Prostor Jana Morávka: V další štěstí BVB ve finále nevěřím. Pro Real mluví kvalita i program

Snažil jsem se na finále Ligy mistrů mezi Realem a Dortmundem podívat z různých pohledů, a nakonec nevidím šanci, jak by Borussia mohla dojít k triumfu. Ostatně něco podobného jsem tvrdil už v epizodě Livesport Daily před utkáním s Paris Saint-Germain. 

BVB šlo dál, ale když se člověk zpětně podívá na statistiky, tak z toho jednoznačně vyšla lépe Paříž. Jasně přejela Dortmund na očekávané góly a Borussia měla velkou dávku štěstí, protože ji dohromady šestkrát zachránila branková konstrukce. I proti Atlétiku Madrid měl Dortmund výrazně nižší statistiku očekávaných gólů, tam ho ale zachránila vynikající efektivita v zakončení.

Jestli v něčem může Dortmund konkurovat Realu, je to asi pozice brankáře. Gregor Kobel se vypracoval v klíčového hráče týmu. Znám ho. Byl to můj spoluhráč. Přišel k nám jako devatenáctiletý kluk na hostování a už tehdy byl hodně sebevědomý, možná místy až arogantní. 

V kabině to tehdy bylo velké téma. Měl pár startů v Bundeslize, ale od první chvíle vystupoval jako suverén. Je ale potřeba férově uznat, že nám nakonec pomohl a jeho kariéra je velmi úspěšná, mluví se o něm jako o adeptovi na přestup do velkého klubu, takže klobouk dolů před ním.

Real Madrid i Dortmund mají před finále odlišný program. Real od odvety semifinále odehrál čtyři zápasy, BVB jen dva. Poslední navíc 18. května. Bílý balet teď o víkendu hrál doma s Betisem. Osobně mi přijde lepší varianta španělského celku. Trenér Carlo Ancelotti v prvních třech zápasech po postupu do finále rotoval sestavu. Základní jedenáctka měla v květnu v podstatě volno a ligu odehráli kluci z lavičky. Real půjde do finále určitě rozehranější, vždyť Dortmund nehrál soutěžní zápas 14 dní. 

Real sice v posledním utkání nevypadal herně ideálně, ale zase už ti kluci byli znovu spolu na hřišti v ostrém utkání a mohli si leccos vyzkoušet a dostat se do zápasového tempa. 

Pro Madrid hraje i to, že bude, až na jednoho hráče a dlouhodobě zraněného Davida Alabu, v plné síle. Tím chybějícím hráčem je záložník Aurélien Tchouaméni. Ztráta to však bude, jeho bilance v aktuální sezoně je skvělá. Z 31 zápasů, do kterých naskočil v základní sestavě, má Real 25 výher a šest remíz. Když hrál Tchouaméni od začàtku zápasu, tak Real ani jednou neprohrál. 

Když v roce 2022 přicházel, mohlo se zdát, že 80 milionů eur je za defenzivního hráče z Monaka trochu přestřelené, ale ukázal, že to byla velmi moudrá investice. Další skvělý tah Florentina Péreze. Týmu navíc ohromně pomohl, když na něj padla marodka a neměl k dispozici střední obránce.

Obrovské téma na straně Realu ovšem je, kdo bude ve Wembley chytat. Ano, všichni si pamatujeme, jak Andrij Lunin vychytal Manchester City či Bayern Mnichov, ale Ancelotti zcela vážně uvažuje nad tím, že do branky půjde Thibaut Courtois. Osobně si myslím, že si to zaslouží Lunin, protože Realu extrémně pomohl, ale je pravda, že opomenout zdravého Courtoise je možná i pro Real moc velký luxus. V tomto je fotbal někdy krutý a myslím si, že přednost dostane Belgičan.

Už v jednom z předešlých dílů mého blogu jsem se věnoval rozlučkám Nacha a Marca Reuse. Až poté vyšlo na povrch, že finále bude posledním zápasem na klubové scéně pro záložníka Toniho Kroose. Myslím, že to nejtěžší – poslední zápas na Santiago Bernabéu – už má za sebou. I tak to ale pro něj bude obrovsky emotivní zápas.  

Při příležitosti oznámení konce jeho kariéry se začaly objevovat statistiky, které člověka naprosto uchvátí. Každou sezonu mít úspěšnost přihrávek 92 % a výš, je neuvěřitelné. Je to jeden z nejlepších záložníků v historii. V posledních letech mi přijde, že se navíc ohromně zlepšil v defenzivě, takže se z něj stal komplexní hráč. Góly a asistence po desítkách nikdy nesbíral, ale myslím si, že to není jeho role. Vždy byl spíš režisérem.

Pokud by Real vyhrál Ligu mistrů a Němci ovládli domácí evropský šampionát, nebál bych se mu udělit Zlatý míč. O to bizarněji dnes vypadají slova Uliho Hoenesse, který o Kroosovi řekl, že se nehodí do moderního fotbalu a přihrává jen dozadu a do stran. V Německu to má a ještě bude mít na talíři hodně dlouho. 

Spousta lidí bude přát Dortmundu, protože ho vnímají jako outsidera proti Realu. A není se čemu divit. Když se podíváme na úspěšnost ve finálových zápasech napříč soutěžemi, tak to pro Borussii nevyznívá dobře. Za posledních 10 let je Real ve finále již pošesté. Z toho pětkrát se radoval z vítězství. Stačí se podívat na sestavy a zkušenosti daných hráčů. Na straně Realu je v základu jediný Jude Bellingham, který nevyhrál Ligu mistrů. Všichni ostatní ano. A mít zkušenost s takovým zápasem je k nezaplacení. Jdete do něho s daleko větším klidem a sebevědomím. Věříte ve vaše schopnosti. Čím víc si tyto věci skládám dohromady, tak si říkám, že to bude pro Dortmund extrémně složitý zápas. 

