Na nový formát Ligy mistrů mám dva pohledy. Jako fanoušek jsem nadšený. Změny působí atraktivně a je to posun k lepšímu hned z několika důvodů. Například už ve skupinové fázi uvidíme zápasy velkých klubů. Narazí na sebe Real Madrid s Liverpoolem, PSG proti Manchesteru City, Inter s Arsenalem, Bayern proti PSG…
Ale jako bývalý hráč se dokáži vcítit do současných fotbalistů a pochopit, že zápasový kalendář zase o dost nabobtnal. Jen ve skupině se místo 96 odehraje 144 zápasů. Nedivím se kritice ze strany některých hráčů. Nejhlasitější byl asi Ilkay Gündogan z Manchesteru City, který rozšíření Ligy mistrů přirovnal k projektu Super ligy a nazval nový formát podobným zlem, které nehledí na zdraví hráčů.
Není to jen o hraní zápasů, ale i o cestování, času stráveném v letadlech a na hotelech. Ano, jsou za to královsky placeni, ale v sezoně přijde moment, kdy už toho máte dost, leze vám to na mozek a stejně to musíte nějak zvládnout. Za to kluky, kteří tohle zvládají a ještě odehrají v top formě všechny zápasy, ohromně obdivuji.
Oba pohledy mají své pro a proti. Jako bývalý fotbalista jsem spíš na straně hráčů. Na druhou stranu se do Ligy mistrů dostaly čtyři týmy navíc a pro kluby bude více peněz. UEFA by si měla celkově díky LM přijít na 4,4 miliardy eur. Prize money narostlo z původních dvou miliard na dvě a půl miliardy eur. Za účast v ligové fázi se vyplácí téměř 19 milionů eur a odměna za výhru klesla z 2,8 na 2,1 milionu eur, jelikož se hraje více zápasů. Za bod pak 700 tisíc eur.
Pro týmy, jako je Sparta, je finanční atraktivita Ligy mistrů neuvěřitelná. Pro kluby její velikosti jsou to obrovské sumy a pokud si uhrají i něco v ligové fázi, ohromně jim to pomůže.
Nemohu se ale zbavit dojmu, že Liga mistrů chrání favority. Menší týmy přišly o možnost reparátu v podobě odvet na domácí půdě. Pokud se jim dřív úvodní duel proti těžkému soupeři nepovedl, měly šanci na nápravu před vlastními fanoušky. Nyní mají na úspěch pouze jeden pokus.
Stejskal o Salcburku: Na Spartě bude 90 minut nebezpečný
Představte si, že by Slavia s Lille hrála v ligové fázi a měla k dispozici jen úvodní duel. Myslím, že naše dojmy by byly spíš rozpačité. Přišli bychom totiž o zápas v Praze, který vyzníval jasně ve prospěch sešívaných.
Obecně si ale myslím, že pro menší kluby je nový formát zajímavý. Mají více zápasů, mohou se poměřit s více týmy a pozitivem je, že po zrušení odvetných zápasů nemusí hráči znovu absolvovat stejné taktické přípravy.
Systém je však jasně daný a líbí se mi, jak je nastavený. Týmy na 1. až 8. příčce postupují do osmifinále. Z 9. až 16. místa se jde do play off a výhodou je, že úvodní utkání daný klub hraje venku, zatímco celky z 17. až 24. míst to mají naopak. Kvituji také rozhodnutí, že kluby, které ve skupině obsadí 25. až 36. místo, v pohárech končí. Zajímavý je i fakt, že první tým skupiny může narazit na druhý nejlepší tým skupiny až ve finále.
Tohle všechno čeká na Spartu. Je to velká událost, že se jí po tolika letech podařilo postoupit. Každý bod ve skupině pro ni bude skvělý a měla by ho slavit jako obrovský úspěch, protože se obávám, že celkově moc bodů nezíská. Konfrontace s týmy, které obdržela při losu, bude těžká. Všichni její soupeři mají obrovskou kvalitu.
Zaslechl jsem názory, že by Sparta měla doma porazit Brest. Papírově se možná zdá jako nejslabší soupeř, ale pořád je to tým, který v minulé sezoně skončil třetí v Ligue 1 před Lille, takže to snadné rozhodně nebude. Oproti minulé sezoně trochu obměnili kádr. Stoper Lillian Brassier jim sice odešel do Olympique Marseille, ale přivedli dvě posily z Mohuče, k tomu na hostováni z Bournemouthu záložníka Romaina Faivreho a nově za ně hraje i českým fanouškům dobře známý Abdallah Sima. Myslím, že by se vůbec neměli podceňovat.
Velkou kvalitu bude mít i Salcburk. Jeho hráči mají tržní hodnotu kolem 15 až 20 milionů eur. Od nové sezony je vede Pep Lijnders, dlouholetá pravá ruka Jürgena Kloppa. V kádru má spoustu šikovných mladých kluků, kteří vypadají velmi dobře.
Podle rakouských médií už je připraven i útočník Karim Konaté, který byl minulou sezonu nejlepší střelec rakouské ligy. V této sezoně hrál kvůli problémům s kolenem sice jen úvodní ligové kolo, ale hned se prosadil z penalty. Dalšími hvězdami jsou jednoznačně Dán Maurits Kjaergaard a Izraelec Oscar Gloukh. Jsem přesvědčený, že oba tyto záložníky brzy čeká zajímavý přestup a velká budoucnost.
To samé platí o Stuttgartu. Možná nemá pro fanoušky takový zvuk a respekt, ale jeho současná kvalita kádru, výborná domácí atmosféra a schopnosti trenéra Sebastiana Hoenese jsou na takové úrovni, že je dost možné, že Sparta odjede z jeho hřiště bez bodu.
Hodně náročné budou pro Spartu také duely proti Interu a Leverkusenu, protože se budou hrát v lednu a oba soupeři, na rozdíl od Sparty, budou mít za sebou ostré zápasy v lize. Sparta musí doufat, že ji velké týmy podcení.
Když pominu samotné zápasy, těším se také na hráče, kteří by mohli upoutat pozornost velkých klubů. Útočník Viktor Gyökeres ze Sportingu už ji samozřejmě delší čas poutá a bude hodně zajímavé sledovat, jak si povede proti silným týmům. Snad si svými výkony konečně řekne o přestup, protože by si ho zasloužil.
V Bruggách je hodně zajímavý Christos Tsolis, který byl v minulé sezoně nejlepší střelec 2. Bundesligy. Za Sturm Graz hrají dva dánští reprezentanti do 21 let Mika Biereth a William Boving, kteří byli u demolice české jednadvacítky před pár dny. Ve Stuttgartu zase vypadá velmi dobře záložník Enzo Milot, i pro něj by to mohl být odrazový můstek do lepšího klubu. V Monaku patří mezi top talenty Lamine Camara s Vandersonem.
A můj tip na vítěze? Asi neřeknu žádné překvapivé jméno. Bayern Mnichov sice sní o domácím finále, tak jako tomu bylo v roce 2012, kdy prohráli s Chelsea na penalty, já se ale domnívám, že to bude jeden z dvojice Manchester City a Real Madrid. Osobně o něco víc věřím City. Nemluvě o tom, že by to mohla být i pěkná rozlučka Pepa Guardioly.
