasy.
Beckenbauer si zahrál na třech mistrovstvích světa, na nichž získal kompletní sadu medailí. Po stříbru z Anglie 1966 a bronzu z Mexika 1970 dovedl na světovém šampionátu před domácím publikem v roce 1974 západoněmecké mužstvo k titulu jako kapitán. Další zlato a stříbro přidal jako trenér v letech 1990 a 1986. V roli hráče i kouče ovládli MS už jen Brazilec Mário Zagallo a Francouz Didier Deschamps.
Císař se mohl pochlubit i titulem mistra Evropy z roku 1972, o čtyři roky později skončil tým SRN po neúspěšném penaltovém rozstřelu s Československem těsně pod vrcholem. Právě v těchto dvou letech získal Beckenbauer Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu starého kontinentu, v Německu se obdobného ocenění dočkal čtyřikrát.
Převážnou část své klubové kariéry spojil mnichovský rodák s tamním Bayernem, kde působil od 14 let. V roce 1965 postoupil Bayern do bundesligy a v následujících deseti letech vybojoval čtyři tituly a stejný počet vítězství v domácím poháru. První vlaštovkou na evropské scéně byl triumf v PVP v roce 1967, od roku 1974 byl bavorský velkoklub díky třem výhrám v Poháru mistrů po sobě nejlepším klubem Evropy.
V roce 1977 se Beckenbauer po 103 utkáních a 14 gólech rozloučil s reprezentací a kývl na lukrativní angažmá v New York Cosmos, kde po dvouletém intermezzu a dalším německém titulu v týmu Hamburku ukončil o šest let později svou hráčskou kariéru.
Krátce poté byl jmenován hlavním koučem západoněmecké reprezentace, ačkoli nevlastnil požadovanou trenérskou licenci. Přesto brzy vyvedl tým z krize a po stříbru v Mexiku 1986 s ním o čtyři roky později v Itálii vystoupal až na vrchol. Mezitím získal bronz na domácím Euru.
Následující angažmá v Olympique Marseille se Beckenbauerovi i přes ligový titul příliš nevydařilo, po návratu do Bayernu se však vše vrátilo do starých kolejí. Císař Franz byl jmenován prezidentem klubu a v roce 1996 jej dovedl k triumfu v Poháru UEFA. Úspěšně si počínal i ve funkci šéfa organizačního výboru MS 2006 v Německu, byl též viceprezidentem Německého fotbalového svazu či členem výkonného výboru FIFA.
V posledních letech zastával potřetí ženatý otec pěti dětí (syn Stephan zemřel na nádor na mozku) pozici čestného předsedy Bayernu. V posledních letech absolvoval několik operací srdce a kyčle.