Nehraje pro ně totiž ani šířka kádru. Real má velkou sílu na lavičce. Může do zápasu poslat hráče jako Luka Modrič, Brahím Díaz, Joselu, Arda Güler či Lucas Vázquez a jeho kvalita je pořád na vysoké úrovni. Když Edin Terzič rotoval sestavu, prohrál s Mohučí 0:3. Dortmund jsem navíc několikrát během sezony viděl a musím říct, že jsem často kroutil hlavou, na jak rozdílné úrovni jsou schopni odehrát zápasy v Lize mistrů a Bundeslize. V německé lize mě jejich výkony opravdu zklamaly a jejich postavení v tabulce odpovídá realitě. Lipsko, Bayern, Stuttgart i Leverkusen jsou dál.

Jak tedy může BVB ve finále uspět?

Návod, jak se pokusit udělat Realu problémy, bych viděl v zápasech s Lipskem a Bayernem. V případě Lipska to bylo o velmi dobré taktice trenéra Roseho a v případě Bayernu zase o síle individualit, které dokázaly Real potrápit. Myslím si, že úvodní desítky minut budou hodně opatrné. Dortmund bude rozhodně spoléhat na stejnou taktiku jako proti PSG – rychlé brejky a efektivní standardky, které dobře zahrávají Julian Brandt a Ian Maatsen. Při pohledu na sestavu mi z nich přijdou nebezpeční Mats Hummels, Nico Schlotterbeck a Niclas Füllkrug.

Zrovna poslední jmenovaný určitě čekal, že bude mít v Dortmundu daleko lepší sezonu. Do týmu přicházel z Brém, kde nastřílel 16 branek a v minulé sezóně byl v Bundeslize králem střelců. Určitě čekal, že přesunem do BVB si střelecky polepší a bude jich mít víc a ne o čtyři méně. I proto klub hodně tlačí na příchod Serhoua Guirassyho ze Stuttgartu. Mít 12+8 na první pohled nevypadá špatně, ale je potřeba říct, že ve srovnání s konkurenčními týmy je to málo. Harry Kane má v Bayernu 36 branek, Lois Openda s Benjaminem Šeškem dali za Lipsko skoro 40 gólů, Deniz Undav s Guirassym ve Stuttgartu 46. 

Nicméně zpátky k finále – kvalita Realu je v mých očích o dvě třídy výš než Dortmundu. Navíc si troufám tvrdit, že pokud by se klub nedostal do finále Ligy mistrů, Terzič už není trenérem. Takže i když se budou snažit díky týmovostí a zvolené taktice vymyslet něco, co by Real zaskočilo, podobnou kliku jako v Paříži už podruhé mít nebudou.

Pikantní bude souboj Judea Bellinghama proti jeho bývalému týmu. Trochu na sebe na podzim upletl bič, protože jel opravdu nad plán. Střílel spoustu branek a lidé si mysleli, že to takhle půjde dál, což by bylo ale extrémně složité. 

Ale celkově v jeho dvaceti letech zvládl přesun do největšího klubu na světě obdivuhodně. Velký kredit si za jeho adaptaci zaslouží Carlo Ancelotti, který mu našel místo v diamantu, který Real od léta hraje. Bellingham hraje výš, než hrával v Dortmundu a je to místo, kde je mu to šité na míru. Líbí se mi, jak hráči mezi sebou neustále rotují, vytváří si trojúhelníky pro kombinaci a v ofenzivní fázi často formace Realu vypadá jako 2-6-2 či 2-5-3. Vzadu zůstávají takřka jen stopeři, protože oba krajní obránci jsou extrémně vysoko. 

Když to tedy napasuji na hru Dortmundu, který nastupuje ve formaci 4-2-3-1, tak na první dobrou se může zdát, že německý tým bude mít ve středu pole navrch, ale myslím si, že to tak určitě nebude. Reálně by to mělo vycházet čtyři hráči Realu na tři Dortmundu. Za Real tam budou Toni Kroos, Eduardo Camavinga, Federico Valverde a Jude Bellingham, za Dortmund Marcel Sabitzer, Julian Brandt a Emre Can. 

Očekávám, že si Bellingham bude chodit víc do hloubky a pro Borussii bude ohromně složité tuhle sílu uprostřed pole pokrýt. Do toho si totiž různě odskakují Rodrygo s Vinicíem a toho zase umí využít Bellingham v roli falešné devítky. Je fascinující, že Realu odešel Karim Benzema a klub na to zareagoval tímto způsobem. Leckdo by čekal příchod typologicky stejného hráče, ale Ancelotti to postavil jinak, než se čekalo. Musím říct, že Bellinghamova flexibilita je úžasná.

Podle různých odhadů je společně s Kylianem Mbappém a Erlingem Haalandem momentálně nejhodnotnějším hráčem na světě, což asi sedí. Na hřišti plní role osmičky, desítky i devítky. Často se mluví o tom, že některými herními prvky připomíná Zinedine Zidaneho a já s tím naprosto souhlasím. Pokud by měl v sobotu vyhrát Ligu mistrů, tak se mu znovu o kus přiblíží.