Silná fotbalová generace z Východu dobývá Západ. Čekají Ukrajinu zlaté časy?
Konec v základní skupině byl pro Ukrajinu zklamáním. Tým nabitý mladými hvězdami a doplněný zkušenými harcovníky nenaplnil velká očekávání. Ve skupině s Rumunskem, Belgií a Slovenskem sice získal čtyři body, ovšem skončil až na posledním místě a stal se tak nejnešťastnějším vypadnuvším celkem letošního turnaje.
Naposledy udělala reprezentace fanouškům radost před třemi lety. Na evropském šampionátu pod vedením největší legendy ukrajinského fotbalu Andrije Ševčenka došla do čtvrtfinále, od té doby však šly výsledky Ukrajiny dolů. Na trenérské pozici skončil po úspěšném Euru Ševčenko a po nepovedeném angažmá Oleksandra Petrakova usedla na lavičku další legenda předcházející generace – Serhij Rebrov.
Ten má po roce ve funkci navzdory neúspěšnému Euru nadále důvěru vedení ukrajinského fotbalu a povede národní tým v novém ročníku Ligy národů. Důvěru Rebrovovi dal výkonný výbor svazu, jemuž od začátku letošního roku předsedá trenérův dlouholetý spoluhráč z útoku a přítel, už zmíněný Ševčenko. Doba hájení však nemusí být dlouhá. Ukrajina je favoritem své skupiny a od silného týmu se čekají výsledky.
Hvězdy všude
Rebrov po nástupu do funkce zahájil neagresivní proměnu kádru. Řada mladých hráčů už byla v procesu začleňování do národního týmu, a tak jeho nástup nepřežila jen hrstka dřívějších opor. Nejznámějšími jmény, které vypadly z pravidelné nominace, jsou hráči ukrajinské ligy – Oleksandr Karavajev z Dynama Kyjev a Oleksandr Zubkov ze Šachtaru Doněck.
Hráčů z domácí ligy ve výběru národního týmu obecně ubylo. Jedním z faktorů je bezpochyby ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, který nedrží dřív pohodlné hvězdy v domácí lize. Druhým byla korupční kauza bývalého předsedy asociace Andrije Pavelka, po kterém nastoupil na klíčový post právě Ševčenko. Talentovaní ukrajinští hráči odcházejí už v mladém věku do západoevropských lig, kde se zatím úspěšně prosazují.
Právě hráči z největších evropských lig tvoří osu Rebrovova týmu. V brance se o post jedničky perou dva mladí talenti. Donedávna měl výhodu 25letý Andrij Lunin, který využil brankářské krize v Realu Madrid a odchytal značnou část minulé sezony. Nyní však opět plní roli náhradníka a nejspíš si na ni bude muset zvykat i v národním týmu. Už na Euru ho po prvním nepovedeném utkání s Rumunskem nahradil o dva roky mladší brankář Benfiky Anatolij Trubin.
Vzhledem k tomu, že Trubin nyní v klubu na rozdíl od Lunina chytá, lze očekávat, že dostane prostor i v národním týmu. Platilo to v úvodním zápase Ligy národů, v němž tým podlehl Albánii 1:2.
Lunin a Trubin jsou členy silné ukrajinské generace, jejímž průkopníkem na Západě je Oleksandr Zinčenko. Levý obránce nebo střední záložník působil pět let v Manchesteru City, se kterým získal čtyři anglické tituly. Nyní hraje v londýnském Arsenalu, kde je důležitým členem kádru Mikela Artety.
Liga je (pochopitelně) v úpadku
Zinčenko je zaběhnutým jménem v evropském fotbale. V posledních letech ho začíná doplňovat nebo dokonce zastiňovat řada jeho krajanů. Velký poprask vzbudil v lednu loňského roku přestup Mychajla Mudryka ze Šachtaru Doněck do Chelsea. Mudryk se stal částkou 100 milionů eur (tehdy zhruba 2,4 miliardy korun) jednou z nejdražších posil v historii londýnského klubu, a přestože zatím zůstává za očekáváním, jeho talent je nezpochybnitelný. Přehlídku největších a nejtalentovanějších hvězd uzavírá duo, jež na sebe upozornilo v dresu Girony: Viktor Cyhankov a Artem Dovbyk.
Zatímco první jmenovaný nastoupí po povedené sezoně v dresu katalánského celku v Lize mistrů, Dovbykovi zisk koruny krále střelců LaLigy zajistil přestup do AS Řím. Sestava ukrajinského národního týmu má nezpochybnitelnou kvalitu. Tak proč tomu neodpovídají výsledky?
Už zmíněný probíhající válečný konflikt na území Ukrajiny komplikuje každodenní život tamních lidí, a tak není divu, že dopadl i na kvalitu domácích fotbalových soutěží. Ukrajina tradičně v reprezentaci těžila ze souhry hráčů Šachtaru Doněck a Dynama Kyjev, v momentální situaci však hráči těchto celků spíš doplňují zvučnější jména. Jediným mladíkem z ligy prosazujícím se pravidelně v základní sestavě národního týmu je Heorhij Sudakov.
Jinak ligu ve žlutomodrém dresu Ukrajiny reprezentují hlavně zkušení harcovníci v čele s Tarasem Stěpaněnkem a Andrijem Jarmolenkem. Ve středu obrany je ještě důležité zmínit Mykolu Matvijenka ze Šachtaru. O jeho služby byl zájem z velkých lig, nicméně 28letý stoper zůstává věrný klubu, který ho fotbalově vychoval.
V nominaci na úvodní zápasy Ligy národů s Albánií a Českem figurovalo hned 14 jmen z ukrajinské nejvyšší soutěže. V sobotu jich v základní sestavě nastoupilo šest, Mudryk s Dovbykem se nakonec z výběru ze zdravotních důvodů omluvili.
Rebrov důvěřuje sestavě, která zklamala
Ukrajina měla na Euru určitým způsobem smůlu. Nepostoupit ze skupiny se čtyřmi body je v současném formátu turnaje unikát. Přesto její výkony nepotvrzovaly, že by za žlutomodré hrála zlatá generace země. Zejména první zápas s Rumunskem, kterému podlehla 0:3, byl fiaskem.
Roli favorita Ukrajina pak potvrdila proti Slovensku, trn z paty jí při výhře 2:1 vytrhl až 10 minut před koncem základní hrací doby Roman Jaremčuk. Následná bezbranková remíza z vyrovnaného duelu s Belgií ukázala potenciál Rebrovova týmu. Ten však zůstává nenaplněný.
Je pravda, že si kouč nemůže moc vybírat. Ukrajina má hvězdné hráče, jenže je nemůže v případě absence či poklesu formy plnohodnotně nahradit. Právě šíře výběru je největším problémem pro lodivoda národního týmu, a tak navzdory neúspěšnému turnaji se nominace na první zápasy Ligy národu od té na Euro moc nelišila.
Domácí duel s Albánií odehrála Ukrajina v Praze na Letné (1:2), a tak mohli čeští fanoušci vidět hvězdy jako Zinčenko, Jaremčuk nebo Tsyhankov na vlastní oči. Pokud to nestihli, nemusejí smutnit. Už v úterý nastoupí stejní hráči proti Česku v Edenu. Ukážou, čeho jsou schopni?