V Bratislavě strávil Rodinger přes dva roky a s klubem v ročníku 2008/09 oslavil mistrovský titul. Je tak jasné, že jeho úspěch pečlivě sledoval. "Mám k němu velmi blízko, po očku jsem na to koukal," usmívá se.
I jeho zaujalo, jak emotivní zápas byl. Slovan se po půl hodině hry dostal do vedení, takže měl po remíze 1:1 z prvního duelu k postupu blíž. Byť Dánové otočili, domácí v 82. minutě vyrovnali a za čtyři minuty dal vítěznou branku Tigran Barseghjan. Tehelné pole se skoro zbořilo... "Když jsem viděl druhou branku, stadion osvítilo něco z nebe, bylo to neskutečné. Celé to bylo zfanatizované tak, že kluci našli zbytek sil a otočili to. V Bratislavě se stalo něco, o čem snili. Kdo ví, co se tam v noci dělo," říká Rodinger.
Nešlo o náhodu. Slovan, který se léta v předkolech trápil, prožil vynikající letní jízdu. Nejprve po dvou výhrách vyřadil makedonskou Strugu, následoval postup přes slovinské Cejle (hlavně díky domácí výhře 5:0) a před dánským soupeřem skolil bratislavský celek kyperský APOEL, od kterého nedostal ani gól.
"Rozhodovalo vždycky domácí utkání. Fanoušci dokáží udělat totální peklo, to byla alfa a omega,“ připomíná Rodinger stoprocentní domácí bilanci v letošních předkolech. Strugu porazil Slovan 4:2, Cejle smetl 5:0 a APOEL se vracel na Kypr s prohrou 0:2.
Obří úspěch klub zaznamenal i přes kontroverzní a často kritizované kroky šéfa klubu Ivana Kmotríka mladšího. "Seká jednu botu za druhou, většině lidí je k smíchu, ale nikdo mu neodpáře to, že Slovan dovedl do Ligy mistrů. Za to má můj veškerý respekt," smeká Rodinger. Narážel například na nešťastné Kmotríkovo vyjádření před sezonou, kdy si boss stěžoval, že by si měli fanoušci kupovat víc permanentek.
Za úspěchem stojí trenér
Je tedy reálné, že nyní na Slovan padne lepší světlo? "Kdy jindy by měli lidi chodit na fotbal a nahlížet na klub jinak, než když bude v Lize mistrů. Je to velká šance na to, aby se klub dal dohromady a začal správně pracovat s fanoušky. Potenciál, který má, je extrémně nevyužitý," myslí si Rodinger.
Jako hlavního strůjce úspěchu označil trenéra Vladimíra Weisse. Zkušený kouč potvrdil svou kvalitu. Několikrát vyhrál ligu, vedl slovenskou i gruzínskou reprezentaci a nyní jako první Slovák v historii dovedl svůj tým podruhé do hlavní fáze Ligy mistrů.
Poprvé se mu to podařilo už před 19 lety s Artmedií Petržalka. "Je třeba ocenit jeho dlouhodobou práci. Je důležitou součástí týmu, soupiska je postavená dle jeho představ. Například v létě nechtělo vedení uplatnit opci na Marka Toliče, on ale bouchl do stolu a chtěl, aby zůstal, že mu věří. A on teď vystřelil postup do Ligy mistrů," připomíná Rodinger ságu, která se táhla okolo chorvatského záložníka, jenž dal v klíčové odvetě dva góly. "Trenér má kolem sebe velkou auru a takový fotbalový šarm."
Jak vidno, Weiss poskládal fungující mašinu. Slovenskou osu doplnil o nadstandardní hráče ze zahraničí, což se ukazuje jako vynikající mix. "Je to naprosto klíčové. Kabinu drží právě slovenská parta a je vidět, že se udělal fakt dobrý tým. O Juraji Kuckovi je zbytečné sáhodlouze mluvit, Vladimír Weiss mladší má velké kvality a je do toho hodně zaangažovaný. Po zápase na hřišti s dětmi dokonce brečel," všímá si Rodinger. "Slovan je tým, který potřebuje mít největší slovenské hvězdy. Teď je v kádru má a nese to ovoce."
Ofenzivu bratislavského celku táhnou Dávid Strelec s Róbertem Makem, střed zálohy drží pohromadě Július Szöke a v brance dává týmu jistotu gólman Dominik Takáč. Ten se do Bratislavy přesunul před sezonou z Trnavy a jeho přestup z týmu největšího rivala byl velmi peprný. Po středečním duelu ví, že udělal dobře.
Slovenská osa je podporována zmiňovanými zahraničními hvězdami. Guram Kašija je kapitán gruzínské reprezentace, Kevin Wimmer hrál v Premier League za Tottenham, z Arména Barseghjana se stává klubová legenda a o Toličovi, jenž přišel z Dinama Záhřeb, už byla řeč. "Jsou to kluci, kteří dodávají obrovskou kvalitu, kterou klub potřebuje, aby si všechno sedlo," chválí Rodinger.
Celá Bratislava se tak těší na los, který do hlavního města Slovenska přivane hvězdy evropského fotbalu. Kam až to Slovan může dotáhnout?